Osudové ženy – Magda Lokvencová-Husáková (2018)

44. díl z cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režii má Michal Bureš.

Účinkují Zuzana Stavná, Martin Matejka, Jiří Dvořák a Igor Šebo. Hovoří teatrolog Petr Christov.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).

Lit.: Chmel-Denčevová, Ivana – Luptáková, Věra: Po nečekané smrti první manželky Husák opravdu plakal. Osudové ženy: Magda Lokvencová-Husáková. In web ČRo 2 Praha, 2. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První manželka prezidenta Gustáva Husáka, ale hlavně první žena slovenské divadelní režie.

„Nemusíme se o ní bát říct, že byla emancipovanou a ráznou ženou, která vždy dobře věděla, co a proč chce. Své sny dokázala přetavit v režijní práci, kdy vždy dávala jasné pokyny,“ říká teatrolog Petr Christov. Osudově vstoupila do života jednoho z nejmocnějších mužů doby.

Podle pamětníků to bylo hodně nezvyklé, ale i když byli rozvedení, Gustáv Husák prý po její smrti opravdu truchlil. Projevoval smutek, emoce a snad i plakal. „Bezesporu to byla neobyčejná žena. Inteligentní, přirozeně důvtipná a elegantní. Ti, co ji znali, o ní mluvili s úctou a respektem. Vlastně k ní vzhlíželi,“ říká Christov.

Přesvědčená komunistka?

Magda Lokvencová se narodila v roce 1916 v Pacově na Pelhřimovsku, ale většinu života prožila na Slovensku. Byla to žena velmi půvabná, ale taky ctižádostivá, ambiciózní a houževnatá. Svůj život spojila se slovenským divadlem jako herečka a pak i režisérka, přitom ale vystudovala práva.

Rodina Lokvenců patřila k české inteligenci, která odešla pracovat na Slovensko. Magdin otec patřil k obdivovatelům prezidenta T. G. Masaryka. Dceru ale „zasáhla“ idea socialismu a komunismu. „Nepustilo“ jí to ani v 50. letech, kdy na vlastní oči sledovala nejeden vykonstruovaný politický proces.

Manželka politického vězně

Asi i proto se zamilovala do levicově orientovaného i myslícího Gustáva. Manželství trvalo několik let a narodili se jim i dva synové. „Dnes ale těžko hodnotit, jestli to bylo manželství šťastné, nebo ne.“ Zvlášť pak po únorovém převratu v roce 1948.

Už tehdy totiž začala stoupat manželova politická hvězda, čekala ho závratná politická kariéra. Přestože ho tehdy odsoudili na doživotí a stal se politickým vězněm. Ona byla tehdy za trest vyhozena z divadla a i s dětmi musela opustit byt.

Rozvod a náhlá smrt

Tehdy už ale milovala jiného – slovenského herce Ctibora Filčíka. Rozvedla se, až když dostal Husák prezidentskou amnestii (1960). Ještě před rozvodem se jí ale podařilo vrátit do vysněného divadla. Začala režírovat, psát hry a hrála ve filmu (Jánošík, Vlčie diery).

Pak ji začalo trápit zdraví. Lékaři dokonce konstatovali, že „u ní začalo předčasné stárnutí celého organismu“. Nebylo jí ani 50 let, když náhle v roce 1966 zemřela. Až do konce života prý nepřestala snít. Třeba o tom, jaké by to někdy mohlo být…

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)