Host do domu – Dana Batulková (2018)
Brzy opět ladně vpluje na taneční parket – tentokrát v představení Tančírna svého domovského divadla ABC. O životě mezi múzami, o tom, jak jím procházet s elegancí, moudrostí, úsměvem, nadhledem, a to i ve chvílích, které nepatří zrovna k těm nejšťastnějším, si bude s báječnou herečkou, tanečnicí a především pozoruhodnou dámou Danou Batulkovou povídat Jitka Novotná.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.). K poslechu zde.
Lit.: Novotná, Jitka – Horálková, Elena: Dana Batulková: „Jsem pořád na začátku a pořád mám bláznivý plány“. In web ČRo 2 Praha, 13. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co přináší Daně Batulkové postupující věk? „Spousta věcí je mi jedno a neřeším nepodstatné věci. Mám v sobě větší klid a pořád se snažím brát ze života to hezké“.
Dana Batulková opět ladně vpluje na taneční parket. Tentokrát v představení Tančírna svého domovského divadla ABC k 100. výročí republiky. Kulatiny ale letos oslaví i ona sama.
„Můj životní pocit je, že jsem pořád na začátku a pořád mám bláznivý plány. Ale vzadu problesknou hlásky: To už nestihneš. Ale to se nemá poslouchat,“ říká herečka, která už těší a na zkoušky a červnovou premiéru tanečně hudební inscenace Tančírna, která má diváky provést českými moderními dějinami.
„Zatím o tom moc nevíme. Jsem na to zvědavá,“ přiznává Dana Batulková, která bude na jevišti zpívat a tančit. Průpravu už má ze soutěže StarDance, ve které vyhrála spolu s Janem Onderem. „Říkám si, že jsem průkopnice. Jsem první starší žena, která tuhle soutěž vyhrála. Pro lidi to určitě znamenalo i to, že je možné s něčím začít i v pozdějším věku.“
Jak vidí divadlo dnes?
S tím, co dnes u diváků bude či nebude mít úspěch je to prý složité. „Myslím dokonce, že dřív to v něčem bylo i snazší, protože jsme všichni věděli proč, pro koho a proti komu. My, jako tvůrci, i diváci. Dnes se hledají témata jinde a je to mnohem těžší. Lidi chtějí hodně komedií, nechtějí se trápit a obzvlášť pro velká divadla je oříškem to vybalancovat.“
K divadlu přes básničky
„Nikdy jsem nesnila o tom být herečkou, ale přála jsem si nemít stereotypní život. A to se mi splnilo,“ prohlašuje spokojeně a dodává, že herectví je výjimečná profese. „Když to ale děláte tolik let, tak to ztrácí pel výjimečnosti a já sama si musím občas připomenout, že mám v životě velké štěstí.“
Ona sama se k herectví se dostala přes lásku k poezii a recitačním soutěžím na gymnáziu. „Taky jsem už obroušená životem a málokdy si k tomu dnes sednu. Ale občas to dělám. Teď je mým nejoblíbenějším básníkem Skácel. To je vesmírná krása.“
Co to bylo za nápad?!
Recitovala i při zkouškách na DAMU, kam ji vzali napoprvé. „Myslím, že jsem se jim asi zdála taková nezkažená,“ uvažuje Dana Batulková, která dnes sama nechápe, proč se na tuhle školu hlásila.
„První ročník jsem byla úplně ochrnutá fyzicky i psychicky. To bylo tak extrovertní prostředí a já byla děvčátko od potůčku z Koloděj. Myslela jsem, že mě vyhodí.“ Zachránil ji vynikající profesor, herec Miloš Nedbal. „Projevil mi důvěru a taky už jsme dělali úryvky z her. To mě chytlo a tam jsem se začala nacházet.“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku