Akademie – K tichému výročí hlasité revolty (2017)

Máme o mnoho větší potěšení z ideální kombinace hluku tramvají, spalovacích motorů, automobilů a rušných davů, než z opakovaného poslechu skladeb jako Eroica anebo Pastorální. Luigi Russolo, italský futurista

Vliv ruské avantgardy na vývoj světového umění ve 20.století – kontexty a přesahy

V Rusku se narozdíl od Itálie k budoucnosti hudby vyjadřovali plnohodnotní hudebníci, kteří dobře ovládali své řemeslo. Odpověď na myšlenky italských futuristů zformuloval manifest ruských umělců My a západ.

V Akademii představíme různé podoby avantgardních hudebních experimentů a jejich vliv na ruské a později sovětské skladatele. Vlna experimentů překročila hranice Ruska a dala základ mnoha novým hudebním směrům téměř na celém světě. Ruské avantgardisty lze považovat za žánrové a stylové anticipátory, kteří začátkem minulého století rozšiřovali hudební oblast o nové, nezvyklé vyjadřovací prvky: pracovali s atonalitou, s mikrotonálním laděním, konstruovali nové elektroakustické nástroje, inspirovali se jazzem. Hudební univerzum rozšířili o hluky a zvuky reálného prostředí. V prvních intermediálních dílech zkoumali prostorové aspekty zvuku a položili základy vzniku zvukových nebo akustických umění.

K tichému výročí hlasité revolty si poslechneme Symfonii Sirén, ve které Arsenij Avraamov  využil výstřelů z děl, industriálních hluků, továrních i lodních sirén, budovatelských písní či citace internacionály. A zdokumentoval tak zvukovou atmosféru tehdejší doby.

Radikální hudební řešení přinesl Alexander Mosolov, když ve skladbě Slévárna oceli rozšířil instrumentář klasického orchestru o velké množství kovových předmětů. Připomeneme Dmitrije Šostakoviče okouzleného jazzem a Isaaka Dunajevského, který jazz spojil s tradiční ruskou hudbou a položil základ oblíbeného klasicko-populárního žánru. Zazní skladba Arthura Louiré věnovaná Picassovi a zapsaná už v roce 1915 ve formě grafické partitury. V témže roce namaloval Kazimír Malevič svůj první legendární černý čtverec, když se jako výtvarník podílel na futuristické opeře Vítězství nad sluncem od Michaila Vasilieviče Matiušina.

Nabídneme soundtrack z kultovního gruzínského filmu Kin Dza Dza, na kterém se podílel též vynálezce prvního bezdotykového elektronického nástroje Lev Sergejevič Teremin. Do budoucnosti se podíváme s jazzmanem a skladatelem Sergejem Kurjochinem v Tragédii ve stylu minimalizmu. A v neposlední řadě zahrajeme jubilantům!