Osudové ženy – Bertha von Suttner (2017)

Přidal: Premek |

Září 13, 2017

20. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Antonie Talacková, Libuše Švormová, Daniel Bambas a Pavel Batěk. Hostem historik Ladislav Řezníček.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 15. 10. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Denčevová, Ivana: Jak zatracovaná Tlustá Berta získala první Nobelovu cenu za mír. Osudové ženy: Bertha von Suttner. In web ČRo 2 Praha, 15. 9. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: První žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se i na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali a říkali jí Tlustá Berta.

Bertha Kinská (1843–1914) to od začátku neměla jednoduché. Její otec zemřel, ještě než se narodila, a s matkou měla komplikovaný vztah. „Její matka totiž v duchu doby poznamenané dekadencí utrácela v evropských hernách veškeré peníze, které jí byly svěřeny, půjčeny nebo darovány,“ říká historik Ladislav Řezníček.

Bertha Kinská začala pracovat jako guvernantka rodiny Suttner. Kvůli probouzejícímu se vztahu s o několik let mladším Arthurem Suttnerem musela z rodiny odejít. Na základě inzerátu se dostala do Paříže k Alfrédu Nobelovi (na snímku). A zamilovala se znovu. Nobela si vážila a obdivovala, jejich pak už jen přátelský vztah trval vlastně celý život.

„Ovlivnila hned několik mužů, které v životě poznala – Nobela, Suttnera i spisovatele Karla Maye, který ji obdivoval. Stěžejním byl ale právě její vztah s Nobelem. Kdyby se nepotkali, možná by nevznikla Nobelova cena míru a Bertha by bez něj ani nemohla vstoupit do veřejného života. “
historik Zdeněk Hazdra

Tajný sňatek a vír války

Po několika měsících v Paříži její život zase nabral obrátky. Ve Vídni si tajně vzala Arthura Suttnera a spolu odjeli na Kavkaz do víru rusko-turecké války. Zasáhlo ji to natolik, že začala psát texty, které se později staly základem proslulého románu Odzbrojte!

Po návratu se naplno vrhla do boje proti válkám a začala prosit Nobela o zřízení ceny, která dodnes nese jeho jméno. Nobel nadaci věnoval celé své jmění. I s Berthou jako zastánkyní mírového soužití iniciovali vznik Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Žila ve špatné době?

Byla v kontaktu i s literáty z českých zemí. Nerozuměli jí. Jejich národovecké snahy se míjely s kosmopolitním pohledem na svět, s jejím důrazem na mírové soužití mezi národy a národnostmi. Jakoby tehdejší svět tak nějak předběhla. Vážně ji ale nebrali ani v Rakousku. Svou roli hrálo společenské napětí, jen pár týdnů po její smrti začala naplno zuřit první světová válka.

Radiodokument