Lídři v zapomnění – Milan Hamerský (2017)

Přidal: Premek |

Srpen 11, 2017

Pomáhal zrušit povinnou vojnu v Česku, dlouhodobě chce prosadit i možnost eutanázie. Portrétem někdejšího předsedy Liberálně reformní strany Milana Hamerského pokračuje seriál Lídři v zapomnění. Připravila Lucie Kocurová.

Hovoří politolog Lukáš Jelínek.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:15 h). K poslechu zde.

Lit.: Kocurová, Lucie – Trpišovská, Jana – Rozsypal, Michael: Lídři v zapomnění: Milan Hamerský pomáhal zrušit povinnou vojnu, teď prosazuje eutanázii. In web ČRO Plus, 10. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na politické scéně se pohybuje už od roku 1993. Původně začínal Milan Hamerský v ODA, pak založil Liberální reformní stranu. Jenže ta se ve volbách neprosadila, teď proto vystudovaný právník a politolog dělá asistenta poslanci za hnutí ANO. Jedno se ale u Hamerského za tu dobu nezměnilo – pořád se hlásí k prosazování liberálních myšlenek. Pomáhal zrušit povinnou vojnu, teď se delší dobu snaží o uzákonění eutanázie.

„Já jsem byl dřív politik než politolog, protože jsem vstoupil do Občanské demokratické aliance v roce 1993, a to jsem teprve začínal studovat politologii,“ vzpomíná Hamerský. V roce 2001 se začal v ODA na Brněnsku výrazněji prosazovat.

„Měli jsme našlápnuto v roce 2002 vyhrát sněmovní volby, já jsem si v ODA vyhrál primárky na jižní Moravě, takže jsem mohl být poslancem. Ale kamarádi z ODA mi řekli, tys sice vyhrál primárky, ale měl jsi být druhej.“ Po rozpadu čtyřkoalice a svém odchodu z ODA ale na politiku nezanevřel.

„Jelikož ODA končila a nemělo to smysl, tak jsme založili Liberální reformní stranu v roce 2002 a chtěli jsme prosazovat jednoduchou srozumitelnou liberální agendu, jako známe z Holandska a z Německa. Náhodu jsem oslovil rektora Masarykovy univerzity, jestli by nechtěl kandidovat do Senátu, protože byl Jiří Zlatuška veřejně vystupující osobou. Domluvili jsme se a byl to úspěch, v roce 2002 se dostal do Senátu.“

Straně se podařilo uspět ještě v komunálních volbách v Brně, po roce 2006 už ale žádný další úspěch ve volbách nepřišel. „Byl to můj neúspěch, nepovedlo se mi dát dohromady dost zajímavé lidi, a když jsme potom neuspěli ve volbách do Evropského parlamentu, tak už nebyl důvod pokračovat,“ říká Hamerský, který není příznivcem toho, aby strany „přežívaly na kapačkách“.

Snaha prosadit eutanázii

Mezitím se ale Milan Hamerský stihl přece jen zapsat do obecného povědomí: jak sám říká, stál u prvopočátku kroku, který na konci pomohl osvobodit generace českých mužů od branné povinnosti. Další hodnotou, kterou Milan Hamerský prosazuje, je právo smrtelně nemocných rozhodnout o konci svého života.

S návrhem Milana Hamerského ale nesouhlasili ani lékaři, ani například zástupci hospiců: „Hlavní výhrada je proti eutanázii, tedy proti tomu, že ten lékař ukončuje život, takže jsme udělali verzi, že tam bude, že ten lékař napomůže člověku, aby ten člověk sám ukončil život, že zmáčknete knoflík, a ten lék vám tam nakape do kapačky.“ Ve sněmovně je návrh od loňského května.

Od roku 2013 pracuje jako asistent poslance za hnutí ANO Jiřího Zlatušky. A v mnohém souhlasí i s šéfem hnutí Andrejem Babišem. Třeba v tom, že stát má fungovat jako efektivní firma.

Přesto ale zatím nedostal nabídku, aby za ANO kandidoval. Sám přitom tvrdí, že Česká republika potřebuje změnu a posun politiky k větší profesionalitě. „My se máme příliš dobře na to, abychom udělali změnu. To je past. Nevyužíváme ten potenciál, abychom měli jedničky a dvojky. Děláme to za tři, a s trojkama se dá škola taky vystudovat, to nám stačí.“ Milan Hamerský ale věří, že jeho chvíle v politice možná ještě přijde.

Přinášet témata stoupajícím stranám

Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie blízké sociální demokracii říká, že Milan Hamerský, který byl shodou okolností jeho spolužákem na politologii, měl vždy vlohy k tomu, aby politiku analyzoval a zároveň i dělal.

V celostátním měřítku byla jeho strana podle Jelínka odsouzena k zániku, i když v Jihomoravském kraji získali svého času čtyři mandáty v zastupitelstvu a v dalších krajských volbách byli ještě lepší.

V současné době Hamerský spolupracuje s Institutem pro politiku a společnost, který je blízký hnutí ANO. „Je to další pokus dostat se do velké politické strany. Myslím, že snaha přinést těm už stoupajícím stranám nějakou – když už ne ideologii, tak alespoň výseč ideologie, nějaká témata, která s ní souvisí – to je asi pro Hamerského nejtypičtější,“ hodnotí Jelínek.

Radiodokument