Příběhy slavných: Alice Masaryková 1/5 (2017)

Karolina Opatřilová. Dcera Charlotty Garrigue a TGM. Celý život bojovala za rovnoprávné postavení žen.

Účinkují Hana Maciuchová a Lucie Žáčková.

Natočeno 2017. Premiéra 4.-8. 12. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 129 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Opatřilová, Karolina – Luptáková, Věra: Roli první dámy nechtěla. Bála se zklamat a přišly deprese. Příběhy slavných: Alice Masaryková. In web ČRo 8. 12. 2017 (anotace). – Cit.: Hana Maciuchová jako Charlotta Masaryková a Lucie Žáčková jako její dcera Alice ve fiktivním rozhovoru.

Byla vždy „průrazná“. Už do dívčí školy musela stůj co stůj. Nechtěla čekat, až se tatínek vrátí z Vídně. Když jí pak nedovolili užívat statut studentky medicíny, byla jen roční mimořádnou posluchačkou. Titul nakonec získala až na filozofické fakultě.

Posláním každé mladé ženy začátku 20. století bylo ale manželství. Když Alice Masaryková plánovala svatbu s očním lékařem Frölichem, zjistila, že její „mama“ Charlotta Garrigue-Masaryková psala jejímu snoubenci Aliciným jménem velmi osobní dopisy. Chtěla jí prý pomoct, efekt byl opačný.

Další tragédií byla smrt jejího jen o rok mladšího bratra Herberta na tyfus. Ve stejné době ji zavřeli do vězení kvůli podílu na uschování tatínkových písemností. Šlo přitom jen o odborné, ne politické spisy. I tak ji obvinili z velezrady a hrozil jí trest smrti. Věznili ji nejdřív v Praze, pak ve Vídni. Spolu s Hanou Benešovou.

„Málo ji zatím znám, ale její skromnost a pocit tepla domova mě doslova přitahuje,“ tvrdila Alice. Na cele byla jak s „politickými“, tak i obyčejnými zlodějkami nebo prostitutkami. Některé učila cizím jazykům, další historii. Tehdy se taky rozhodla, že se po návratu domů bude věnovat sociologii a právu žen. Zavřená nakonec byla osm měsíců.

Postavily se za ní americké ženské spolky a jejich velvyslanec ve Vídni, intervenoval i otec. Na konci roku 1918 ji přišly na cestě z vězení povzbudit davy lidí. Aby ne, dceru prezidenta nového československého státu. A protože její matka byla tehdy už hodně nemocná, musela ji Alice zastoupit v roli první dámy. Sama se ale toužila vrhnout na sociální práci.

Českou organizaci Červeného kříže založila po vzoru rakouského. Za dva roky narostl počet členů z 30 000 na 200 000 lidí. Na prvním místě byly oběti války, které každoročně uctívali dvouminutovým tichem při slavnostním shromáždění v parlamentu (tz. Mír Červeného kříže). Sociální práci se ale Alice mohla věnovat jen ve volných chvílích.

V roce 1935 Tomáše Garrigue Masaryka v roli prezidenta vystřídal Edvard Beneš. S jeho ženou toho Alice měla hodně společného. Když TGM v září 1937 zemřel a když pak přišli nacisté, odjela Alice Masaryková do Chicaga. Chtěla tam pracovat v sociální péči a pro Červený kříž.

Začala mít ale hluboké deprese, trpěla krutou nespavostí. O Vánocích 1939 se zhroutila. „Tkala jsem vlákna, a ta se zamotala. Zklamala jsem…“ Slova, která se jí objevovala v mysli mezi elektrošoky. Po válce se její stav zlepšil, mohla domů. I s bratrem Janem Masarykem, který se stal ministrem.

V Praze psala memoáry, ale taky se pokoušela o vzkříšení otcových zákonů. Hodně se jí přitom zhoršil zrak. Psát pak mohla už jen ráno a jen při ostřejším světle. Po únoru 1948 to tady vypadalo jako před válkou. Komunismus a jeho sklony k násilí jí značně připomínal jinou odrůdu fašismu. Rezignovala na všechny funkce.

Když našli pod okny ministerstva tělo bratra Jana, zase se dostala do depresí. Když komunisté zvítězili ve volbách, odjela znova do USA. Se sestrou Olgou pomáhala dalším uprchlíkům, promlouvala v rádiu Svobodná Evropa. V listopadu 1966 dostala infarkt a pak i několik dalších slabších srdečních záchvatů. Zemřela v Chicagu v 87 letech.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)