Pro a proti – Protiruské sankce (2017)

Přidal: Premek |

Srpen 2, 2017

Mají protiruské sankce ještě smysl? Hosty byli ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu Pavel Drahotský a novinář Tomáš Klvaňa z New York University Prague. Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2017. Premiéra 2. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Trestejme politiky, ne byznys. Současné sankce jsou pro Putina dar, tvrdí bankéř. In web ČRo Plus, 2. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obě komory amerického Kongresu odhlasovaly rozšíření ruských sankcí a následně Moskva oznámila, že vyhostí ze země více než 750 pracovníků amerického velvyslanectví a několika generálních konzulátů. Nesouhlas vyjádřili také někteří evropští politici, podle kterých by restrikce mohly dopadnout i na firmy z Evropské unie. „Sankce by měly být na politické a diplomatické úrovni, ale rozhodně ne ekonomického rázu. Trestejte politiky, netrestejte byznys,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel SaxoBank pro střední a východní Evropu Pavel Drahotský.

Podle Drahotského v jakékoliv zemi, na kterou je uvalena sankce, dostanou „fantastický nástroj“ lokální politici, kteří můžou alibisticky shazovat vše, co se právě nedaří, na sankce, a cokoli se podaří, je naopak jejich osobním vítězstvím.

„V Rusku sankce fungují několik let, výsledkem je historicky největší podpora Vladimira Putina, a jakýkoliv problém v ekonomice se dá omluvit zahraničními sankcemi.“
Pavel Drahotský

„V Rusku sankce fungují několik let, výsledkem je historicky největší podpora Vladimira Putina, a jakýkoliv problém v ekonomice se dá omluvit zahraničními sankcemi,“ připomněl ředitel.

Ten doporučuje naprostou izolaci ruského prezidenta. „Neměl by sedět u jednacího stolu s mezinárodním společenstvím v jakýkoli otázkách. V tu chvíli jeho ego utrpí úplně nejvíc. Až tehdy začne zvažovat, jestli bude usurpovat další území, omezovat suverenitu vlastních lidí,“ tvrdí Drahotský.

Novinář a spisovatel Tomáš Klvaňa z New York University in Prague poslední americké sankce považuje za symbolické, smysl ale prý mají.

Drahotského námitku o nefungování sankcí označil za spekulaci. „Zrovna tak můžu tvrdit, že pokud se Rusům povede hůř, nakonec se obrátí proti vlastní vládě. Nejsou informačně izolováni, vědí velmi dobře, kdo za sankce může,“ míní Klvaňa.

„Kdo dnes investuje v Rusku, činí tak na vlastní nebezpečí. Firmy by si měly uvědomit, jak nestabilní a zkorumpovaná země to je. A pokud se dostanou do problémů, neměly by se obracet na západní vlády a lobbovat ve prospěch vlastních firemních zájmů v okamžiku, kdy se Rusko snaží podrýt demokracii v několika západních zemích a rozložit Evropskou unii. “
Tomáš Klvaňa

„Takže čím hůř se Rusům povede, tím snadněji se vzbouří proti prezidentu Putinovi. Můžete argumentovat oběma směry, těžko tento argument nerozlouskneme.“

Publicista přesto souhlasí, že zatímco politické sankce mají smysl, tak ekonomické fungují jen v omezené míře. „Asi by měly fungovat po několik let, a pak být odvolány. Ale politické sankce by měly zůstat v platnosti, dokud se nezmění zahraniční politika Ruské federace.“

„Souhlasím, že Putin by se měl dostat do mezinárodní izolace daleko více, než je, ale to by musel být v Bílém domě někdo jiný než Donald Trump a v západní politice lidé, kteří si uvědomí, že ekonomické vztahy s Ruskem jsou až na druhé koleji. První věc je obrana demokracie v Evropské unii a ve Spojených státech,“ připomněl Klvaňa.

Radiodokument