„Dáme jedenáct špagátů a tři doživotí!“ (2017)

Přidal: Premek |

Prosinec 1, 2017

V těchto dnech uplynulo už 65 let od popravy 11 komunistických politiků odsouzených ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským. Mezi podobnými procesy v komunistických zemích to byl ten s nejvyšším počtem absolutních trestů. Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2017. Premiéra 1. 12. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Kindlová, Veronika: Proces s „protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“: jedenáct špagátů a tři doživotí. In web ČRo Plus, 1. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rudolf Slánský byl odsouzen k trestu smrti, jeho žádost o milost Gottwald zamítl. Spolu s dalšími deseti spoluodsouzenými byl popraven v prosinci 1952.

Přes čtvrt milionu lidí bylo v letech 1948 až 1989 v Československu odsouzeno v politických procesech. Popraveno jich bylo 241. Mimořádnou úlohu sehrály takzvané monstrprocesy, velká divadla pro miliony diváků, čtenářů a posluchačů. Jedním z nich byl i proces s „protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“ v listopadu 1952.

„Přiznávám svoji vinu v tom, že jsem byl členem protistátního spikleneckého centra vedeného Rudolfem Slánským, které soustřeďovalo lidově demokratickému Československu nepřátelské živly z řad buržoazních nacionalistů, trockistů, kolaborantů a podobných nepřátel…“

V tomto duchu začínala doznání všech čtrnácti obžalovaných v procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem kolem Rudolfa Slánského, který trval od 20. do 27. listopadu 1952.

My nejsme antisemité, my jsme jen antisionisté

Ve vykonstruovaném procesu byli obžalováni a odsouzeni: Bedřich Geminder, Ludvík Frejka, Josef Frank, Vladimír Clementis, Bedřich Reicin, Karel Šváb, Artur London, Vavro Hajdů, Evžen Löbl, Rudolf Margolius, Otto Fischl, Otto Šling a André Simone. Všichni členové strany a více či méně významní činovníci stranického nebo vládního aparátu.

Monstrprocesy s předními komunisty se v poválečných letech odehrávaly prakticky ve všech sovětských satelitech. Paranoidní Stalin chtěl po roztržce s titovskou Jugoslávií svým vazalům ukázat, že další odpadnutí od stáda už nedovolí. Československý proces vedle toho také odrážel radikální změnu vztahu Sovětského svazu k Izraeli. Proces byl výrazně antisemitský: jedenáct ze čtrnácti obžalovaných bylo židovského původu a soud to výslovně uváděl.

Mezi „zločiny“, jichž se obžalovaní měli dopouštět, se velmi často objevoval také sionismus nebo spolupráce se sionistickými centry. Antisemitismus procesu vyvolal ve světě pozdvižení. Vždyť od osvobození Osvětimi to tehdy bylo pouhých sedm let. Jak ale ve svém rozhlasovém komentáři Na okraj týdne namítl tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý: „Antisionismus ještě není antisemitismus.“

Dáme jedenáct špagátů

Mezi politickými procesy ve východním bloku ten československý vyniká vysokým počtem trestů smrti. Ze čtrnácti obžalovaných bylo jedenáct popraveno a tři dostali doživotí (Artur London, Eugen Löbl a Vavro Hajdů).

Ti byli po několika letech zproštěni viny a na začátku 60. let rehabilitováni. O trestech pochopitelně nerozhodoval soud. Podle moskevských not výši trestu stanovil sekretariát Ústředního výboru komunistické strany. Jeho rozhodnutí stručně shrnul Klement Gottwald: „Dáme jedenáct špagátů a tři doživotí.“

V pořadu uslyšíte i dobové komentáře Zdeňka Nejedlého.

Akademická čtvrthodinka

Po celých sedm dní trvání procesu mohli jeho průběh obyvatelé Československa sledovat prostřednictvím rozhlasu. Ovšem nešlo o skutečný přímý přenos. Rozhlas dění u soudu přenášel se čtvrthodinovým zpožděním. To pro případ, že by se některý z obžalovaných přestal držet naučené výpovědi.

Český rozhlas až donedávna záznam soudu ve svém archivu neměl. Teprve nedávno získal záznamy vysílání procesu z Knihovny Kongresu ve Washingtonu. Jde o monitoring vysílání Československého rozhlasu, který si pořizovala stanice Hlas Ameriky. Nahrávky proto nejsou příliš kvalitní, místy jsou téměř nesrozumitelné.

I přes to jsou velmi cenným a působivým historickým pramenem. Ukázky z těchto nahrávek, stejně jako dobové komentáře Zdeňka Nejedlého, pozdější vzpomínky Artura Londona a další archivní dokumenty vážící se k procesu si poslechněte v pořadu Archiv Plus přímo v tomto článku.

Radiodokument