Pro a proti – Je Marx živý? (2017)

Přidal: Premek |

Srpen 11, 2017

Můžeme se ještě dnes inspirovat teoriemi Karla Marxe? Hosty byli historička Kristýna Andělová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu soudobých dějin AV ČR a Sociolog Jan Hartl, předseda správní rady společnosti STEM. Připravil a moderuje Petr Dudek.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Dudek, Petr – Čihák, Ondřej: Marxovo dílo je obdivuhodné, ale jako návod na přerod společnosti neobstojí, tvrdí sociolog Hartl. In web ČRo Plus, 11. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po roce 1989 byl u nás po léta dogmaticky prosazovaný marxismus jako světový názor jednoznačně odmítnut. V následujících letech většina intelektuálů nechávala učení Karla Marxe ležet stranou. Zájem o něj se nyní vrací a opět se z něj stává nástroj kritického pohledu na společnost. „Některé marxistické přístupy, formulované nedogmaticky a neortodoxně, jsou stále inspirující,“ uvedla v pořadu Pro a proti historička Kristýna Andělová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu soudobých dějin AV ČR.

Podle Andělové je marxismus významnou společenskou kritikou, která vznikla v 19. století. „Ale pojem je to tak široký, že je těžké najít jádro marxismu. Je ale třeba rozlišovat marxismus jako společenskou doktrínu, politické dogma a jako kritickou perspektivu pohledu na společnost, a v tom je marxismus inspirující.“

Historička dodala, že nevystupuje jako obhájce učení Karla Marxe. „Za marxistu se nepovažuji. Ale studuji dějiny myšlení politické levice, a tak vidím inspiraci Marxem a snahu vzít si dílčí prvky jeho díla, přidat nemarxistické perspektivy a různě je kombinovat.“

„Problém společenské nerovnosti, který naše společnost od poloviny 19. století stále má a který vzniká v důsledku kapitalistické ekonomiky, stále existuje a je to něco, pro co potřebujeme metodologické náčiní. A tady je marxismus inspirující, protože nabízí nějaký pohled. “
Kristýna Andělová

„Ve společnosti je distance vůči marxismu a čtení Marxe. Ten se chápe jako vysloveně politická doktrína, kterou ani nemá cenu číst. To vede k tomu, že často lidé ani nevědí, co je originální Marx, protože ho znají jen z příruček marxismu-leninismu, které tady všichni museli číst.“

Také proto dnes lidé znovu začínají číst Marxe a chápat ho, soudí vědkyně. „Chtějí ukázat, že je to něco mnohem závažnějšího a pestřejšího.“

„Neexistuje ale historický příklad, kdy by marxismus jako politická praxe fungoval demokraticky. Samotný marxismus nemůže zaručit demokratické fungování společnosti,“ upozornila Kristýna Andělová.

Sociolog Jan Hartl, předseda správní rady společnosti STEM souhlasí, že se Marxem inspirovat můžeme a je třeba, aby mladí lidé marxismus znali. „Ale jako celek a návod na přerod společnosti marxismus neobstojí.“

„Ona vulgarizace, zjednodušení a dogmatické přístupy jsou obsahem těch nahlouplých marxistických učebnice, přičemž vlastní, zdrojové dílo marxismu je obdivuhodné,“ souhlasí expert.

„Inspirovat se můžeme dílčími momenty všech společenskovědních teorií, tady marxismus nemá žádné výsadní postavení. Marxismus se dnes používá jako marketingová nálepka, aby to vzbudilo pozornost, protože lidé vědí, o co jde, leccos se za tím schová, je to potenciálně konfliktní. “
Jan Hartl

Většina lidí prý chápe Marxovo dílo v konotaci politické a ideologické doktríny. „Pro mě samotného bylo zážitkem a osvěžením, když jsem po nudě zjednodušených učebnic marxismu-leninismu sáhl k pramennému dílu Karla Marxe a zjistil, že je intelektuálně velmi nápadité, tvořivé a srozumitelné.“

Přesto jde o teorii starou, která nereflektuje společenské změny posledního století. „Marx nemohl předvídat vznik masových společností, masové komunikace a propagandy, to se dělo až po 1. světové válce. I dnes, kdy stojíme na prahu globalizace, která proměňuje ekonomické vztahy, jsme v jiné situaci.“

„Je potřeba Marxe znát a poučit se, jak byl traktována politicky a ideologicky, a teprve potom můžeme rozumět i části naší historie. Pokud to neuděláme, tak zůstáváme někde na půl cesty a zbytečně hromadíme slova, která dohromady nedávají valného smyslu,“ shrnul Jan Hartl.

Radiodokument