On Air – Blade Runner 2049 (2017)

Blade Runner vznikl na začátku 80. let v době, kdy se v Hollywoodu stávkovalo, připomíná Kamil Fila. „Doba příprav toho filmu se protáhla na tři čtvrtě roku. Je to na něm hrozně vidět. Nesměl se během toho točit, ale mohl se během té prodlevy připravovat a cizelovat, a je znát, že to není sériovej výrobek. Je to film maniakální v detailech. To, jak vypadá mizanscéna, jak je to hrozně atmosferický a ten svět je propracovanej, to je díky všechno díky tomu.“

Jeden z hlavních důvodů proč je film dodneška relevantní, je jeho design. Podle Tondy Tesaře díky němu nezastarává. „Dodneška z toho designová si-fi jako Ghost in the shell čerpají. Ve své pomalosti navazuje na sedmdesátkové filmy, které bývaly pomalé a neakční. Blade Runner je taky takový, ale díky množství nových vizuálních nápadů, i hudby od Vangelise, má atmosféru, která nám umožňuje tu pomalost vychutnávat.“

„Nejzajímavější je na tom, že je to scifi, která se neodehrává ve vesmíru, ale na Zemi. Ukazuje, jak to bude na planetě vypadat v budoucnosti, kterou už teď žijem. Země je pokrytá smogem, zahalená do věčnýho deště a její architekturu netvoří jen domy a mrakodrapy, ale i neonový reklamy – to odpovídá tomu, jak se vyvíjí architektura v Japonsku, nebo Hong Kongu a jiných městech. Je to industriální urbanistická scifi, nejvlivnější popkulturní obraz města budoucnosti po Metropolis,“říká Kamil Fila.

„Je překvapivý, že scénář dělal znovu Hampton Fancher, psal i ten původní a mezitím prakticky nic neudělal,“ pokračuje Fila. „Fancher je zvláštní figura mezi hollywoodskými scenáristy, mistr přepisování. Blade Runner je jeho dítě a je skvělý, že mu ho nechali. Navíc režisér Denis Villeneuve je braný jako autor, který bude povznášet scifi výš a výš, po Arrivalu bude točit i Dunu, takže to vypadá, že chtějí v Hollywoodu vychovat novýho velkýho autora sci-fi.“ Podle Fily i Tesaře je nový Blade Runner u Villeneuva v dobrých rukách. „Není to Ridley Scott, který v poslední době przní svoji značku Vetřelec, Villeneuve je dobrej režisér, kterýmu dlouhodobě dost věřím, špatnej film to nebude,“ říká Tonda Tesař. „Starej Blade Runner není moc dějovej, není moc akční, je hodně atmosférický, stojí na zvucích, tohle má Villeneuve skvělý ve všech svých filmech,“dodává Fila.

Nejlepším filmem Denise Villeneuva je podle Tondy Maelström. „Vypráví ho ryba na porcovacím stole, je to plné bizarní potratové poetiky a lynchovských nálad.“ Kamil má nejradši Polytechniku: „Černobílý film o masakru na vysoké škola v Kanadě, syrový, studený, ale člověku stačí vidět Arrival, aby pochopil, že Villeneuve nepotřebuje být lacině efektní.“

Fila v Blade Runnerovi identifikuje vliv detektivek ze 40. nebo 50.let. „Je to antiutopie, která je zároveň přitažlivá, ukazuje atraktivně rozklad. Je to futuristický retro, odkazující na noir detektivky, hlavní hrdina je podobný detektiv jako Phil Marlow, i když je něco jako státní zaměstnanec,“ popisuje Fila. Pro Tondu Tesaře je Blade Runner vesmírným westernem. „Obsahuje známé téma ohledávání hranic mezi lidskou a umělou inteligencí, a napasovává ho na dějovej model, kterej má nejbíž k sedmdesátkovým westernům. Je tam lovec odměn, který má chytit ‚bandity‘ a je otázka kdo je morálně horší, jestli ten lovec nebo ti banditi.“

Nejpozoruhodnější je podle Fily, že se Blade Runnerovi podařilo do určité míry předpovědět budoucnost. „Ten film dohonil naši realitu, je to trochu přepověď, my fakt žijeme tam, kde se Blade Runner jednička odehrává. Dalo by se spekulovat o tom že si vytváříme jiný typy utopií, skrze trávení času online a tak dále. Ale rozhodně žijeme v době, kdy najednou žijeme nějaké sci-fi a ty předpovědi, které říkaly, jak bude vypadat rok 2000 se v mnohém mýlily, pomíjely spoustu věcí, Blade Runner se ukázal jako proročtější film.“