Interview Plus – Jaromír Štětina (2017)

Přidal: Premek |

Listopad 29, 2017

V separatistickém regionu na východě Ukrajiny došlo k převratu. Co mocenská výměna znamená pro další vývoj? „Na Ukrajině neprobíhá občanská válka, jak říká prezident Zeman. Je to normální agrese jedné země proti druhé,“ říká Jaromír Štětina, europoslanec zvolený za TOP09 a STAN. Připravil a moderuje Jan Bumba.

Hovoří Jaromír Štětina.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 11. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Ukrajině musíme dodat zbraně, bojují i za nás, říká europoslanec Štětina. In web ČRo Plus, 28. listopadu 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V separatistickém regionu na východě Ukrajiny, který sám sebe nazývá Luhanská lidová republika, došlo k převratu. V ulicích Luhansku se objevili neoznačení vojáci a tamější parlament schválil demisi dosavadního vůdce Igora Plotnického. „Byl to obyčejný puč. A jelikož na východě Ukrajiny ani vítr nezafouká bez vlivu Ruska, tak to byl puč řízený z Moskvy,“ tvrdí europoslanec zvolený za TOP 09 a hnutí STAN Jaromír Štětina. Podle něj je pravděpodobné, že aktivní roli sehráli i ruští vojáci a příslušníci tajných služeb.

Cílem převratu je prý obnovit snahy o vytvoření tzv. Novoruska, které by vzniklo spojením Doněcké a Luhanské lidové republiky. „Není to tak, že by tomuto Igor Plotnickij nějak bránil. Ono stačí, když funkci mouřenína nevykonáváte dostatečně aktivně a razantně,“ doplňuje.

„Moskvě jde o vytváření pozemských letadlových lodí – nových Kaliningradů, Krymů nebo Náhorních Karabachů. Rusko chce ovládnout pobřeží Černého moře až k Oděse a Dněstru. Tomu je třeba zabránit,“ zdůrazňuje Štětina.

Mír něco stojí

Pozorovatelská mise OBSE na východní Ukrajině podle Štětiny dělá svou práci velmi špatně.

K ukončení konfliktu na východní Ukrajině je podle něj nutné uzavřít hranici mezi Ukrajinou a Ruskem. „To ale Ukrajina sama nezvládne, je třeba jí pomoci dodávkami zbraní a munice, aby mohla bránit sebe i Evropu,“ zdůrazňuje. Spojené státy prý už vyjednávají o dodávkách raketových a počítačových systémů.

Nevedlo by to ale k další eskalaci konfliktu? „Válka není přesnídávka v dívčí škole. Jestli chceme zabránit rozšíření tohoto konfliktu, tak ho musíme co nejdříve ukončit. Nemůžeme si dovolit mít další zamrzlý konflikt jen pár hodin jízdy od nás. Mír si můžeme koupit tím, že budeme Ukrajině pomáhat,“ upozorňuje.

„Když jsem před dvěma lety svým kolegům v Evropském parlamentu říkal, že musíme dodat zbraně na Ukrajinu, tak lezli pod stůl. Dnes tomu tak už není. Je otázkou několika málo měsíců nebo let, kdy se evropský zbrojní průmysl bude muset do té války zapojit,“ uzavírá Štětina

Mohou minské dohody zajistit trvalý mír? Nedojde naopak k uznání separatistických republik? Poslechněte si celé Interview Plus >>