Kontexty – Živé odkazy – Film a doba 1955 – 1985 (2017)

Přidal: Premek |

Říjen 3, 2017

Nejzajímavější aktuální i historická díla tuzemské filmové literatury představuje se svými hosty Vladimír Hendrich.

Natočeno 2017. Premiéra 4. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 5. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hod.).

Lit.: Kokeš, Radomír D.: Včera jsem si poslechl… In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status Pavla Janáčka „Poslouchám novou Vltavu“). – Cit.: Včera jsem si poslechl Hendrichův pořad o FILMU A DOBĚ v šedesátých letech – a zaplakal jsem.

Merenus, Aleš: Taky jsem to poslouchal… In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status). – Cit.: Taky jsem to poslouchal, ale neplakal jsem – co se ti na tom nezdálo?

Kokeš, Radomír D.: Popravdě skoro všechno. In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status). – Cit.: Aleš: Popravdě skoro všechno. Bylo to nesoudržné a romanticky mýtotvorné udržování iluze zlatých šedesátých v kritice a umění, přičemž nejcennější byly krátké, leč podivně rozcuckované vstupy pamětníků k některým událostem. A do toho rozsáhlé citace Evalda Schorma, jejichž jediný vztah k FILMU A DOBĚ byl ten, že zazněly v rozhovoru do ní… A přitom je to skvělé téma, ovšem musel by ho zpracovat někdo jiný než Vladimír Hendrich, který o sobě sice hovoří jako o historikovi, ale je to prostě jen kulturní publicista, jehož kontakt s historií je pamětnický – a nebo v nejhorším slova smyslu černobíle romantizující a homogenizující značně různorodé kritické pole do jednoho iluzivního mýtu (jsme na Facebooku, takže bych měl volit nějakou „egotističtější“ formulaci v duchu jeho implicitně apokalyptické paralely s existenciálně rozjitřenými kritiky šedesátých let, ale nechce se mi). Ale málem bych zapomněl, že FILM A DOBA byl jeden z evropsky nejvýznamnějších časopisů své doby (ale nechci být nepřesný, něco takového tam zaznělo, i když pak uváděl jen tuzemské příklady… snad ani jiné nezná), což mě v souvislostech velkých filmových časopisů té doby už jen upřímně rozesmálo. :)

Merenus, Aleš: No, nepřekvapil jsi mě. In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status). – Cit.: No, nepřekvapil jsi mě – nehodnotíš to jako rozhlasový pořad, který není určen pouze odborníkům, což je asi hlavní věc. Já Hendrycha osobně neznám, takže s ním nemám problém. A k významu Filmu a doby tam jasně zaznělo, že to byl jediný odborný časopis, který v té době fungoval a který měl srovnatelnou úroveň se zahraničím – dokud tedy do něj nezasáhlo normalizační chapadlo. Co je na tom závadně mýtotvorného, netuším. Nebo v té době vycházely v socialistickém bloku i další odborné filmovědné časopisy, které měly lepší úroveň?

Merenus, Aleš: Podle mého se ten pořad především snažil ukázat roli… In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status). – Cit.: Podle mého se ten pořad především snažil ukázat roli, jakou měla filmová publicistika a odborné periodikum při tzv. procesu „tání“. A pak v době posrpnové. To pro mě, jako člověka mimo obor, bylo docela zajímavé – zvlášť když to byl pořad oživený archivními nahrávkami vzpomínek jednotlivých protagonistů.

Kokeš, Radomír D.: Hodnotím to historicky… In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status). – Cit.: (1) Hodnotím to historicky, protože jde o dokumentární pořad – a hodnotím to jako odborník, který nesouhlasí s historickým obrazem vytvářeným pro neodborníky. :) (2) Právěže to zaznělo ne tak jasně – a ne, neměl. Určitě nezaznělo nic o socialistickém bloku, v rámci nějž by asi mohl posuzovat FILM A DOBU spíše Jaromír Blažejovský. Ale tuším, že polské časopisy byly progresivnější – i s ohledem na dlouhodobý vývoj filmové teorie u nich a u nás. Každopádně srovnání s TEL QUEL, CAHIÉRS DU CINÉMA, POSITIF, FILM QUARTERLY či SCREENem (aj.) prostě FILM A DOBA nesnesla. To není myšleno nijak zvlášť kriticky, operovali zkrátka v určitých tradicích a souvislostech, ale nevytvářel bych mýty o mezinárodním významu či dobové úrovni – mnohem spíše by stálo za to posoudit její roli v tuzemských souvislostech, v souvislostech literárněvědných časopisů, v souvislostech ustavování akademicko-výzkumných ambicí oboru, v souvislostech FAMU, v souvislostech komplexnější estetické diskuze. (3) Ad. role filmové publicistiky – já rozumím, jenže to právě úplně nevyznělo, zejména pak přes ten Hendrichův mytizující opar zlatých časů velkých myslí a velkých umělců v neradostných časech hlupáků a prospěchářů. Jak říkám, nejcennější byly ty vstupy pamětníků – ale krom závěrečné pětiminutovky neměli moc možnost vyniknout nad rámec separovaných vzpomínek zasazených do Hendrichova vnějšího výkladového rámce. Paradoxně nejvýmluvnější obraz jsme si tak mohli díky Zaoralové a částečně Škapové a Svobodovi udělat o sedmdesátých letech – byť samozřejmě střípkovitý -, ne o těch šedesátých.

PS: To právě zřejmě nebyly archivní nahrávky, ale rozsekaná současná živá diskuze ve studiu, dokonce se to opakovaně poznamenávalo. :)

Merenus, Aleš: Já ti nevím… In Facebook, 5. 10. 2017 (reakce na status). – Cit.: Já ti nevím, mám pocit, že si to pořád pleteš s formátem vědecké přednášky – a na ty vstupy pamětníků se schválně podívám, podle mého to byly archivní dokumenty

Radiodokument