Portréty – Charles Katek (2018)

Přidal: Premek |

Březen 1, 2018

Charles Katek, Čechoameričan, který byl po roce 1945 vedoucím vojenské mise USA v Praze a do února 1948 vojenským přidělencem amerického velvyslanectví. Připravil David Hertl.

Hovoří historik Prokop Tomek.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Pozn.: Životní osud Charlese Kateka inspiroval vznik filmu Tichý Američan v Praze (1977).

Lit.: Hertl, David: Charles Katek. „Tajný“ agent, kterého měla Státní bezpečnost pod kontrolou. In web ČRo Plus, 1. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V Praze je nejvýchodnější centrála americké zpravodajské služby,“ zapsali si pracovníci Státní bezpečnosti už v roce 1945. Organizací, která jim působila bezesné noci, byl Office of Strategic Services – Úřad pro strategické služby, předchůdce CIA.

Jeden z prvních v Praze

V září 1945 sice OSS zanikl, ale jeho lidé se neztratili. Jeden z pracovníků této organizace, Američan s českými kořeny Charles Katek (1910 – 1971), se v roce 1945 stal vedoucím vojenské mise USA v Praze.

Měl pro to předpoklady: před válkou krátce působil v USA jako univerzitní profesor historie slovanských národů. Za války pracoval u zpravodajců, zpočátku byl v Londýně v pravidelném styku s naší exilovou vládou a československými zpravodajci, později z amerických základen v Itálii organizoval pomoc Slovenskému národnímu povstání. V květnu 1945 byl jedním z prvních Američanů v Praze.

Československé Obranné zpravodajství, už tehdy silně pod vlivem komunistů, Katka identifikovalo jako „hlavu amerických špionážních služeb v Československu“. Oficiálně takhle samozřejmě nevystupoval. Jeho pobyt v Praze byl kryt funkcí velitele repatriační komise pro vyhledávání nezvěstných amerických vojáků, později velitele komise pro vyšetřování válečných zločinců.

K Američanům přes policisty

Jenže pro americké zpravodajce nebyly podmínky ve městě osvobozeném Rudou armádou, s řadou sovětských agentů a především se sebevědomými československými komunisty, vůbec jednoduché. Katek si sice na přelomu let 1947 a 1948 postěžoval známému, že je „asi sledován“, nejspíš ale netušil, že se tak děje prakticky od prvního dne, kdy přišel do Prahy.

Materiály Státní bezpečnosti svědčí o tom, že měla přístup ke Katkově korespondenci a odposlouchávala i telefonní hovory americké vojenské mise v Praze. Stovky stran zápisů potvrzují, že české bezpečnostní orgány dobře věděly, kdy a s kým se Katek stýká. Nejčastěji to byli demokratičtí poslanci jako Julius Firt, Jaroslav Stránský nebo Ivo Ducháček, setkával se ale také s Pavlem Tigridem nebo Ferdinandem Peroutkou.

O tom všem československá tajná policie dobře věděla – mimo jiné i proto, že sídlo americké vojenské mise v Praze (Loretánské náměstí 2) bylo v patře domu, v jehož přízemí byla okrsková služebna Sboru národní bezpečnosti. Kdo chtěl k Američanům, musel projít kolem českých policistů… Únor 1948 - Foto: Vladimír Staněk

Ke komunistům nepronikli

Pokud byli američtí zpravodajci pod kontrolou českých tajných služeb, tak opačně to nefungovalo. O tom, co se děje uvnitř komunistické strany, neměli Američané téměř žádné podrobnější informace. Dostávali zprávy jen od demokratických politiků, kteří se ale zejména v posledním období před únorem 1948 ocitali stále více „mimo hru“.

Proniknout do struktur KSČ, tedy tam, kde se o budoucnosti Československa skutečně rozhodovalo, se Američanům nepovedlo.

Materiály Státní bezpečnosti svědčí o tom, že měla přístup ke Katkově korespondenci a odposlouchávala i telefonní hovory americké vojenské mise v Praze.

„Důkazem je, že po únoru 1948 nebyl žádný komunista odsouzen za reálnou špionáž ve prospěch amerických tajných služeb. Nemám na mysli monstrprocesy, ve kterých se k údajnému špionství přiznávali lidé jako Slánský, kteří se řádné spolupráce s Američany ve skutečnosti nedopustili,“ říká historik Prokop Tomek.

Skončil ve Vídni

Měsíc po komunistickém převratu, v polovině března 1948, Katek z Československa odjel. Z pověření amerických zpravodajských služeb začal v západním Německu organizovat z českých poúnorových uprchlíků zpravodajské skupiny. Vysílali do Československa kurýry, agenty-chodce.

Byly jich stovky, mnoho jich bylo zatčeno, řada popravena. Přecházeli hranici, vyhledávali spolupracovníky, budovali mrtvé schránky. Tato činnost skončila v polovině 50. let, když bylo jasné, že konflikt dvou mocenských bloků, demokratického a komunistického, zřejmě v blízké době nenastane.

Katek byl poté odvolán do USA a nakonec dosloužil na americkém velvyslanectví ve Vídni, kde působil v letech 1960 až 1965. Osobnost Charlese Katka přibližuje v pořadu z cyklu Portréty historik Prokop Tomek, který se řadu let zabývá protikomunistickým odbojem.

Radiodokument