Vizitka – Vladimír Kokolia (2017)

Vladimír Kokolia nabízí představu obrazu zavřeného v komoře. Existuje jako obraz, i když ho nikdo nemá aktuálně v mysli? Podle Kokolii ta otázka zůstane vždy jen věcí víry. Pro sebe si odpověď našel ještě během svých studií na AVU při hledění na obrazy v ruské Ermitáži. Je to zřejmě jedna z věcí, které vyučuje v ateliéru Grafika 2 na Akademii výtvarných umění v Praze.

Host Vizitky je malíř a profesor na AVU – i když podle rodinné tradice měl být původně zemědělec.

Žije ve Veverských Knínicích u Brna. Při pohledu z Prahy se může zdát, že se v rodné vísce věnuje hlavně rytí v zemi a práci v lese, a že jeho tvorba je pouze recyklát ze všech těch s uměním nesouvisejících činností. Je to jen umělecká image? Neodvádí fyzická práce od pozornosti a soustředění?

Kokolia tvrdí, že právě přes balastní činnosti potřebuje otestovat, zda si inspirace prorazí sama svou cestu. I případné krizové momenty a pracovní vyčerpání se hodí, protože právě v nich se snáze objeví úžas. A úžas je tím nejlepším důvodem k obrazu.

Od ukončení studia AVU v roce 1981 uspořádal Vladimír Kokolia kolem 100 samostatných výstav a podílel se téměř na čtyřech stovkách společných projektů, mj. na Documenta IX v Kasselu. Od poloviny 80. let do poloviny 90. let byl zpěvákem a textařem alternativního rockového tria E společně se špičkovými muzikanty Vladimírem Václavkem a Josefem Ostřanským.

V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého pro autora do 35 let. V roce 2012 získal Cenu od Dalibora Chatrného pro výtvarného umělce nad 35 let. Jako profesor na AVU má za čtvrtstoletí svého působení řadu vynikajících žáků, například Kateřinu Šedou.