Příběhy slavných – Dick Francis 1/5 (2018)

Přidal: Premek |

Únor 12, 2018

Ivan Němec. Jak se britský žokej, novinář vůbec dostal k psaní tak úspěšných detektivek? Režie Irena Žantovská.

Účinkují Michaela Maurerová a Miloslav Mejzlík.

Natočeno 2018. Premiéra 12.-16. 2. 2018 v cyklu Příběhy slavných č. 137 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Němec, Ivan – Luptáková, Věra: Ze slavného žokeje ještě slavnější spisovatel. Ale až ve 40 letech. Příběhy slavných: Dick Francis. In web ČRo 16. 2. 2018 (anotace). – Cit.: V životopisné knize Sport královen (1957) barvitě líčí pád svého koně v dostihu Velká národní steeplechase. V té době byl Dick Francis ještě hodně úspěšný žokej, který vyhrál víc než 350 dostihů. Na to, proč tehdy tak skvělý kůň a jasný favorit závodu nečekaně zkolaboval, nikdy nepřišel.

Ani Velkou steeplechase nikdy nevyhrál, zato se brzy po pádu pustil do psaní. V březnu 1957 ukončil profesionální jezdeckou kariéru a vzal nabídku redaktorské práce. Už za pět let z něj byl spisovatel na plný úvazek, který nakonec napsal kolem 40 detektivek. Všechny jsou autobiografické.

První detektivní román Smrt favorita (1962) měl obrovský úspěch. Bylo mu už 40 let a život se mu otočil naruby. Čtenáři šíleli. I jeho redaktoři. Odmítal totiž cokoli přepisovat, opravovat. Na obálce by ale vedle jeho jména mělo být ještě jedno: Mary Francisová.

Místo něj studovala v knihovnách nejrůznější podrobnosti, které pak zapracoval do děje. Jeho texty četla jako první a stylisticky spolu ladili každou druhou větu. Když jednou potřeboval použít podrobná pravidla civilního letectví, složila kvůli tomu i pilotní zkoušky.

Žokejem se Dick Francis stal vlastně už v pěti letech, kdy nutil svého oslíka skákat přes plot. Bratr Douglas mu prý nabídl šest pencí, když na rodné farmě ve Walesu překoná překážku vsedě čelem vzad. Zvládl to, dvakrát si přitom málem rozbil hlavu o plot.

Jezdecké geny musel zdědit. Otec byl taky žokejem a po první světové válce šéfoval stájím v Holyportu, kam se rodina přestěhovala. Malý Dick Francis údajně chodil do školy jen tři dny v týdnu a už ve 12 začal závodit na ponících.

V roce 1938 dostal mladý nadějný žokej první nabídku od známého obchodníka s koňmi, aby mu dělal stájového jezdce. Brzy ale musel do armády. Začala druhá světová válka. Chtěl k jezdectvu, ale nabídli mu kuchaře. Pak chtěl létat a skončil jako letecký mechanik v Africe. Po 37 žádostech o přeškolení se nakonec do válčící Anglie vrátil jako pilot bombardéru.

S budoucí manželkou Mary se seznámil na podzim 1945 na svatbě sestřenice. Vlastní svatbu měli za dva roky. Po válce se snažil vrátit zase do sedla. Nejdůležitější nabídku dostal v roce 1948 ze stáje lorda Bicestra. Měli nejlepší koně v Anglii, kteří soutěžili v těch nejprestižnějších závodech.

Úspěch s sebou ale nesl i neustálé cestování. Pak onemocněla Mary zákeřnou dětskou obrnou. Následovala každodenní rehabilitace a Dickovo špatné svědomí. Čekala totiž jejich prvního syna Mericka.

V roce 1953 začal jezdit královské koně, oficiálně byl představen královně a narodil se mu i druhý syn Felix. V 70. letech se podle předloh jeho knih natáčely filmy a TV inscenace. V roce 2000 dostal od královny nejvyšší Řád britského impéria.

Taky ho ale postihla životní katastrofa, protože zemřela milovaná Mary. Dlouhou dobu pak nenapsal ani slovo. Až v posledních deseti letech života, kdy se spoluautorem jeho knih stal syn Felix a kdy se přestěhoval do tepla, na Kajmanské ostrovy.

Radiodokument