Pro a proti – Očkování (2018)

Přidal: Premek |

Březen 12, 2018

Lékaři zaznamenali v posledních týdnech nebývale vysoký počet případů spalniček. Veronika Sedláčková bude se svými hosty v Pro a proti mluvit o tom, jestli mohou za šíření infekce rodiče, kteří váhají s očkováním svých potomků, a jestli dělají vakcinologové a výrobci vakcín něco pro to, aby se rodiče nemuseli bát své malé děti očkovat.

Hovoří docentka infekční kliniky 2. lékařské fakulty Vilma Marešová a předsedkyně spolku Rozalio Martina Suchánková.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Spalničky jsme skoro eliminovali, ale pak se začalo tvrdit, že očkování je nebezpečné, říká lékařka. In web ČRo Plus, 12. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nárůst případů spalniček vidíme až v posledních pěti letech, kdy klesá proočkovanost, říká Vilma Marešová.

V Česku se rychle šíří spalničky. Od letošního ledna do konce února se touto nemocí nakazilo 29 lidí, což je víc než za celý rok 2016. Skoro polovina případů pronikla do tuzemska z Ukrajiny. Hygienici upozorňují, že infekce se rychle šíří i proto, že čím dál víc rodičů váhá s očkováním svých potomků. Ohrožují tak celou společnost, nebo je na místě zachovávat vůči vakcínám obezřetnost?

„Spalničky by se neměly podceňovat, protože mohou přinést závažné komplikace. Ale je chyba se zaměřovat pouze na očkování. U nás byl nejvyšší výskyt většinou u dospělých lidí… Je zástupný problém tvrdit, že problémy jsou kvůli rodičům, kteří odmítají očkování,“ uvedla v pořadu Pro a proti předsedkyně spolku Rozalio (Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování) Martina Suchánková.

Podle ní se vede diskuze o příčinách současného stavu a stále se jen poukazuje na to, že někdo neočkuje své děti. „Ale problém je opravdu mnohem širší a komplexnější.“

„Eradikovat spalničky není možné, protože rezervoárem viru jsou i zvířata. Vědci zjistili, že netopýři přenášejí množství virů, které způsobují i spalničky. Potřebujeme dobrá epidemiologická opatření, znát možnosti léčby nákazy a dobře s nimi pracovat.“
Martina Suchánková

„Například to, že očkování nemá doživotní trvání, tedy dospělí už nejsou v dospělosti imunní. Lékaři by proto měli být poučeni, aby věděli, jak spalničky vypadají a jak je diagnostikovat, protože třeba mladí lékaři spalničky vůbec neviděli.“

Spolek Rozalio prý proti očkování nebrojí. „Jen poukazujeme na rizika i na to, že problém je mnohem širší. Proočkovanost je jedna věc… Ale třeba u loňské infekce samo ministerstvo zdravotnictví vydalo prohlášení, že nákaza se šířila mezi dospělými a malými dětmi a že se to netýkalo proočkovanosti.“

Předsedkyně zopakovala, že se stále mluví jen o snížení proočkovanosti populace. „Ale spalničky se objevují zpátky deset, patnáct let. Takže je dobré vědět, jak předcházet komplikacím a co mají lékaři dělat.“

Spalničky by se neměly podceňovat, protože mohou přinést závažné komplikace. Ale je chyba se zaměřovat pouze na očkování, tvrdí Martina Suchánková.

„Nám jde o to, aby se děti očkovaly v rámci co nejbezpečnějšího postupu. Vůle rodičů očkovat proti spalničkám je opravdu velká, ale obávají se použít vakcínu, kde jsou i příušnice a zarděnky. A to je třeba velký problém, se kterým se nic nedělá,“ upozornila Suchánková.

Lékařka Vilma Marešová z Infekční kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je přesvědčena, že na rozšíření spalniček má vliv menší ochota rodičů nechat očkovat své děti. „Ochrana populace je při proočkovanosti nad 95 %. A to už někde bohužel není ani nad 90 %. Stejný problém mají i ostatní země.“

Oponentka prý prokazuje neznalost skutečné epidemiologie spalniček. „To, že jsou v současné době nemocní spíše dospělí, znamená, že jsou nebezpečím pro zatím neočkované děti.“

Spalničky jsou vzdušná nákaza s inkubační dobou 10 dní k příznakům onemocnění dýchacího traktu a 14 dní k vyrážce. „Ale v tomto období už může nemocný přenášet nemoc na vnímavou osobou, což je každý neočkovaný člověk.“

„Nemáte pravdu. Spalničkový virus je čistě lidský virus a souvislost s dalšími druhy nebyla prokázána. Je tedy možná eliminace i eradikace. Eliminaci jsme se blížili, ale pak se začalo vykládat, že je to nebezpečné a že je blbost očkovat populaci.“
Vilma Marešová

„Při očkování vždy šlo o to, co nejméně ublížit dětem. Proto se vakcíny kombinují. Většina z nich je podávána do svalu, chceme co nejméně aplikací. Před trojkombinací se očkovalo vpichy na dvě místa. Také přísnost přípravy a sterility je daleko větší než bývala, takže náklady na samostatné vakcíny nesmírně rostou.“

Lékařka popřela tvrzení Suchánkové, že se i přes proočkovanost v předchozích letech spalničky objevovaly. „Byl výskyt 10 případů spalniček v celé České republice. Ale byly roky, kdy se neobjevily, jinak se pohybovaly v nízkých číslech. Vzestup je opravdu až s tím, jak ukázněnost očkování klesá, takže v posledních pěti letech.“

„Část povinného postgraduálního vzdělání lékařů je věnována očkování, jak postupovat, co je důležité vědět. Proto jsme i studovali dětské lékařství, protože máme děti rádi, to není žádný lukrativní obor,“ odmítla nepřipravenost lékařů na setkání se spalničkami Vilma Marešová.

Radiodokument