Pro a proti – Branná výchova (2018)

Přidal: Premek |

Březen 6, 2018

Měli by se žáci základních a středních škol začít opět učit, jak bránit stát? V Pro a proti o tom diskutují vedoucí komunikace EDUin Bohumil Kartous a Ivan Gerhát ze sekce Obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Nový předmět má děti učit obraně vlasti i co znamená být Čech. Mezi nacionalismem a vlastenectvím je tenká hranice, varuje Kartous. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zrovna u ministryně Šlechtové, která je známá svou velkou náklonností k prezidentu Zemanovi, se obávám překročení tenké hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem,“ říká Bohumil Kartous.

Měli by se žáci základních a středních škol začít opět učit, jak bránit stát? Podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) by měl nový předmět zahrnovat základy zdravovědy, fakta o armádě a také dětem osvětlit, co to znamená být Čech. „Na školách už vzdělávání v této oblasti probíhá, ale systém není efektivní. Žáci a studenti nedosahují výsledků, které od nich očekáváme,“ říká Ivan Gerhát, který je manažerem projektu Příprava občanů k obraně státu známého pod zkratkou POKOS.

„Mladí lidé by měli znát roli armády v bezpečnostním systému státu a její vztah k Integrovanému záchranému systému. Vědět, proč jsme členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, co je to kolektivní bezpečnost nebo proč vojáci jezdí na zahraniční mise,“ vypočítává Gerhát.

„Předmět musí být apolitický a zbaven všech ideologií. Konečné slovo by samozřejmě mělo ministerstvo školství a jeho experti, kteří by jistě včas odstranili možná rizika a zajistili, že půjde o moderní předmět.“
Ivan Gerhát

Dopomoci by k tomu měl právě samostatný předmět. Lidé se podle Gerháta musí připravit na nejrůznější rizika a vědět, jak v krizových situacích pomoci sobě i svému okolí. „Pokud jde o výchovu k vlastenectví, tak již dnes se v hodinách dějepisu a občanské nauky učí o hrdinství českých občanů, kteří přispěli k ochraně vlasti. Tyto pozitivní vzory chceme využít,“ uvádí.

Jedním z již existujících nástrojů je i program POKOS, v jehož rámci se konají prezentace armády ve školách a na veřejnosti. „Ročně navštívíme asi třicet škol, snažíme se žákům přibližovat poslání armády a její činnost v krizových situacích a na zahraničních misích. Je o to velký zájem, z kapacitních důvodů bohužel musíme školy odmítat,“ doplňuje.

Bohumil Kartous ze společnosti EDUin má ale právě k programu POKOS velké výhrady. Jeho teoretická část spadá spíše do občanské výchovy nebo základů společenských věd. „Je efektní, když do tělocvičny přiběhne zásahová jednotka v plné zbroji, ale děti bychom spíš měli připravovat na situace, do kterých se mohou dostat,“ upozorňuje.

„Zrovna u ministryně Šlechtové, která je známá svou velkou nákloností k prezidentu Zemanovi, se obávám překročení tenké hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem.“
Bohumil Kartous

Na začátku by podle něj měla být hodnověrná analýza rizik, proti kterým je třeba vytvářet rezistenci, a proporčně na ně nastavit důraz ve výuce. Za nejdůležitější Kartous považuje zaměření na digitální prostor, tedy na informační manipulace a fenomén fake news. Velkou roli by měla mít i výuka zdravovědy, která by se navíc měla pravidelně opakovat.

Vlastenectví je podle Kartouse přirozenou součástí identity v národním státě a je v pořádku ukazovat pozitivní příklad z historie. Obává se ale překročení tenké hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem. Lidé jako ministryně Šlechtová nebo prezident Miloš Zeman, který je znám svou nákloností k nacionalisticky zaměřeným proudům v ČSSD nebo SPD, prý nemusí být schopni tyto pojmy rozlišovat.

„Ve školách bych se velmi obával možné indoktrinace i s ohledem na současný stav evropské integrace. Daleko raději bych byl, kdyby naše identita spočívala v tom, že jsme Češi a zároveň Evropané. To předávám svým dětem, a pokud by do toho škola začala nějak vstupovat, tak se tomu budu aktivně bránit,“ uzavírá Kartous.

Radiodokument