Lídři v zapomnění 1/? (2017)

Přidal: Premek |

Srpen 1, 2017

Jak se mají a co dnes dělají politici, kteří svého času plnili titulní stránky novin? Mapujeme jejich osudy! Připravila Lucie Kocurová (1), Lubomír Smatana (2).

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 31. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:10 h.; 1 díl cca 13 min.) v cyklu Dnešní Plus.

Obsah: 1. Ivan Pilip – 2. Radim Uzel. – 3. Jakub Patočka

Lit.: Kocurová, Lucie – Bumba, Jan – Trpišovská, Jana: Lídři v zapomnění: Sarajevský atentát bych dnes už připravil lépe, říká Ivan Pilip. In web ČRo Plus, 31. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V listopadu 89 mu bylo 26 let a byl odborným asistentem na Vysoké škole ekonomické. Už během sametové revoluce o něm bylo slyšet a i v následujících letech jeho hvězda stoupala vzhůru. Stal se předsedou křesťanskodemokratické strany, později ministrem školství a šéfoval dokonce i financím. Jenže pak změnil politický dres a jeho kariéra se zadrhla. Dnes Ivan Pilip především podniká. A i v tomto oboru po slibném začátku čelí potížím.

„Vyrůstal jsem v době normalizace v rodině, která se cítila komunistickým režimem postižená, a já jsem vždy doufal, že to není definitivní stav. A samozřejmě, když přišel Listopad, byla ohromná šance se podílet na mimořádných změnách v zemi,“ vzpomíná na období sametové revoluce Ivan Pilip.

„Byl jsem členem první vlády samostatné České republiky, což je mimořádná věc. Dařilo se mi v mladém věku poměrně prosadit, samozřejmě to neslo i mnohé složité chvíle, ale pořád na to vzpomínám jako na dobu úžasnou,“ říká Pilip.

Sarajevský atentát

Jednou z nejvýznamnějších kapitol politického působení Ivana Pilipa byl takzvaný sarajevský atentát. Tedy událost z listopadu 1997, kdy spolu s Janem Rumlem vyzvali premiéra Václava Klause, který byl zrovna pracovně v hlavním městě Bosny a Hercegoviny, k odstoupení kvůli finančním skandálům. Vše vyvrcholilo pádem vlády.

„S tím, co vím teď, bych do toho určitě šel znovu, jen bych to lépe připravil, protože tehdy to byla spíš spontánní akce a reakce na vývoj.“
Ivan Pilip o sarajevském atentátu

„S tím, co vím teď, bych do toho určitě šel znovu, jen bych to lépe připravil, protože tehdy to byla spíš spontánní akce a reakce na vývoj. Důvody pro odstranění Václava Klause z politiky byly opravdu zásadní a mrzí mě, že se to nepodařilo dřív,“ vzpomíná bývalý politik.

Sám Klaus opakovaně tvrdil, že Pilipa považoval za svého přirozeného nástupce v čele ODS. Jenže právě zmíněné události to znemožnily. Místo Klause nakonec ve straně skončili Pilip s Rumlem a založili Unii svobody. Jenže ta ve volbách zůstala daleko za ziskem ODS. Z aktivní politiky odešel Pilip v roce 2002 po neúspěšné kandidatuře do Poslanecké sněmovny.

V podnikání jako v politice

Od té doby se věnuje především obchodu s realitami. I tam ale v podstatě kopíroval průběh své politické kariéry.

„Obchodování s realitami mělo dvě etapy. Napřed to šlo velmi dobře a pak to šlo velmi špatně, protože přišla realitní krize, takže jsem ten kapitalismus, který jsme pomáhali vybudovat, poznal ze všech jeho stránek. Koupili jsme a obnovili zámek na okraji Prahy, historickou stavbu, a pokusili jsme se ji přetvořit v centrum, kde se budou konat různé společenské akce, konference, svatby,“ popisuje svoje podnikání Pilip. Záměr ale nevyšel příliš dobře.

„Ta firma je zatížena poměrně významnými úvěry a dohadujeme se s bankou, jakým způsobem je dořešit, to znamená, jestli je nějak přestrukturovat, delší splátky, jestli to prodat, ale to už je věc obchodního řešení.“

Jsem pro stanovení data zavedení eura

Vrcholnou politiku Ivan Pilip přesto dodnes neopustil. Aktuálně radí úzkému vedení křesťanských demokratů. „Nejsem členem, ale jsem předsedou jakési ekonomické komise a snažím se podílet na programu, který se zabývá věcmi jako je státní rozpočet, daňová politika, politika vůči bankám a národohospodářská politika strany,“ říká Pilip.

„Představa, že bych přešel do toho každodenního politického řemesla, které znamená být od rána v pohotovosti, pořád řešit nějaké krize, večer na besedu, o víkendu na stranické zasedání, to si už neumím úplně představit.“
Ivan Pilip

Pilip si podle svých slov neumí úplně představit, že by se do politiky vrátil aktivně. „Představa, že bych přešel do toho každodenního politického řemesla, které znamená být od rána v pohotovosti, pořád řešit nějaké krize, večer na besedu, o víkendu na stranické zasedání, to si dnes neumím úplně představit,“ říká, ale návrat i tak úplně nevylučuje.

„Situace ve světě i v ČR se výrazně zkomplikovala od doby, kdy jsem se rozhodl, že politiku opustím. Dneska se zase vrací na stůl zásadní témata směřování země, jejího zakotvení v mezinárodním pořádku a nakonec i toho mezinárodního pořádku jako takového. Kdyby se politická situace v Česku a v Evropě nějak dramatizovala, je určitě veřejné dění něco, co se mě týká natolik, že bych mohl návrat zvažovat,“ říká bývalý ministr. Jako ekonomický poradce lidovců je třeba pro jasné stanovení data, kdy Česko zavede euro.

V politice by měl šanci i dnes

Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman shrnuje, že se Ivan Pilip dostal do politiky přes angažmá v Občanském fóru. V něm se střetávaly různé názorové proudy, z nichž jeden představoval Václav Benda, který brzy vytvořil Křesťanskodemokratickou stranu. V té se angažoval i Pilip, který se po Bendovi dostal do čela strany i do širšího povědomí.

Ivan Pilip a Jan Ruml byli hlavními postavami tzv. sarajevského atentátu. „Byli to oni dva, kteří vyzvali Václava Klause, aby odstoupil. Tenkrát byli velmi viditelní, velmi populární, ale měli smůlu ve dvou věcech – nebyli příliš zkušení a měli proti sobě velmi tvrdého a cynického politika, Václava Klause,“ vysvětluje Hartman.

Chybu podle něj udělali i v tom, že neměli odvahu ho vyzvat k odstoupení v době, kdy byl v republice. Celá akce tedy byla nepřipravená, a to i v tom smyslu, že Pilip s Rumlem neměli promyšlenou další variantu. I kvůli tomu neuspěli na kongresu ODS, kde se volilo vedení a kde výsledek – slovy Petra Hartmana – převálcoval Václav Klaus.

„Kdyby se Pilip rozhodl vrátit do politiky, šanci by měl. Je to pragmatický člověk, který z veřejného prostoru nikdy neodešel. Často vystupuje v médiích, přiznal, že působí v KDU-ČSL, byť ne ve strukturách strany, ale jako ekonomický expert, který konzultuje různé věci, takže udržuje kontakt s politiky,“ hodnotí Hartman.

Radiodokument