Interview Plus – Jan Gebert (2018)

Přidal: Premek |

Březen 2, 2018

Českým zástupcem na filmovém festivalu Berlinale byl dokument o polovojenské organizaci Slovenští branci. Kde se v mladých lidech bere touha po diktátorskému vedení? Hostem Interview Plus je autor dokumentu Jan Gebert. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Slovenští branci chtějí z lesa vykročit do politiky. Společnost je tiše podporuje, varuje dokumentarista. In web ČRo Plus, 2. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument je bez komentářů a nedochází k názorové konfrontaci. „Jsem přesvědčen, že mravokárný přístup nefunguje. Naopak může fungovat, když palčivý problém ukážete zblízka,“ říká Jan Gebert.

Ve slovenských lesích cvičí mladí muži v maskáčích a se samopaly. Dodržují polovojenský řád a připravují se na možný ozbrojený konflikt. Říkají si Slovenští branci. „Když jsem je poprvé navštívil, byl jsem z nich v šoku. Ne kvůli zbraním a vojenskému výcviku. Ale protože mi připadali úplně obyčejní. Když tyto extremistické věci dělají obyčejní lidé, ukazuje to, že máme velký průšvih,“ říká autor dokumentu Až přijde válka Jan Gebert.

„Od 30. let tady nebylo k vidění, že by tyto věci dělali v uvozovkách ctihodní občané. Peter Švrček (předseda Slovenských branců, pozn. red.) je studentem archeologie, jeho pobočník je špičkový expert na polymery na Slovenské akademii věd. Řadu členů by si člověk mohl představit jako spolužáky ze střední školy,“ dodává.

„Oni jsou čím dál tím radikálnější, ale zároveň čím dál víc přijatelní pro okolí. Usmívají se a jsou sympatičtí hoši.“
Jan Gebert

Skupina prý v posledních dvou letech dostala nový impulz díky uprchlické krizi, brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa. „Oni to v tom filmu reflektují. Že konečně je historie na naší straně a vláda liberálů po dvaceti letech končí. A že oni by se měli ujmout této chvíle,“ popisuje.

Mainstreamoví extrémisté

„Na začátku filmu vidíme téměř nevinnou hru na vojáky, postupně ale jejich ambice rostou a získávají pocit, že by měli z lesa vykročit, protože nejsou o nic extrémnější než politici, kteří vedou střední Evropu,“ tvrdí Gebert, který ve skupině natáčel po tři roky.

Za nejděsivější ovšem považuje toleranci a tichou podporu ze strany společnosti. „Rodiče jim žehlí maskáče a vozí je na výcviky. Policie je občas zastaví a lehce pokárá, ale pak jim popřeje, ať se při výcviku nezraní. Nikdo jim nedává korektiv,“ přibližuje.

„Vidím u nich vzdor vůči demokracii a polistopadovému vývoji. Vzhlížejí k Sovětskému svazu, nosí nášivky se srpem a kladivem. Potenciálně můžou být nebezpeční, ale hlavní nebezpečí je v tom, když se tyto směry dostávají do politického mainstreamu,“ zdůrazňuje Gebert.

Politické ambice má předseda organizace Peter Švrček. „Nepochybně je charismatický, je to takový rozverný chlapík. Má perfektně zvládnutá gesta, ví, jaké floskule a sousloví používat. Nikdy to nechtěl moc přiznat, ale do politiky chce,“ uzavírá.

Radiodokument