Historie Plus – Krajané v USA aneb Jak objevit své neznámé příbuzné (2017)

Přidal: Premek |

Říjen 2, 2017

Rodinné vazby, o kterých jsme neměli ani tušení. Osobitý příběh člověka, který nečekaně už v dobách komunismu objevil příbuzné ve Spojených státech. Připravila Ivana Denčevová.

Hovoří Pavel Barnáš.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 9. 2017 (ČRo Plus, 20:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Denčevová, Ivana: Krajané v USA aneb Jak objevit své neznámé příbuzné za oceánem. In web ČRo Plus, 30. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Krajany máme po celé zeměkouli. I někteří z nás mají ve vzdálených končinách možná své příbuzné, o kterých ani nevědí, anebo jen tuší z vyprávění svých předků. Nejpočetnější skupina našich krajanů žije v USA a řada z nich se k tradici původu svého rodu hlásí.

Na počátku bylo vyprávění mého kamaráda, také kolegy ze Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pavla Barnáše. Jak u nich doma, v Třeboni, v 80. letech zazvonil telefon a ozvalo se „Barnas“. Zapomenutí příbuzní, o kterých se jen letmo vědělo, ze Spojených států amerických. Právě tam odešli ve 2. polovině 19. století, kdy se „za oceán“ chodilo tzv. za lepším.

Byla to doba ekonomické migrace, o které sociolog Karel Černý napsal: „Ve střední Evropě se začínali šířit zvěsti o nadbytku levných pozemků v Novém světě, ale také například o nálezech zlata. Brzy poté se stává celé Rakousko-Uhersko cílem masové propagandy evropských loďařů a amerických železničních společností. Ty v kombinaci s dopisy příbuzných žijících za oceánem mnohé přesvědčují o výhodách života v USA – vystěhovalecká horečka začíná.“

Američtí Barnášovi se do Třeboně dovolali po několika letech, kdy zadali firmě – specializující se na „vyhledávání předků“ – vyhledat jejich příbuzné a nakonec o svých kořenech v českých zemích, na Šumavě věděli více než ti zde žijící.

Publicistka Milena Štráfeldová, která byla hostem pořadu, konstatovala: „To je naprosto typický příběh, jak právě krajané z USA objevovali své příbuzné v Čechách.“

České písně a Krteček

Jednou z oblastí, kde žije nejvíce Čechů, najdeme v Texasu, v oblasti Velkých jezer či na americkém Středozápadě. Právě tam je stát Nebraska, ve kterém je městečko Wilber. Žije tam asi 1 800 obyvatel trvale, ale v srpnu sem přijíždějí desetitisíce návštěvníků.

Čechoameričané sem putují na proslulý festival České dny. Jeho součástí jsou průvody alegorických vozů či vyhlášení Česko-slovenské královny Spojených států. A letos se tam vypravil z Čech také Pavel Barnáš se svou rodinou. Jel navštívit své příbuzné, o kterých ještě před pár lety takřka nic nevěděl.

Měl jen rodinné vzpomínky, jak se někteří příbuzní jeho předků vypravili do Ameriky. Tam v hluku průvodu a davů lidí natočil píseň Škoda lásky, která kdysi obletěla svět. A s jedním z krajanů, Alfredem Novackem – jeho předci do Ameriky přišli také koncem 19. století – si zazpíval píseň Proč ta sova tolik houkala.

Právě české písně udržují pro Čechoameričany češtinu, ale jejich zájem bývá často i hlubší a navštěvují kurzy češtiny, kde pak zaznívá z televizní obrazovky proslulý pohádkový Krteček.

Role našich krajanů v zámoří je ale rozsáhlejší, než pouze udržování tradice. Projdeme-li si historii minulého století, tak jejich neutuchající pomoc „domovině“ nalézáme jak v období vzniku Československa, tak v období kolem 2. světové války a poté při všech emigračních či exulantských vlnách.

Jejich vliv se projevil i v oblasti politiky, přispěli k mezinárodní prestiži znovuobnovené demokracie v Československu po listopadu 1989, ke vstupu státu do mezinárodních společenství, např. do Severoatlantické aliance. „Za všechny bych zmínila alespoň Madeleine Albrightovou,“ dodává publicistka Milena Štráfeldová.

A tak nechejme na závěr do jisté míry otevřenou otázku, zda dokážeme dostatečně docenit, či ocenit právě naše krajany.

Radiodokument