Pro a proti – O víře a ateismu (2017)

Přidal: Premek |

Září 14, 2017

Ateisté jsou méně důvěryhodní než křesťané, muslimové, hinduisté a budhisté. Vyplývá to z průzkumu, o kterém píše časopis Nature Human Behaviour. Jak se liší morální integrita ateisty a věřícího? Připravil a moderuje Tomáš Pavlíček.

Hovoří předseda občanského sdružení Ateista Petr Tomek a vydavatel časopisu Te Deum Michal Semín.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 9. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: Křesťané jsou sice hříšní, ale ateisté nemají žádnou oporu pro morálku, tvrdí vydavatel časopisu Te Deum. In web ČRo Plus, 14. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle studie mezinárodního týmu vědců považuje většina lidí na světě ateisty za méně morální než věřící, dokonce i včetně samotných ateistů. Výzkum se uskutečnil na vzorku vice než tří tisíců lidí na pěti kontinentech, jak v převážně sekulárních, tak nábožensky založených státech. Jaká je mravní integrita ateistů? „Málokdo zpochybní, že i ateisté konají dobré skutky,“ uznal v pořadu Pro a proti vydavatel časopisu Te Deum Michal Semín.

Podle Semína je problém v samotném ateismu, který nedává k mravnému jednání žádný motiv. „Protože odmítá myšlenku všeobecně závazného mravního zákona.“

„Ateista nemá žádnou mravní oporu v životě, protože jeho etika je relativistická. Ateista je materialista, tudíž veškerá skutečnost je jen hmotná, a tam není žádný prostor pro etiku,“ upozornil vydavatel.

„Desatero není vloženo jen do naší civilizace, ale do lidského srdce. Hledání nějakého posledního smyslu života a vysvětlení toho, proč jsme na světě, tedy sklon k náboženství přeci pozorujeme v lidstvu od počátku. “
Michal Semín

Ten souhlasí, že morálka vychází z lidské přirozenosti. „Ale člověk si sám lidskou přirozenost neudělil, takže posledním arbitrem je ta transcendentní příčina, ta bytost mimo tento vesmír, která nějak garantuje mravní život.“

„Ateismus také nedokáže obhájit lidskou svobodu. Je-li všechno hmotné a lidský život jen shlukem procesů, tak je vše determinováno a není prostor pro svobodnou volbu. Ale ta je nutným předpokladem mravního života,“ polemizoval s principy ateismu Semín.

Předseda občanského sdružení Ateisté ČR Petr Tomek zmínil jiné výzkumy, které srovnávají statistiky kriminality ateistů a věřících, tentokrát ve prospěch ateistů.

„Podle mě neposkytuje náboženství žádnou záštitu proti tomu, aby člověk byl nemorální. Samotný výzkum vypovídá spíše něco o předsudcích vůči ateismu, tak se ostatně i ta zpráva jmenuje.“

„Argument, že se ateista nevztahuje k ničemu, co ho přesahuje, je nesmysl, protože nás přesahuje spousta věcí, od vesmíru, přes společnost nebo přes lidskou civilizaci a její paměť, kterou přesto dokážeme předávat dál. “
Petr Tomek

Předseda vysvětlil, že ústřední je schopnost morálního soudu. „Morálka vyvozovaná z důsledků, tzv. konsekvencionalistická morálka je prostě posuzování toho, jak nějaká věc dopadne, kolik způsobí škod, nebo kolik přinese dobra.“

„U ateistů je tedy mnohem složitější rozhodování a zdůvodněnější chování než u věřících,“

Semínovu kritiku materialismu předsedal zpochybnil. „Ani materiální svět není jen světem hodinových strojků. My sami nevíme pořádně, jak hmota funguje, dodnes to poznáváme a nejsou tam jen věci, které jsou deterministické.“

„Když tedy máme všichni v sobě zakořeněné Desatero, proč ho ateisté mají zakořeněné víc než věřící, když kriminalita ateistů je skutečně nižší než kriminalita věřících, což je potvrzené několika výzkumy?“ odkázal na jiné studie o projevech ateismu a víry Petr Tomek.

Radiodokument