Interview Plus – Bohumil Kartous (2017)
Připravil Michael Rozsypal.
Natočeno 2017. Premiéra 4. 12. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: K reformě školství musí lidé politiky dotlačit. Začít se musí u peněz, říká Bohumil Kartous z EDUin. In web ČRo Plus, 4. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „České školství je drasticky podfinancované, se čtyřmi procenty HDP ročně jsme pod průměrem OECD, který je 5,2 a země typu Finska investují přes šest procent. Jedno procento u nás znamená asi 50 miliard,“ upozorňuje Bohumil Kartous.
České střední školy chrlí absolventy s profilem vyhovujícím druhé polovině dvacátého století. Podle OECD přitom patří Česko k zemím, kterých se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. „Měli bychom zvýšit míru všeobecné gramotnosti, tedy matematickou, čtenářskou a jazykovou výbavu a klást důraz na schopnost orientovat se v informacích nebo na soft skills. Neznamená to ale konec přírodopisu nebo dějepisu,“ říká Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.
Českému vzdělávacímu systému stále dominují střední odborné školy a učiliště. V minulosti vychovávaly pracovníky pro průmysl, kterých bylo okolo sedmdesáti procent. Dnes je ale ekonomika ze šedesáti procent postavena na službách.
„Pokud nevíme, co přijde, bylo by dobré, abychom současné generace mladých lidí připravovali na to, že nebudou vědět, co přijde.“
Bohumil Kartous
„U odborných škol by měla být posílena ta všeobecná složka. Ideální by bylo, kdyby žáky připravovaly ve zmíněných oblastech a tu praktickou část zajištovaly podniky. Dnes jsou absolventi připravováni na pozice, které už neexistují a firmám chybí kvalifikovaní pracovníci,“ podotýká.
Rámcové vzdělávací programy, podle nichž se ve školách učí, by měly projít revizí. Zároveň je třeba snížit počet oborů, učni se musí připravit na to, že během prvních dvaceti let na pracovním trhu desetkrát změní pozici a budou se pohybovat zcela mimo svůj původní obor.
Robotizace změní trh práce
Lidé podle Kartouse netlačí politiky k reformě školství, protože si nejsou vědomi hrozeb, které s sebou nese transformace pracovního trhu a robotizace. „Je to celý komplex problémů, který na tuto zemi může dopadnout dříve, než očekávají prognózy. Pokud začneme hned, tak ještě něco zmůžeme,“ zdůrazňuje.
OECD očekává, že v horizontu patnácti let se robotizace dotkne asi pětačtyřiceti procent míst, půjde ale o kontinuální proces. Kartous připomíná, že Německo u nás má dislokovaná pracovní místa, která se po nástupu robotizace budou němečtí politici snažit stáhnout zpět, aby naplnili poptávku pracovního trhu.
„Dnes vyrábíme pro Německo a další západní země, do budoucna na to ale nemůžeme spoléhat, protože naše konkurenční výhoda zmizí. Musíme zvýšit míru produkce s přidanou hodnotou a s vlastními inovacemi. Bohužel se ale o tom jen mluví.“
Matematika jako strašák
„V ideálním případě by změny měli poptávat voliči, jenže lidé jsou s fungováním škol relativně spokojeni a politici tak necítí potřebu s tím něco dělat.“
Bohumil Kartous
Podle Kartouse je třeba začít u peněz, protože bez nich nelze provést žádnou systémovou změnu. „Učitelé jsou z velké části demotivovaní a podvědomě mají rezistenci vůči změnám, jež se na ně valí. A pokud je nebudeme motivovat, tak se to nikdy nepodaří,“ upozorňuje vedoucí komunikace EDUin.
Kritizuje také dlouhodobou nekoncepčnost změn, jako příklad uvádí státní maturitu z matematiky. Za ní je prý snaha udělat z maturity strašák a omezit přístup dětí na maturitní obory. „To je skandálně málo, neexistuje žádná koncepce, podle které by to mělo nějaký pozitivní efekt na vzdělávací systém,“ uzavírá.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku