Pro a proti – Úroveň vzdělání (2017)

Přidal: Premek |

Červenec 17, 2017

Připravil Petr Dudek. O spoluobčanech s nejnižším dokončeným vzděláním se někdy mluví jako o novodobém proletariátu. Je tento termín na místě? Hosty byli Tomáš Tožička z diakonie Českobratrské církve a filozof Martin Profant.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: -pdu- (= Dudek, Petr): Kdo má jen základní vzdělání, je lempl? Naše školství vnímá lidi jako materiál, kritizuje filozof. In web ČRo Plus, 17. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O nejméně vzdělané společenské vrstvě v naší společnosti toho víme málo. Jaké názory mají naši spoluobčané s nejnižším vzděláním? Je pravda, že jsou politicky snadno manipulovatelní a mají sklony ke xenofobii a rasismu? „V posledních několika volbách se mluvilo o tom, že právě lidé s nejnižším vzděláním, ale také s nejnižšími příjmy tíhnou k populistům a xenofobii. Chtěl bych s tímto mýtem polemizovat,“ uvedl v pořadu Pro a proti Tomáš Tožička z Diakonie Českobratrské církve.

Podle Tožičky problém spočívá v tom, že jsme se domnívali, že skupina lidí označovaná výrazem proletariát s deinsdustrializací zmizí. „Ale ona byla vytěsněna do temných koutů továren a provozů, a zmizel zájem s ní nějak pracovat.“

„Mluvím o pracující chudobě a o tom, že když se podíváme třeba na odbory, je velmi malá péče o to, aby lidé v těchto pozicích byli začleněni do struktur, v nichž mohou nějakým způsobem naplňovat tu optimistickou vizi proletariátu, kterou známe z 19. století.“

„Problémem zůstává, že pracující chudoba tady stále bude, a pokud se nám nepodaří najít nástroj, jak tyto lidi a jejich potomky začlenit do společnosti, poroste společenské napětí i problémy v ekonomice. “
Tomáš Tožička

Expert soudí, že je nutné odstraňovat nerovnosti, které jsou ve společnosti a působí tenze. K tomu by mohla pomoci škola, ale ta je prý jedním z viníků tohoto stavu.

„Celá naše vzdělávací soustava, náš školský systém, který spíše lidi disciplinuje, než je vychovává, dlouhodobě vede k neschopnosti samostatného rozhodování. Třídíme děti jako dobytčata v páté třídě, a na základě velmi pofidérních testů už v té době o nich rozhodujeme,“ kritizoval Tomáš Tožička.

Filozof Martin Profant upozornil, že sklony ke xenofobii a rasismu prostupují společnost bez ohledu na vzdělání.

„Tato charakteristika zasahuje spíše lidi se středním a nižším vzděláním, rozhodně to není ta malá skupinka lidí se základním vzděláním.“

„Škola je dnes jediná instituce, která by toto stigma mohla prolamovat, pod jednou základní podmínkou: že se konečně budeme schopni dohodnout na tom, co vlastně od všeobecného vzdělání chceme. “
Martin Profant

Filozof souhlasí, že je v Čechách velká skupina lidí, která potřebuje, aby ji začali brát lidé, kteří se domnívají, že rozhodují, vážně. Také on vidí jako hlavní příčinu současného stavu školství.

„Naše školství vytváří z dobré vůle a s dobrým svědomím poměrně širokou skupinu lidí, kteří jsou stigmatizováni. Nastavili jsme si školní soustavu a hodnocení jednotlivce tak, že když má někdo je základní vzdělání, tak je lempl.“

To je velmi nebezpečná situace, varoval Profant. „Přestavěli jsme školy tak, že lidi nepřepisuje jako lidi, ale jako materiál pro společenské použití.“

Až v 80. letech došlo k tomu, že převážili ti, kdo mají nějaké vzdělání. „Do té doby bylo obvyklé, že máte základní vzdělání. Dnes se to převrátilo, a máme asi osm procent třicetiletých, kteří nemají jiné než základní vzdělání.“

„My bychom od školy měli chtít jedno jediné: aby lidi připravila na to, že budou moci žít důstojný život,“ shrnul Martin Profant.

Radiodokument