Dnešní Plus – Markéta Kutilová (2018)

Přidal: Premek |

Únor 21, 2018

Syrští Kurdové s režimem Bašára Asada vždycky spolupracovali, protože jim také nic jiného nezbývalo. První dny tohoto týdne jsou nejkrvavějšími v syrské občanské válce za posledních 5 let.

Hovoří humanitární pracovnice a novinářka Markéta Kutilová a Zdeněk Novák.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo Plus, 7:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Kropáčková, Renata – Matějka, Martin: V Sýrii se odehrává malá světová válka. Může přerůst ve velkou, říká Markéta Kutilová. In web ČRo Plus, 21. 2. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Situace v severosyrské enklávě Afrín u hranic s Tureckem v posledních dnech připomíná sud s prachem. Do oblasti, kterou dlouhodobě drží ve svých ruskou syrští Kurdové, vyslala Ankara před měsícem své jednotky v rámci operace Olivová ratolest. Jejím deklarovaným cílem je eliminace hrozby ze strany kurdských obranných jednotek YPG, které turecká vláda považuje za teroristy stejně jako zakázanou Kurdskou stranu pracujících – PKK, s níž mají mít tyto milice úzké vazby. Syrská vláda Bašára Asada to ale považuje za agresi a včera do Afrínu na žádost místních Kurdů vstoupily provládní síly, které se tam okamžitě setkaly s palbou tureckých sil.

Poslední dny, alespoň podle zpráv od exilové organizace Syrských pozorovatelů lidských práv, jsou pro Sýrii vůbec nejkrvavější od roku 2013. Podle organizace se základnou v Londýně a s pozorovateli přímo v Sýrii během pondělí a úterý zemřelo po leteckém a dělostřeleckém bombardování nejméně 250 lidí, jen v úterý bylo obětí 106.

„Turecko nemá v žádném případě právo překračovat hranice jiného suverénního státu. “
Markéta Kutilová

Vládní a provládní síly v oblasti podle dostupných informací bombardovaly to, co ve východní Ghútě zbylo z domů, ale zasáhly taky nejméně čtyři zdravotnická zařízení, včetně porodnice. Cílem bombardování byly i hlavní silnice, takže k zasaženým nemohly jezdit sanitky. Nejvážnější je teď situace v Afrínu na severu Sýrie u hranic s Tureckem.

Turecké jednotky se tam v operaci Olivová ratolest pokoušejí vytlačit z oblasti Afrínu v jihozápadním cípu Sýrie kurdské jednotky – konkrétně milice YPG a jejich spojence. Kurdové tam už v minulých týdnech dostali posily od arabských jednotek své koalice a teď se na jejich stranu přidali i někteří příslušníci provládních sil. Přestože tedy, jak Kurdové zdůraznili, nejde o dohodu s režimem prezidenta Bašára Asada.

Turecko nemá právo

Humanitární pracovnice a novinářka Markéta Kutilová Sýrii od začátku konfliktu několikrát navštívila. Tvrzení vlády, že jsou milice YPG prodlouženou rukou Kurdské strany pracujících, je podle ní pravdivé.

„Když syrští Kurdové zakládali svoje jednotky YPG a ženské milice, spojili se s Kurdskou stranou pracujících. Původním účelem těchto jednotek byl boj s Islámským státem, který chtěl Kurdům zabrat jejich území v Sýrii. Kurdům se, i díky zapojení PKK, podařilo Islámský stát ze svého území vytlačit,” říká.

„Turecko má v tomhle případě pravdu, ale zároveň nemá v žádném případě právo překračovat hranice jiného suverénního státu,” tvrdí Kutilová.

Malá světová válka

Syrští Kurdové s režimem Bašára Asada vždycky spolupracovali, protože jim také nic jiného nezbývalo. „Asad dodnes na kurdském území kontroluje letiště. Vždycky tvrdili, že Asad je jejich nepřítel, ale moc dobře vědí, že nedisponují letectvem, že by je Bašár Asad mohl rozbombardovat. Kurdové nechtějí samostatnost, takže zůstane-li Asad u moci, což už je dnes fakt, vědí, že s ním musí nějak kooperovat,” vysvětluje novinářka.

„To, co se děje v Afrínu, je malá světová válka. Je velmi snadné, aby to přerostlo v jiný než regionální konflikt. “
Markéta Kutilová

Jak reálná je hrozba, že situace v Afrínu přeroste v otevřenou válku mezi Sýrií a Tureckem? „V Sýrii už dávno není občanská válka. Do Syrského konfliktu je dávno zapletená spousta regionálních i světových velmocí. Je to do toho zapojen Írán, Rusko, USA, Turecko, Saudská Arábie, Katar,” odpovídá Kutilová.

„V Afrínu máme Turecko, které napadlo kurdské území, respektive syrské. Pak tam máme Kurdy, kteří jsou dnes již vehementně podporováni USA. Máme tam Bašára Asada, který je podporovaný Ruskem a Íránem. Na hranicích Afrínu máme džihádistické milice, které jsou podporované Tureckem, Saudskou Arábií a Katarem. Dneska už to vůbec není syrská válka. Dnes na území Sýrie bojují de facto z velké části zahraniční žoldáci, protože syrské zdroje jsou už prostě vyčerpané. To, co se děje v Afrínu, je malá světová válka. Je velmi snadné, aby to přerostlo v jiný než regionální konflikt,” upozorňuje humanitární pracovnice.

Radiodokument