Zaostřeno – Volkswagen (2017)

Přidal: Premek |

Srpen 30, 2017

Volkswagen zřejmě kolaboroval s vojenskou diktaturou v Brazílii. Českému rozhlasu to potvrdil německý historik, kterého automobilka najala, aby události z let 60. až 80. prověřil. Připravil Matěj Skalický.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 8. 2017 (ČRo Plus, 15:34 h.; 22 min.). K poslechu zde.

Lit.: Skalický, Matěj: Elektrošoky, bití a mučení. Volkswagen spolupracoval s brazilskou diktaturou, zjistil historik. In web ČRo Plus, 30. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Volkswagen musí po skandálu s obcházením emisních kontrol řešit další citlivé téma. Německá automobilka zřejmě v 60. až 80. letech v Brazílii kolaborovala s vojenskou diktaturou, když udávala své zaměstnance a tolerovala jejich mučení.

Vězeň číslo 5171, Lúcio Bellentani. Po více než čtyřiceti letech se teď prochází po cele, kde za šíření komunistických letáků na půdě továrny Volkswagenu v brazilském São Paulu v roce 1972 strávil dlouhé měsíce.

„Vzali elektrický kabel. Jeden konec mi dali do ucha a druhý do močové trubice. A pak mi začali dávat elektrošoky. Polívali mě vodou. Bili mě do hlavy a kopali.“ Bellentanimu je 72 let, tehdy mu bylo 27.

„Vzali elektrický kabel. Jeden konec mi dali do ucha a druhý do močové trubice. A pak mi začali dávat elektrošoky. Polívali mě vodou. Bili mě do hlavy a kopali.“
Lúcio Bellentani

Vzpomíná si, jak ho v cele byla navštívit jeho žena i s malým synem. „Ten malý kluk tu stál, na sobě měl hnědou košili. Díval se na mě, jako by se chtěl zeptat: Tati, co se to tu děje? Co to je?“ vypráví i po více než čtyřiceti letech otřesený Lúcio v dokumentu německé novinářky Stefanie Dodtové.

V červenci ho odvysílala televize Das Erste. Nová zjištění o kolaboraci Volkswagenu s brazilskou vojenskou juntou přinesl také list Süddeutsche Zeitung a rozhlasové stanice NDR a SWR.

Špehování vlastních zaměstnanců

„Když jsme s Lúciem procházeli továrnu Volkswagenu, aby nám ukázal, kde pracoval a kde ho zatkli, cítili jsme, že současní zaměstnanci mají strach. Ani ho nepozdravili. Vůbec nevěděli, co mají v té situaci dělat. Jak se k němu chovat,“ popisuje autorka dokumentu Dodtová.

Televizní štáb vzal Lúcia do fabriky poprvé od hrůz, které tu zažil. „Bylo půl dvanácté v noci, přišla sem politická policie. Pracoval jsem. V zádech jsem najednou ucítil hlaveň samopalu. Dali mi pouta. Byli tam dva strážci bezpečnostního oddělení fabriky a dva policisté,“ popisuje Lúcio v dokumentu Stefanie Dodtové.

Ta se svým týmem natáčela v Brazílii i Německu. Hledala svědky, zpovídala bývalé i nynější zaměstnance, bádala v archivech.

„Byli jsme v archivech tajné služby v Brazílii a shromažďovali jsme také interní dokumenty u Volkswagenu v Německu. A přišli jsme na dvě věci. Za prvé: Volkswagen zřejmě špehoval své vlastní zaměstnance, zjišťoval jejich politické názory a udával ty, kteří byli aktivní při demonstracích nebo ty, kteří roznášeli opoziční letáky. Firma na to měla speciální bezpečnostní oddělení.

A za druhé: Volkswagen dovolil vojenskému režimu, aby jeho zaměstnance mučil. Několik bývalý zaměstnanců nám řeklo, že je policie zatkla přímo na pracovišti a pak je fyzicky a psychicky mučila.“

Podle německé agentury DPA zatkla brazilská politická policie jen v létě 1972 nejméně šest zaměstnanců VW ve fabrice v São Paolu. Po více než čtyřiceti letech se ti, kteří jsou stále naživu, dožadují spravedlnosti. Lúcio Bellentani patří mezi skupinku dvanácti bývalých zaměstnanců Volkswagenu v Brazílii, která německou automobilku za spolupráci s vojenskou diktaturou zažalovala.

„Nebyl jsem to já, kdo trpěl nejvíc. Byli tam dělníci, kteří na fyzické mučení zemřeli. Mám štěstí, že jsem pořád tady. A to je důvod, proč s tím pokračuji. Bojuju i za ně. Bojuju za pravdu,“ říká Bellentani.

Nucené práce na farmě

Obvinění jsou vážná. A na temnou minulost Volkswagenu v Brazílii dopadá čím dál víc světla. Německá média v srpnu oznámila, že po obviněních ze spolupráce Volkswagenu s brazilskou vojenskou juntou se ozvali další bývalí zaměstnanci automobilky. Žádají odškodnění za to, že museli v 70. letech na nucené práce do amazonské džungle, kde si Volkswagen vybudoval obří dobytčí farmu.

Hovězí steaky s emblémem Volkswagenu. V Jižní Americe to měl být stejný bestseller jako malý poválečný Brouk. Vlastní dobytčí farmu si německá automobilka postavila na 140 tisících hektarech uprostřed Amazonského pralesa v roce 1973. A to za velkých daňových úlev od vojenské diktatury.

Už v 80. letech na obří farmu upozornil týdeník Der Spiegel. Tisíce pracovníků nejprve musely rozsáhlou plochu v údolí řeky Araguaia vypálit. Málo známá část historie VW v Brazílii teď ožívá v dokumentu novinářky Stefanie Dodtové pro rádio NDR a televizi Das Erste.

„Nikdo by nic takového neměl zažít. Takhle by neměli zacházet ani se zvířaty,“ říká José Liborio. Patří mezi bývalé smluvní pracovníky Volkswagenu, kteří po automobilce žádají odškodné, protože je podle jejich slov v 70. letech zneužívala k nuceným pracím.

Dnes již 79letý Friedrich Brügger, bývalý manažer farmy, říká, že jinak se ani podobně velké projekty dělat prostě nedaly. Naráží tak na systém dlužního otroctví, který automobilka na farmě zavedla. Brügger byl podle informací německých médií v úzkém kontaktu s vedením brazilské pobočky Volkswagenu v São Paulu a s vedením ve Wolfsburgu.

Šéfové VW podle novinářky Stefanie Dodtové věděli i o zatýkání zaměstnanců automobilky v São Paulu. Televizní štáb ukázal tehdejšímu šéfovi společnosti Carlu Hahnovi dopisy z té doby. Ten je ale prý nikdy neviděl a o zadrženích nevěděl.

„Pro mě bylo překvapující, že vedení Volkswagenu o všem vědělo. První zmínku jsme našli už z roku 1975, našli jsme dopisy od šéfa brazilské továrny Volkswagenu, které posílal vedení do Německa. Informoval své šéfy o tom, že zaměstnanci VW jsou v Brazílii zatýkáni. V roce 1979 dokonce jeden z odborářů letěl do Wolfsburgu, aby se vedení Volkswagenu zeptal, proč policie zatýká zaměstnance továrny. A Volkswagen údajně přislíbil, že se na celou věc podívá, ale zřejmě už nikdy neodpověděl. To bylo pro mě asi nejpřekvapivější zjištění.“

Pokaždé, když se Stefanie Dodtová zeptá automobilky, jak záležitost vnímá, odpoví jí prý, že obvinění neberou ve Wolfsburgu na lehkou váhu, ale víc nebudou nic komentovat. Podle Dodtové chce automobilka počkat na studii historika Christophera Koppera z univerzity v Bielefeldu.

Historik udávání potvrzuje

Profesor Kopper je za poslední dva roky už druhým historikem, kterého si Volkswagen najal, aby činnost automobilky od 60. do 80. let v Brazílii prověřil. Původně měl závěry své studie automobilce odeslat koncem letošního roku, v rozhovoru pro Český rozhlas ale překvapivě oznámil, že svou práci dokončil o několik měsíců dříve a na konci července materiály odeslal vedení automobilky.

„Volkswagen opakovaně udával své zaměstnance za šíření protirežimních letáků. Vojenská diktatura v Brazílii umožňovala dobré ekonomické podmínky, a tak nebyl důvod, proč protestovat proti politickým zločinům, o kterých všichni věděli.“
Christopher Kopper

„Studii jsem dokončil a odeslal Volkswagenu. Slíbili mi, že ji zveřejní a pak se rozhodnou, co udělají. Například jak odškodní své bývalé zaměstnance, kteří byli pronásledováni vojenskou diktaturou. Volkswagen mi řekl, že má studie zásadně ovlivní, jak se k celé věci automobilka postaví,“ říká historik.

A co zjistil? „Volkswagen opakovaně udával své zaměstnance za šíření protirežimních letáků. Vojenská diktatura v Brazílii umožňovala dobré ekonomické podmínky, a tak nebyl důvod, proč protestovat proti politickým zločinům, o kterých všichni věděli,“ popisuje Kopper.

Mluvčí Volkswagenu Hermann Prax poskytl Českému rozhlasu k věci pouze písemné vyjádření: „Stejně jako se Volkswagen zabýval vyjasněním otázek týkajících se nacistické historie a nucených prací, zkoumáme roli společnosti během brazilské vojenské diktatury s potřebnou naléhavostí a důsledností. Věříme, že chápete, že nejdříve chceme prozkoumat a vyhodnotit studii spolu s brazilskou pobočkou Volkswagenu, než budeme situaci komentovat a přijmeme vhodná opatření.“

Žalobu na Volkswagen teď řeší prokuratura v São Paulu. Jak ale upozornil historik Christopher Kopper, už na konci 70. let tehdejší vládnoucí režim přijal zákon, který sice dovolil exulantům vrátit se do vlasti, ale který zároveň dodnes chrání ty, kteří za vojenské diktatury porušovali lidská práva. Velmi proto záleží na tom, jak se k věci postaví samotný Volkswagen.

Radiodokument