Dvacet minut Radiožurnálu – Tomio Okamura (2017)

Přidal: Premek |

Říjen 23, 2017

Rozhovor s předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie s Tomiem Okamurou o povolebním vyjednávání o vládní koalici. Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 10. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Zavoral, René: Předseda SPD Okamura svými výroky o zestátnění ČRo a ČT ohrožuje principy demokracie. In Facebook, 24.10.2017 (prohlášení). – Cit.: Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury, která pronesl v pondělním rozhovoru v pořadu 20 minut Radiožurnálu a která ohrožují demokratické principy, na nichž byla vybudována Česká republika. Hospodaření Českého rozhlasu bylo, je a bude vždy zcela transparentní. Úvahy o zestátnění médií veřejné služby by pak znamenaly pošlapání demokratického zřízení v naší zemi.

Český rozhlas nemá žádné problémy s hospodařením, naopak hospodaří zcela transparentně a naplňuje beze zbytku všechna ustanovení, která mu ukládají příslušné zákony včetně zákona o veřejných zakázkách či registru smluv. Jeho zprávy o hospodaření pak byly bez výhrad schváleny Poslaneckou sněmovnou. Český rozhlas se rovněž nikdy nebránil tomu, aby bylo jeho hospodaření podrobeno kontrole NKÚ. Naopak tento postup uvítá.

Zcela razantně Český rozhlas odmítá myšlenku pana Okamury o zestátnění médií veřejné služby. Podobný krok by byl bezprecedentním narušením demokratických principů, na kterých stojí Česká republika. Byl by to krok zpět k totalitnímu systému, kterého se česká společnost zbavila v listopadu 1989 po sametové revoluci. Zestátnění Českého rozhlasu a České televize by znamenalo potlačení svobody projevu, narušení objektivního a pravdivého informování veřejnosti.

Český rozhlas je moderním, sebevědomým, nestranným a vyváženým médiem veřejné služby. Plní svoje poslání odpovědně a důsledně tak, jak mu ukládá zákon o ČRo i Kodex ČRo. Tvrzení pana Okamury na adresu Českého rozhlasu jsou nepravdivá, zcela nepodložená a zavádějící.

Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Pokud budeme ve vládě, tak se zaměříme na ČT a ČRo, říká Tomio Okamura. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. 10. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). Cit.:Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury získalo ve volbách 22 poslaneckých křesel – snaží se získat posty ve vedení sněmovny a chce být součástí příští vlády. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš už dříve řekl, že ve vládě nechce být s komunisty a s SPD, přesto Okamuru na jednání pozval.

„Vítězi voleb představíme klíčové body našeho volebního programu a chci se zeptat hned při prvním jednání, zdali jsou ochotni pomoci nám prosazovat náš politický program SPD,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Tomio Okamura.

Babišovi chce mimo jiné představit programové body, jako je například zákon o celostátním referendu, ale také nulovou toleranci migrantů v rámci současné migrační vlny. Rád by také, aby jim hnutí Ano pomohlo prosadit zákaz propagace islámu v Česku.

Chtějí mít také zastoupení ve vedení sněmovny, protože jen tak podle jeho slov dosáhnou toho, aby jejich politický program byl vidět, aby na něj mohli klást důraz před veřejností a lépe ho prosazovat.

„Cítím jako povinnost nejprve se pokusit všech stran zeptat, jestli nám pomůžou prosazovat politický program, který volilo více než půl milionu voličů, pakliže to nepůjde, tak slibuji, že nevyměníme politický program za nějaké politické koryto,“ vyzdvihuje.

Chceme zrušit koncesionářské poplatky

Na otázku moderátorky Marie Bastlové, zda podobně jako v Úsvitu nehrozí v SPD finanční spory, se ohrazuje s tím, že je po volbách a že ho už dříve prošetřila police, která řekla, že se neobohatil ani o halíř.

„Finanční problémy má například Český rozhlas, který má netransparentní hospodaření, proto chceme změnit zákon, aby spadal pod kontrolu NKÚ. Chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to,“ říká s tím, že pokud budou ve vládě, tak se zásadně zaměří na Českou televizi a Český rozhlas.

Lit.: DadB: Ten závěr byl dokonalej. In web Okoun.cz, 23. 10. 2017. – Cit.: Ten závěr byl dokonalej. Pana Hrdličku vůbec neznám, nevím kdo to je, nikdy jsem s ním nemluvil, nemám na něj ani telefonní číslo. Naopak, když jsem byl zván na akce magistrátu, tak jsem proaktivně zjišťoval, jestli tam pan Hrdlička (zlomek sekundy trapného ticha, když mu došlo, že před chvílí řekl, že neví, kdo to je) a pan Janoušek nebudou. (Zajímavé je, že na Janouška se ho nikdo neptal.)

Lit.: -vef-: Redaktorka Českého rozhlasu vytočila Okamuru: Nevím, co tady říkáte? Koho vy jste měla za partnera před deseti lety?! In web Parlamentní listy, 23. 10. 2017 (článek). – Cit.: Hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl předseda SPD Tomio Okamura. A v závěru rozhovoru došlo na silné emoce.

Okamura se dnes setká s vítězem voleb, hnutím ANO Andreje Babiše. „Čeho se bude to jednání týkat, je otázka spíš na hnutí ANO. Předpokládám, že se chtějí zeptat na naše klíčové body. Chci se zeptat hned při prvním jednání, zda jsou ochotni pomoci prosazovat náš politický program,“ sdělil Okamura a zmínil například odvolatelnost politiků či zákon o obecném referendu. Právě ten bere s sebou i na schůzku, aby se zeptal na pomoc. „Bez ANO to neprosadíme,“ sdělil. Dalším stěžejním tématem je nulová tolerance nezákonné migrace. Třetí okruh je zákaz propagace islámu v České republice,“ dodal.

Okamura následně sdělil, že jeho strana rozhodně nechce podporovat trestně stíhaného politika ve vládě. „Z právního hlediska Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek nyní obvinění nejsou. Ale to nehraje roli,“ podotkl k současné situaci Okamura.Konkrétní jména ministrů, které by hnutí mohlo mít, prozradit nechtěl, zájem by však podle svých slov měl o čtyři ministerská křesla.

Okamura poté nechtěl ani prozradit, zda by se chtěl ucházet o prezidentské křeslo. „Zaujmeme k tomu teprve stanovisko. Zatím jsme o tom nehovořili. Plně jsme se soustředili na sněmovní volby,“ sdělil Okamura. „Pro nás je důležité, aby prezident měl co nejvíce přesahu s naším programem,“ nechtěl být ani přes opakované dotazy konkrétní.

Své pak řekl i ke zrušení senátu. „Senát je k ničemu. Chceme snížit i počet poslanců,“ sdělil Okamura s tím, že on sám může porovnat práci v obou komorách, neboť byl poslancem i senátorem.

„Finanční problémy má například Český rozhlas, který má netransparentní hospodaření,“ zaútočil následně Okamura, když se jej redaktorka zeptala na hospodaření strany. „Vzdal jsem se podpisového práva. Smlouvy musí podepisovat pětičlenné předsednictvo,“ rozčílil se Okamura, když se jej moderátorka ptala na čtyři roky starou smlouvu s Úsvitem, jež byla předmětem dokonce policejního vyšetřování.

„Nevím, co tady říkáte. Jsem čistý jako lilie. Byl jsem prošetřen. Už je po volbách,“ láteřil stále dokola Okamura. „Co to vykládáte? Koho vy jste měla za partnera před deseti lety, také se vás na to neptám,“ křičel předseda SPD.

Lit.: anonym: Okamura chce zestátňovat. Pod tlakem otázek Okamura pohrozil veřejnoprávním médiím zestátněním. In web Echo24, 23. 10. 2017 (článek). – Cit.: Nepříjemné dotazy dohnaly Tomia Okamuru k výhrůžkám. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve Dvaceti minutách Radiožurnálu čelil otázkám na údajné propojení SPD s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou či na to, zda podobně jako v Úsvitu nehrozí v SPD finanční spory. Okamura reagoval hrozbou, že si na Český rozhlas a Českou televizi posvítí. Mluvil o zrušení koncesionářských poplatků a zestátnění.

Moderátorka pořadu připomněla, že SPD získá díky úspěchu ve volbách 173 milionů korun a zeptala se, zda nehrozí podobné spory a finanční problémy, jaké se objevily v případě Úsvitu. „Paní redaktorko, finanční problémy má například Český rozhlas, který má netransparentní hospodaření, proto chceme změnit zákon, aby spadal pod kontrolu NKÚ. A vy se tomu v Českém rozhlase a v České televizi bráníte,“ reagoval Okamura. „Chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to,“ pokračoval.

Jako příklad špatného hospodaření uvedl Český rozhlas Plus, který podle Okamury vytvořil jeho zesměšňují karikaturu. „Kdo mu dal peníze? Koncesionáři. Kdo mu to dovolil v Českém rozhlase Plus? To je na hloubkovou kontrolu, jakým způsobem se tady vynakládají prostředky. Český rozhlas má velké problémy, a když budeme ve vládě, zásadně se zaměříme na Českou televizi a Český rozhlas,“ hrozil šéf SPD.

Na dotaz, co říká spekulacím v médiích , že za SPD stojí pražský podnikatel Tomáš Hrdlička . V životě jsem ho neviděl a ani jsem sním nehovořil,. Co mi to tu podsouváte. Vy si tady vezmete vylhané lži nějakých vašich kamarádů. Já vás znám z předchozích redakcí, kdy jste vytahovala špínu, která se nikdy nepotvrdila,“ uvedl Okamura.

Z počátku šéf SPD na dotazy odpovídal. Vyjádřil se například k jednání s hnutím ANO. „Já jdu prosazovat náš politický program. Chci se zeptat, zda jsou ochotní podporovat náš politický program,“ uvedl. Dodal, že jedná i s dalšími stranami, protože k prosazení části programu SPD je třeba ústavní většina a tu mu jen ANO nezaručí.

Šéf SPD také zopakoval, že chce místo ve vedení sněmovny a strana má vládní ambice. Zájem má o ministerstva zahraničí, spravedlnosti, školství a dopravy. „Máme na to odborníky, kteří jsou zvyklí řídit velké kolektivy, velké firmy,“ uvedl.

Když mu redaktorka připomněla vystoupení poslance SPD Miloslava Roznera v předvolební debatě, obvinil Okamura Českou televizi, že SPD znemožnila vyslat do diskuze odborníka na kultura. „ Pan Rozner byl poprvé v životě v televizi a padla na něj totální tréma,“ hájil svého poslance.

Bez konkrétní odpovědi zůstal dotaz, zda bude Tomio Okamura znovu kandidovat na prezidenta, či zda vůbec SPD rozhodne o vlastním prezidentském kandidátovi.

Lit.: dbr – gol – Bastlová, Marie: Okamura: Chceme zrušit Senát a zestátnit Českou televizi a Český rozhlas. In web IRozhlas, 23. 10. 2017 (přepis rozhovoru + nahrávka k poslechu + vyjádření René Zavorala). – Cit.: „Senát je k ničemu, chceme ho zrušit. A chceme snížit i počet poslanců na 81,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura v pondělí v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Kromě bodů volebního programu své strany nastínil výhledy pro povolební vyjednávání s hnutím ANO. Opřel se i do hospodaření veřejnoprávních médií.

Za chvíli máte jednání s vítězem voleb Andrejem Babišem, ten přitom říkal, že jednání o vládě s vámi a s komunisty nepovede. O čem tedy to jednání bude?
Tohle je otázka spíše na hnutí ANO, jelikož oni si nás na něj pozvali. Předpokládám, že se chtějí zeptat na naše klíčové programové body. Hned při prvním jednání se chci zeptat, zda je hnutí ANO ochotno pomoci nám prosazovat politický program SPD, stejně jako se chceme zeptat i jiných politických stran. Už s nimi jednáme, zda by i oni byli ochotni prosazovat náš politický program. Protože některé naše body se týkají změny ústavních zákonů, na schválení potřebujeme 120 poslanců, což nemá ani hnutí ANO.

A tyto návrhy ponesete na schůzku v již konkrétní podobě?
Určitě ano, jsem člověk z podnikatelského prostředí, mám rád rychlá jednání.

To byste si mohli s Andrejem Babišem rozumět.
To nevím, on je úplně jiná nátura. Na schůzku každopádně nesu zákon o celostátním referendu, abych ho představil hnutí ANO, bez jejich hlasu ho totiž neprosadíme. Prosadili bychom ho, protože mají 78 křesel a zbývá 120, ale když tam vidím TOP09 a jiné strany, které zásadně odmítají referendum, tak je přímo mojí povinností jako lídra SPD, které získalo přes půl milionu, abych se šel zeptat ostatních, kteří jsou schopní prosadit náš program, jestli budou ochotní.

Druhým bodem je nulová tolerance migrantů v rámci současné migrační vlny včetně zákazu poskytovaní azylu muslimským migrantům, což současná vláda dělá, a nulová tolerance nezákonné migrace. Třetí okruh – budu se ptát, zda by byli ochotni nám pomoct prosazovat zákaz propagace islámu v České republice.

Říkáte: zda by byli ochotni nám pomoci prosazovat. Tady cítím menší sílu trvání na tomto bodu.
Tohle jsou tři body na úvod, jestli bude někdo ochotný se o těchto bodech bavit, máme celou řadu dalších podbodů například: zestátnění exekutorů, důchody a tak dále. Jednání ale probíhají postupně. Nejdříve předložíme strategické programové body, a když se posuneme, můžeme dávat podbody.

Berete to už jako jednání o vládě?
Ne, nechápu to tak. Na tuto schůzku nás pozval Andrej Babiš a hnutí ANO. Záleží, jak to chápou oni, já budu prosazovat náš volební program.

Andrej Babiš ale dříve sdělil, že si nejdříve představuje jednání o rozdělení postů ve sněmovně. Vy byste to tedy rád sloučil a rovnou jednal celkově?
Určitě to sloučím a co se týče dalších bodů, chceme také osobně zopakovat náš postoj, že máme problém podporovat jakoukoliv vládu, ve které by byl trestně obviněný premiér, což je naše dlouhodobé stanovisko, které jsme deklarovali již před volbami. Poté je na tahu druhá politická strana.

Když do Poslanecké sněmovy nedorazí v dohledné době žádost o vydání Andreje Babiše, pak je všechno v pořádku?
Babiš není obviněný ani dneska, podle práva vznikem mandátu mu zaniklo vydání a v tuho chvíli není Babiš ani Faltýnek obviněn, což ovšem situaci neřeší. Já jsem dneska slyšel celou řadu spekulací, že prezident Zeman připravuje milost v případě, že by žádost dorazila. S prezidentem jsem zatím nemluvil, prezident avizoval, že si postupně pozve předsedy poslaneckých stran.

Všechno si nechám na diskuzi s prezidentem. Vzhledem k našemu volebnímu výsledku chceme být jednoznačně zastoupení ve sněmovně. Protože pouze když budeme ve vedení sněmovny, bude náš politický program vidět, můžeme na něj klást lépe důraz a prosazovat ho, což je důvod, proč nás občané volí.

Řekl jste v několika rozhovorech, že máte ambici jednat o vládě a ve vládě být. Měli byste zájem o resort zahraničí, spravedlnosti, školství a dopravy. Čemu byste dal přednost vy? Část vlády nebo vedení Poslanecké sněmovny?
Lidé to zužují na to, že někdo chce jít a někdo nechce jít s Babišem. Nemáme s hnutím ANO nic společného, máme jiné politické programy. Byl jsem čtyři roky v opozici a chtěl bych zdůraznit, že jsem poznal, že český politický systém je postaven tak, že když nejste ve vládě, tak nedokážete prosazovat svůj program – to je jednoduše těžká realita. Cítím povinnost zeptat se všech stran, jestli nám pomůžou prosazovat náš program. Pakliže to nepůjde, slibuji, že nevyměníme politický program za nějaké politické koryto. Prostě nevyměníme.

Máte kandidáty na ministerské posty?
Máme, necháme si je pro sebe. Máme na to odborníky a myslím, že na rezorty, o které bychom měli v případě, že bychom byli součástí vlády, zájem – pro ty máme experty, kteří byli zvyklí řídit velké kolektivy.

V jedné z předvolebních debat jsem slyšela teď už vašeho poslance Miloslava Rosnera, který byl expert na kulturu. Ten však nedokázal odpovědět na řadu otázek k vašemu volebnímu programu.
Česká televize nám neumožnila pozvat do vysílání našeho experta na kulturu, dala si podmínku, že do pořadu musí přijít nikoli stranický expert na kulturu, ale jeden ze dvou lidí na kandidátce. Zrovna nám to nevyšlo početně, protože pouze dva lidi z té krajské kandidátky mohli být v součtu pozváni do těch 14 debat. Takže nám nevyšlo, abychom tam mohli dát našeho skutečného experta na kulturu. Na odborné debaty chodil opravdu náš odborník a byl všeobecně chválen. Navíc pan Rosner byl poprvé v životě v televizi a navíc v přímém přenosu – padla na něj totální tréma.

Ptám se na kandidáty na ministry, protože máte řadu nováčků v politice. Zvládli by to?
To není pravda. Naopak drtivá většina našich poslanců jsou krajští zastupitelé – dokonce zastupitélé, kde jsme ve vládnoucí koalici například v Ústeckém kraji. Takže naopak máme ve straně lidi, kteří již jsou v politice.

Kandidatura na prezidenta

Ve sněmovně máte 22 poslanců, 20 podpisů poslanců stačí ke kandidatuře na prezidenta. Minule jste to zkoušel, ale nevyšlo to s podpisy veřejnosti. Řada podpisů nebyla uznána. Přemýšlíte o kandidatuře na prezidenta nyní?
Hnutí SPD k volbě prezidenta ještě nezaujalo žádné stanovisko.

A váš osobní názor?
Svůj osobní názor prezentovat nebudu. V hnutí je nás téměř 12 tisíc, jsme jednou z největších politických stran v České republice – a jsme demokratické hnutí. To znamená, že máme na čtvrtek svolaný poslanecký klub, zítra máme předsednictvo. Vím, že je tady určitý termín. Musíme zaujmout stanovisko a zveřejníme ho.

V hnutí se ale budou nejdříve ptát, jestli vůbec vy chcete kandidovat. Vy osobně jste rozhodnutý?
S hnutím jsme o kandidatuře na prezidenta ještě nehovořili. Plně jsme se soustředili na volby do Poslanecké sněmovny. Pro nás je důležité, aby prezidentem byl člověk, který má co nejvíce přesahu s naším politickým programem. Pokudy by tam takový prezident nebyl – který by byl podporovatelem přímé demokracie, hájil by naše národní zájmy, jestli nebude přijímat euro, jestli je proti islámu, proti migrantům.

Ale vaše kandidatura na prezidenta ještě není vyloučená?
Je to otevřená věc. Ještě jsme jako hnutí neuzavřeli žádné stanovisko. Nic dalšího vám nemůžu říct. Chtěl bych se ale vrátit k tomu, o jaká ministerstva bychom měli zájem. Na ministerstvu zahraničí můžeme plně prosazovat náš euroskeptický pohled na Evropskou unii, odmítáme euro, chceme referendum o vystoupení z EU. Na ministerstvu spravedlnosti chceme prosadit, aby měli soudci časově omezený mandát, přímou hmotnou odpovědnost soudců a státních zástupců. Chceme to rozpohybovat. Ve školství chceme multikulturní programy změnit za vlastenecké, chceme zavést osnovy, zvýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy. A v dopravě – během této vlády se postavily jenom tři kilometry dálnic a celkově to vázne, chceme investovat do infrastruktury.

‚Senát je k ničemu’

Omlouvám se, ale vy spíš opakujete svůj předvolební program. Posunula bych se dále. Můžete svým partnerům v politice garantovat, že se SPD nerozpadne? Protože před čtyřmi lety jste se dostal do Poslanecké sněmovny v čele Úsvitu a ten vydržel jednotný pouhých 18 měsíců. Nehrozí SPD něco podobného?
Prosím vás, my jsme přece v úplně jiné situaci. Tenkrát kvůli předčasným volbám a poté, co ČSSD mně jako nezávislému senátorovi odmítla všechny moje zákony v Senátu – to znamená odvolatelnost politiků, referendum, přímou hmotnou odpovědnost politiků… To je to, co prosazuji celou dobu. Tak jsem se musel nadobro rozhodnout, jestli budu hnít v Senátu.

My chceme Senát zrušit. Jsem jediný politik za posledních deset let, tuším, který byl zároveň senátorem i poslancem. Jediný, který tu práci může přímo srovnat. Říkám vám, že Senát je k ničemu, chceme ho zrušit. A chceme snížit i počet poslanců na 81. To jsou ústavní změny.

Vás to v Senátu nebavilo hned? Vy jste kandidoval na prezidenta…
Ne, pozor – já jsem ve svém volebním obvodu slíbil, což vy tady v Praze nevíte, že když mě zvolí na senátora, tak jedinou možnou funkcí, kde mohu ovlivnit celostátní politiku a prosadit program, je být členem politické strany. Sbírat si podpisy pak může už jen prezident, který je silnější než jeden z 81 senátorů. Já jsem to tam tenkrát slíbil a voliči to kvitovali a vidíte, že i teď ve volbách do Poslanecké sněmovny jsme ve Zlínské kraji dokonce předstihli KDU-ČSL.

Mohu se jenom vrátit k jednotnosti SPD? Čím je tedy zaručeno, že strana bude jednotná?
My jsme úplně jiní. Tam jsem měl na budování strany tři měsíce. Takže i kandidáty jsem často viděl jen jednou. SPD funguje dva a půl roku.

A teď za všemi kandidáty stoprocentně stojíte?
No samozřejmě. Jsou s námi dva a půl roku. Drtivá většina z našich poslanců jsou krajskými zastupiteli – to znamená, že více než rok nebo rok pracují v krajských zastupitelstvech. Často v koalici. Například Ústecký kraj – kde je to o jeden hlas. Všichni jsou ukáznění, nikdo – ani veřejnost, ani média nezaznamenaly s našimi zastupiteli jediný problém. A jsme zastoupeni v deseti krajích – takže opět, je to jedna z nejsilnějších stran vůbec. Jsou to zkušení lidé, ukáznění… a já si myslím, že to bude skvělý poslanecký klub, který bude prosazovat politický program.

Kromě 22 poslanců jste získali ještě také 173 milionů, které byste celkově v průběhu příštích čtyř let měli dostat vyplaceno na státních příspěvcích. Co se s nimi stane? Součást problému v Úsvitu bylo totiž i to, že ty peníze jaksi zmizely, nebyly na stranických účtech. Nehrozí podobné finanční spory i v SPD?
Tady se musím důrazně ohradit, paní redaktorko – už je fakt po volbách. Mě tenkrát prošetřila policie a řekla, že jsem se neobohatil ani o halíř. Jako jak, že nezůstaly? Žádné politické straně nezůstanou na účtu, protože je používají pro kampaň. Paní redaktorko, prosím! Fakt jsme po volbách!

‚Chceme zrušit koncesionářské poplatky’

Takže žádné spory o peníze nehrozí?
Finanční problémy má například Český rozhlas, který má netransparentní hospodaření. Proto my chceme změnit zákon, aby spadal pod kontrolu NKÚ. A vy se tomu v Českém rozhlase a v České televizi bráníte.

Já se tomu nebráním.
Vy – jako globálně. Protože říkáte vy – Úsvit, kde já už tři roky nejsem. Na nás byl spáchán puč s Radimem Fialou. To znamená, že jestli někdo má problémy s hospodařením, tak je to Český rozhlas a Česká televize. A my to chceme změnit. To znamená, že chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to, a aby byl jasný dohled nejvyššího kontrolního úřadu nad vaším hospodařením.

Já podporuji transparentní hospodaření.
Tady je to totálně netransparentní. Například Český rozhlas Plus vytvářel z veřejných peněz kreslenou karikaturu, kde mě zesměšňoval před volbami. Kdo mu na to dal peníze? Koncesionáři. Kdo jim to v Českém rozhlasu Plus dovolil?

Český rozhlas je financován z koncesionářských poplatků, ano…
To je skutečně na hloubkovou kontrolu, na co se tady vynakládají prostředky. Ano, Český rozhlas má velké problémy, a když budeme ve vládě, tak se na Českou televizi a Český rozhlas zaměříme.

Ale zpátky k vašemu dotazu. Děkuji za tu informaci, já jsem to ani nevěděl. Já jsem ani nevěděl, jaká je výše příspěvku. Ale protože jsme demokratickou širokou stranou a já jsem přímo volen členskou základnou, tak sestavíme rozpočet. A protože nás čeká celá řada voleb, tak to využijeme pro volby a pro práci na programu. A jinak, abych vás přesvědčil, tak my to máme v SPD nastaveno tak, že dokonce všechny platby odsouhlasuje pětičlenné předsednictvo. Které se musí podepsat – pozor, všech pět se musí podepsat. A já dokonce nemám ani podpisové právo k účtu, já jsem se ho vzdal. Předávám ho tajemníkovi a místopředsedovi…

Takže vy žádné smlouvy s SPD podepsané mít nebudete?
Počkejte! Co to tady vykládáte? Já jsem sám nikdy žádnou smlouvu nepodepsal, vždy ji odsouhlasilo předsednictvo, i v minulosti.

Já se vás jenom ptám. Tady na té smlouvě vidím váš podpis. Tak se jen ptám, jestli by mohly být nějaké podobné smlouvy.
Co vidíte? Nějakou nefunkční smlouvu vidíte?

Smlouva o poskytování mediálního poradenství.
Paní redaktorko, je už po volbách? Nebo tady budete lhát a překrucovat dál?

Já se vás jenom ptám, pane předsedo.
Už je po volbách, paní redaktorko. Jestli chcete v Českém rozhlase lhát a překrucovat, tak v tom pokračujte dál… a já nevím, co tady říkáte. Já jsem čistý jako lilie. Byl jsem prošetřen před dvěma roky, policie to odložila – tahle křivá nařčení. A jsem rád. Každá jiná strana kromě nás má obviněného nebo vydaného politika. My nemáme nikoho. Tak tu nerecyklujte nějaké věci, které nejsou pravda.

Já bych byla ráda, kdybyste se mi k tomu vyjádřil…
Já jsem SPD!

…na čtyři roky staré smlouvě.
Co to tady vykládáte? A koho vy jste měla za partnera před deseti lety? A před dvaceti lety? A koho jste měla před pěti lety?

Pane předsedo, nezlobte se, ale vy jste v Poslanecké sněmovně a jste v politice placen z veřejných peněz. Proto vám pokládám dotaz…
Vy jste také placená z veřejných peněz, paní redaktorko.

‚Babiš plácl jeden z nesmyslů’

Ano, ale součást toho není, abyste se mě ptal na osobní život před deseti lety.
A není to součást toho, že se mě ptáte na věc, se kterou nemám nic společného. Vy jste placená z veřejných peněz, paní redaktorko.

Jestli se můžeme posunout dál. Andrej Babiš o vás před volbami v chatu na serveru lidovky.cz řekl, že jste loutka kmotrů. Proč to řekl? Vy už jste se proti tomu ohrazoval v České televizi…
V České televizi zároveň řekl, že si není jistý.

Omluvil se vám za to? Vy jste omluvu nevyžadoval?
Prosím vás, to jsou předvolební lži a výmysly. Protože všichni ví, že jsme měli úvěr u FIO banky 18 milionů korun, který jsme s Radimem Fialou, místopředsedou SPD, garantovali vlastním majetkem. To znamená – ta nejčistší forma, která je. Andrej Babiš, když už proti nám neměl žádné jiné argumenty, protože ta křivá nařčení, která vy tady neustále vytahujete, a už toho opravdu nechte, protože to není zábava, je to trapný… tak se samozřejmě vyvrátily.

Takže nenašli nic, tak aspoň plácl jeden z nesmyslů. To je samozřejmě zvykem Andreje Babiše. Ale to neznamená, že se nebudeme ptát všech ostatních stran po volbách, protože kampaň už fakt skončila. Dostali jsme mandát od voličů a rádi bychom konečně prosadili ten volební program, pro který nás volilo více než půl milionu lidí. A to je důležité.

Mimochodem jste měli – když mluvíme o těch kmotrech, shodou okolností, svolaný volební štáb do hotelu Čechie, který je v Karlíně. Tenhle hotel byl nedávno součástí poměrně velkého realitního obchodu, v jehož pozadí se objevovala jména podnikatelů jako je Tomáš Pitr nebo pražský lobbista Roman Janoušek. Tušil jste to? Je to náhoda?
Ne, to jsem nevěděl. Ono je to tím, že jsem dal zadání, aby se našel nejlevnější možný pronájem. V tom hotelu totiž jako vedoucí pracuje naše členka. Teď nevím, jak se jmenuje. A na recepci ještě moje dlouhodobá kamarádka. Dali nám nabídku, která byla nejlevnější ze všech. A protože nemáme tolik peněz jako ostatní, tak jsme ji využili. A opravdu vás, paní redaktorko, důrazně žádám, abyste mi v Radiožurnálu přestali podsouvat nějaké nesmysly. Pojďme se bavit o programu a přestaňte pořád na mě a náš program plivat nějaké nesmyslné sliny. Já ani nevím, kdo ti lidé jsou. Já jsem je nikdy neviděl.

Já vám s dovolením jenom chci dát prostor, abyste se vyjádřil k informacím, které se vyskytují ve veřejném prostoru. Dnes například…
No to jste asi objevila vy!

V časopise Týden a v E15 se objevily spekulace o tom, že za SPD stojí v pozadí pražský podnikatel Tomáš Hrdlička.
V životě jsem ho neviděl!

Můžete se vyjádřit. Nikdy jste ho tedy neviděl?
V životě jsem toho člověka neviděl. Nevím, kdo to je. Prosím vás, co mi to tady podsouváte.

Já vám dávám prostor, abyste se vyjádřil…
Nedáváte mi žádný prostor! Vy si tady vezmete nějaké vylhané lži, vylhané podvodné lži nějakých vašich kamarádů. Paní redaktorko, já vás znám ještě z předešlých redakcí… Vy jste vždy jen vytahovala špínu, která se nikdy neprověřovala. Tak už ji přestaňte vytahovat a začněte se bavit normálně. Nikoho z těch jmen, co jste říkala, jsem v životě neviděl. V životě jsem s nikým nemluvil. A nemám na ně ani telefonní číslo.

Naopak vám mohu říct jinou věc. Když jsem byl v minulosti zván třeba na akce a nějaké večírky v Praze, které pořádal pražský magistrát, tak jsem se proaktivně zeptal, jestli je tam pan Hrdlička a pan Janoušek, o kterých se v médiích psalo, že jsou zprofanovaní a nikdy jsem na ty akce dokonce osobně nešel. A mí přátelé jsou mi svědky, přestože na těch akcích byl třeba prezident a další významní politici, kteří byli od ODS. Jsou to všechno lidi z ODS, to je prostě jejich věc, ale já se proaktivně vyhýbám schůzkám s jakýmikoliv pochybnými lidmi. Férové by bylo, kdybyste se mě na to zeptala před pořadem. Já bych vám řekl, jak to je.

My se nikoho neptáme na otázky, které pokládáme, před pořadem.

Lit.: -pj- – Černý, Daniel: Okamura výroky o zestátnění veřejnoprávních médií ohrožuje principy demokracie, uvedl ředitel rozhlasu. In web IRozhlas, 24. 10. 2017 (článek). – Cit.: Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti tvrzení šéfa hnutí SPD Tomia Okamury, která pronesl v pondělním rozhovoru v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Podle generálního ředitele Reného Zavorala Okamurovy výroky o zestátnění Českého rozhlasu a České televize ohrožuje demokratické principy, na kterých byla vybudována Česká republika. Zavoral to uvedl ve svém prohlášení.

„Český rozhlas má velké problémy, a když budeme ve vládě, tak se na Českou televizi a Český rozhlas zaměříme,“ řekl Okamura v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Podle Okamury má Český rozhlas problémy s financováním. „Má netransparentní hospodaření. Proto chceme změnit zákon, aby spadal pod kontrolu NKÚ. A vy se tomu v Českém rozhlase a v České televizi bráníte,“ řekl Okamura.

To ale Zavoral odmítá. „Český rozhlas nemá žádné problémy s hospodařením, naopak hospodaří zcela transparentně a naplňuje beze zbytku všechna ustanovení, která mu ukládají příslušné zákony včetně zákona o veřejných zakázkách či registru smluv. Jeho zprávy o hospodaření pak byly bez výhrad schváleny Poslaneckou sněmovnou. Český rozhlas se rovněž nikdy nebránil tomu, aby bylo jeho hospodaření podrobeno kontrole NKÚ. Naopak tento postup uvítá.“

Okamura by chtěl financování veřejnoprávních médií změnit. „Chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to, a aby byl jasný dohled nejvyššího kontrolního úřadu nad vaším hospodařením,“ dodal šéf SPD.

Zestátnění médií veřejné služby ale Český rozhlas odmítá. „Podobný krok by byl bezprecedentním narušením demokratických principů, na kterých stojí Česká republika. Byl by to krok zpět k totalitnímu systému, kterého se česká společnost zbavila v listopadu 1989 po sametové revoluci. Zestátnění Českého rozhlasu a České televize by znamenalo potlačení svobody projevu, narušení objektivního a pravdivého informování veřejnosti,“ reagoval generální ředitel Českého rozhlasu.

Reakce generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala na výroky šéfa SPD Tomia Okamury:

Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury, která pronesl v pondělním rozhovoru v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu a která ohrožují demokratické principy, na nichž byla vybudována Česká republika. Hospodaření Českého rozhlasu bylo, je a bude vždy zcela transparentní. Úvahy o zestátnění médií veřejné služby by pak znamenaly pošlapání demokratického zřízení v naší zemi.

René Zavoral
generální ředitel Českého rozhlasu

Lit. Macek, Miroslav: Úterní glosy Miroslava Macka. In web Viditelný Macek, 24.10.2017 (komentář). – Cit.: (…) Včera jsem na Radiožurnálu zaslechl kus rozhovoru Tomio Okamury s jednou redaktorkou. Nemíním hodnotit formální náležitosti rozhovoru, ani jeho obsah, na to byl můj poslech příliš krátký. Jedno však bylo zřejmé. Kdo tamním kamarádům nevoní, na toho mají léty osvědčenou taktiku: sesbírají kdejaké bulvární drby a neprověřené informace a ptají se na ně s tím, že mu dávají prostor vše vysvětlit, takže na věcné a pozitivní otázky není čas, a protože něco ulpí vždycky, jak říká klasik, posluchačův celkový dojem je ten, že host má spoustu másla na hlavě a jen se brání. Všimněte si té obvyklé sviňárny… (…)

Babička, Martin: Kdo zpochybňuje smysl médií veřejné služby, zpochybňuje demokracii. In web Student15, 25. října 2017 (článek). – Cit.: Tomio Okamura v  úterý zaútočil na Český rozhlas v  pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, podvečerní rozhlasové obdobě Interview ČT24. Učinil tak ve chvíli, kdy se redaktorka ptala na finance jeho strany. Z Okamurovy strany to nebyl předem promyšlený útok na média, ale spíše zkratkovitá obranná reakce, což bylo patrné z toho, jak zvýšil hlas a začal skákat redaktorce do řeči: „Jestli má někdo problémy s  financemi, tak je to Český rozhlas a Česká televize.“ Teprve po více než minutě se vrátil k  původnímu tématu, na dříve položené otázky však už neodpověděl. Bránil se tím, že už je po volbách a že ho moderátorka křivě obvinila. Ta reagovala jednoduchými slovy: „Já se jenom ptám.“ Právě v  tom tkví síla českých médií veřejné služby, o kterou si nemůžeme dovolit přijít. Jen se ptala Daniela Drtinová, když v  přímém přenosu  Interview ČT24 usvědčila Michala Haška ze lži a pomohla rozkrýt tajnou schůzku špiček protisobotkovského křídla ČSSD u prezidenta v  Lánech. Ve stejném pořadu o čtyři roky později se Světlana Witowská jen ptala Andreje Babiše na nahrávky, o nichž po odchodu ze studia už nikdy nemohl pravdivě tvrdit, že je neslyšel. Ptát se bez ohledu na to, kdo mě platí, a s  étosem, který za veřejnoprávními médii stojí, je jedním ze základních pilířů demokratického společenství, který z principu nemůže nahradit žádné soukromé médium. Obě česká veřejnoprávní média samozřejmě svou roli vykonávají i jinak než kladením otázek, koneckonců jejich posláním není jen zpravodajství a publicistika – avšak právě na takto banální konverzační situaci, kdy se jeden ptá a druhý (ne)odpovídá, lze ilustrovat jejich sílu, které se mnozí obávají.

Okamura prozradil mnohem více o sobě než o rozhlase

Český rozhlas a Česká televize se často stávají cílem tlaků nebo i útoků ze strany politiků a političek. Tomu samozřejmě čelí obecně i jiná média, hlavně ta, která usilují o kvalitní a vyvážené zpravodajství. Média veřejné služby v  tomto střetu ovšem zaujímají specifické postavení: jsou jedním z  garantů demokratického systému, z jehož hodnot vycházejí, a zároveň vzhledem ke svému zákonnému zakotvení vzbuzují v  některých pocit, že jsou oprávněni zasahovat do jejich fungování. Nelze napadat jejich vlastnickou strukturu, a tak se namísto toho do hry dostává argument, zda tato média vykonávají to, co po nich veřejnost vyžaduje, když už je musí „platit z vlastní kapsy“. Zpochybňovat existenci médií veřejné služby znamená zpochybňovat demokracii. Kodex Českého rozhlasu vymezuje působení média podle principů nezávislosti, nestrannosti, jako fórum pro veřejnou diskuzi. Nastavuje takové mantinely, které tvoří samotný princip demokratického společenství. Píše se v  něm například, že Český rozhlas „[p]odporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství [a] zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické diskriminace a společenské segregace.” Zpochybňuje-li někdo takto nastavená pravidla, nezpochybňuje pouze roli médií veřejné služby, ale fungování demokracie jako takové. Okamura tak prozradil mnohem více o sobě než o rozhlase. Vůči rozhlasu či televizi samozřejmě lze zaujímat kritické postoje. Kritika by ale měla zaznívat především ve chvíli, kdy se některá z  veřejnoprávních institucí od svého kodexu odchýlí. Zestátněním veřejných médií nikdy nedosáhneme vyšší objektivity nebo lepšího naplňování jakéhokoliv z  jejich dalších poslání, ba právě naopak. Státní médium automaticky ztrácí nestrannost a nezávislost, které jsou podstatné pro výkon žurnalistické práce, v  horším případě se stává nástrojem vládní propagandy, jako tomu je v současném Polsku.

V Polsku vysílá Bobowizja

Na východ od České republiky, ve zbytku postsocialistické Evropy, obvykle skutečná veřejnoprávní média nenajdeme. Před pár měsíci se novým generálním ředitelem Rozhlasu a televize Slovenska stal Jaroslav Rezník, a to v přímé volbě slovenskými poslanci a poslankyněmi. Oproti občas – a ne zcela neoprávněně – kritizovanému způsobu jmenování členů Rady ČT a Rady ČRo, které mají pravomoc volit generální ředitele daných médií, funguje na Slovensku systém, jenž umožňuje přímý politický vliv na veřejnoprávní rozhlas a televizi. Slovenská veřejnoprávní média se s nedostatečnou nezávislostí potýkají od počátků. Jaroslav Rezník řídil od roku 1997 Slovenský rozhlas (v době, kdy ještě existoval samostatně vedle Slovenské televize). Do funkce se dostal za vlády Vladimira Mečiara, jehož období se vyznačuje právě silnou loajálností veřejnoprávních médií k  Mečiarově HZDS. Někteří se domnívají, že ovládnutí slovenských médií vyhrálo Mečiarovi v  roce 1998 volby. Před několika lety se na Slovensku také experimentovalo s  ideou zrušení koncesionářských poplatků. Jejich zrušení od roku 2013 prosadila vláda Ivety Radičové, nově zvolený kabinet Roberta Fica ovšem zákon ještě před nabytím účinnosti zrušil. Podle původního záměru by měly slovenský rozhlas a televize rozpočet o stejné velikosti, jako má v současnosti Český rozhlas, částka by ještě ke všemu byla navázána na výkon slovenské ekonomiky.

Útoky vůči opozici ze strany veřejnoprávních médií nebyly pouze záležitostí „divokých“ devadesátých let na Slovensku, v současnosti jde o každodenní realitu polských médií. V  zemi, kde se mediální spektrum prakticky rozštěpilo na dva soupeřící tábory, polská veřejnoprávní televize otevřeně hlásá názory vládnoucí strany Právo a spravedlnost, což se projevuje jak ve skladbě hostů, tak ve výběru témat, ale nakonec i v  samotných titulcích zpravodajské relace, na což vtipně poukazuje facebooková stránka Tymczasem w Wiadomościach. Obdoba polských veřejnoprávních titulků by v České republice mohla vypadat zhruba takto: TOP 09 podporuje nepřátele České republiky. Síla české ekonomiky vzbuzuje závist. Šokující důkazy německé bestiality. Komu vadí české vlastenectví? Německá politika znovu ohrožuje Evropu. Česká demokracie má silnou oporu v etablovaných veřejnoprávních médiích. Okamurův projev byl sice nepromyšlený a improvizovaný, přesto ho nelze nechat bez povšimnutí, už proto, že podobné názory se i v  Česku čas od času objeví. Na konci roku 2000 se pokusil Václav Klaus, tehdejší předseda ODS, o ovládnutí České televize. Tato krize, při níž vedle sebe vysílali jak designovaná ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková (televizi se posměšně říkalo „Bobovize“), tak stávkující zaměstnanci (a zaměstnankyně), ukázala odhodlání, s jakým se česká veřejnoprávní média umí bránit. Nakonec se díky odhodlání části české veřejnosti, včetně podpory Václava Havla, podařilo ovládnutí televize zabránit. To se nestalo v  Polsku, kde teď namísto veřejnoprávní televize vysílá jakási „Bobowizja“. V polské společnosti totiž chyběl silnější étos médií veřejné služby, a to už před nástupem Práva a spravedlnosti k moci. Polská televize ani předtím neposkytovala zpravodajství na úrovni srovnatelné s Českou. Nemůžeme si dovolit o taková média v České republice přijít.

Hodně muziky za málo peněz

Česká veřejnoprávní média čelí ještě jedné skutečně důležité výzvě, kterou je klesající důvěra Čechů a Češek v  média obecně. Je otázka, jak tento problém řešit, v žádném případě ale nepotřebujeme média, která budou lidem, jako je Tomio Okamura, klást pouze příjemné dotazy. Už dva čeští prezidenti v  řadě, Václav Klaus a Miloš Zeman, nechtějí do těchto médií chodit právě proto, že se „jenom ptají“. Státu podřízené médium však nikdy nemůže poskytovat kvalitnější službu než nezávislé veřejnoprávní médium. Kvalitně odváděná práce a schopnost oslovit široké publikum spolu s maximální transparentností a otevřeností ČT a ČRo může pomoci udržovat důvěru lidí, kteří hodnotí česká veřejnoprávní média jako nejdůvěryhodnější. V takovém prostředí lze Okamurova slova vnímat jako snahu o změnu jejich vnímání mezi lidmi. Zestátnění veřejnoprávních médií nebo zrušení koncesionářských poplatků by ve výsledku nikomu peníze neušetřilo, narušilo by samotné principy, na nichž česká společnost stojí, a potenciální strach z  neobjektivity by nahradilo jistotou. Obě demokratická média stojí jednu českou domácnost méně než předplatné Spotify Family. Těžko Český rozhlas nebo Českou televizi obviňovat ze špatné ekonomické situace některých českých domácností, a je-li tomu tak, příčiny musíme hledat jinde. Právě na takové voliče a voličky ale Tomio Okamura cílí. Proto je třeba nabízet skutečná řešení problémů těchto lidí a nezapomínat, že média veřejné služby nám poskytují hodně muziky za málo peněz.

Radiodokument