Dvacet minut Radiožurnálu – Jiří Ovčáček (2018)

Přidal: Premek |

Březen 14, 2018

Rozhovor s mluvčím prezidenta republiky Jiřím Ovčáčkem o česko-čínských vztazích a také o oslavách inaugurace na Pražském Hradě. Připravila Marie Bastlová.

Hovoří Jiří Ovčáček.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h). K poslechu zde.

Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Čekáme na stanovisko čínské strany, Jie Ťien-ming je nadále prezidentův poradce, říká Jiří Ovčáček. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéf čínské ivestiční skupiny CEFC Jie Ťien-ming je v tuto chvíli nadále poradcem prezidenta Miloše Zemana. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to potvrzuje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, který zároveň dodává, že Hrad čeká na vyjasnění celé situace. „Zprávy jsou rozporuplné, abychom mohli postupovat, potřebujeme oficiální stanovisko čínské strany. To v tuto chvíli nemáme,“ říká Ovčáček.

Připomíná také, že v případě čínského poradce jde o symbolickou rovinu, o honorární funkci, která měla vyjádřit symboliku nové etapy česko-čínských vztahů. „Až budeme mít oficiální stanovisko čínské strany, budeme v tom případě konat,“ dodává.

Je také podle něj potřeba počkat, zda se potvrdí zadržení šéfa CEFC, v té souvislosti se snaží uplatňovat princip presumpci neviny. „V tomto případě není možné vycházet z informací médií,“ zdůrazňuje s tím, že pro rozhodnutí je nutné mít stanovisko čínské strany. „Budeme ho intenzivně zjišťovat,“ říká.

„Pan prezident bude v ekonomické politice pokračovat, i přes různá úskalí, ne vždy se všechno může podařit.“
Jiří Ovčáček

Se společností CEFC má obchodní vztah například banka J&T. Ta žádá co nejrychlejší vyvrácení spekulací, jinak nepřipustí majetkový vstup do své banky. Na to Ovčáček namítá, že jde o vztahy dvou komerčních subjektů. „Není to opravdu věc Pražského hradu,“ vyzdvihuje.

Ohledně investic společnosti CEFC nechce Ovčáček nic hodnotit. „Pan prezident bude velmi rád, pokud tyto investice nebudou zmařeny, a bude ho rmoutit, pokud se tak stane a zmařeny budou. Ale to neznamená, že nebudeme dál pokračovat v intenzifikaci česko-čínských vztahů na ekonomické bázi,“ uzavírá.

Lit.: Bastlová, Marie: Snažíme se být maximálně transparentní, říká Ovčáček. Seznam hostů oslavy ale Hrad nezveřejní. In web IRozhlas, 13. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu + přepis rozhovoru). – Cit.: Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman oslaví ve středu se svými příznivci začátek svého druhého a posledního prezidentského mandátu. Koho pozval na Hrad? Už prezident zjistil, zda je jeho čínský poradce skutečně ve vazbě? Proč prezident nechce, aby v Česku zadržený ruský hacker nebyl vydán do Spojených států, kde mu hrozí soud?

Pane Ovčáčku, je šéf společnosti CEFC pan Jie Ťien-ming pořád poradcem prezidenta republiky?
V tuto chvíli ano, ale důležité je také říci, že čekáme na vyjasnění celé situace. Ty zprávy jsou rozporuplné a my samozřejmě, abychom mohli nějakým způsobem dále postupovat, potřebujeme oficiální stanovisko čínské strany. To v tuto chvíli nemáme.

Proč potřebujete oficiální stanovisko?
Jsme zatím v rovině spekulací, které se objevily v různých zahraničních médiích. Objevily se i spekulace v českých médiích, bez udání jejich původce. Jak já říkám, jsou to většinou ty takzvané zdroje. A já k tomu bonmotem dodávám, že od dob Vladimíra Špidly já zdrojům nevěřím. To znamená, z naší strany je tady očekávání, vyčkávání oficiálního stanoviska čínské strany. My se samozřejmě budeme v této věci dotazovat.

Dobře, ale pan prezident by se přece mohl kdykoliv sám rozhodnout, že pana Jie Ťien-minga jako svého poradce nechce, na to asi nepotřebuje souhlas čínské strany.
Nepotřebuje souhlas čínské strany, to máte pravdu, ale co potřebujeme, je jistota, jaká je v současné době situace, jaká je situace v souvislosti s tímto poradcem, kterého zmiňujete. Já bych chtěl zdůraznit jednu věc: v případě tohoto poradce jde skutečně pouze o symbolickou rovinu. Pan prezident se se svými poradci setkává zhruba jednou za čtvrt roku na Pražském hradě, nikoliv za účasti tohoto (čínského poradce, pozn. red.). To je opravdu honorární funkce, která měla vyjádřit symboliku nové etapy česko-čínských vztahů. Ale znovu opakuji, až budeme mít oficiální stanovisko čínské strany, potvrzení, zda je situace taková, nebo jiná, budeme v tom případě konat.

Jak dlouho budete čekat?
Tak já myslím, že tady to chce především trpělivost. Jde taky o diplomatické záležitosti a ty velí zdrženlivost. To platí i pro jiné případy. Jistě se o nich budeme bavit. Já myslím, že se ta situace vyjasní v dohledné době.

A nejde také, řekněme, třeba o dobrou pověst prezidenta republiky? Přece jenom pan Jie Ťien-ming je zmiňován v souvislosti s tím, že má být zadržen kvůli nějakým ekonomickým deliktům. Velmi často u toho bývá zmiňováno jméno prezidenta Miloše Zemana.
Já si myslím, že v takovém případě je důležité opravdu si počkat na to, zdali k zadržení došlo, nebo nikoliv a pak konat. My se samozřejmě snažíme v každém případě uplatňovat princip presumpce neviny. V tomto případě ale opravdu není možné vycházet z informací médií. Média konají svoji práci, přinášejí různě zdrojované záležitosti, a to nejenom česká, ale i čínská média. Ale my potřebujeme pro to, abychom se mohli nějakým způsobem rozhodnout, oficiální stanovisko čínské strany. To doposud nemáme, budeme ho intenzivně zjišťovat.

A jak intenzivně ho zjišťujete doteď? Je to tak, že jednou za týden zavoláte na čínskou ambasádu, anebo pátráte nějak intenzivněji?
Já nebudu určitě hovořit o konkrétních postupech, ale mohu ubezpečit, že v této věci konáme.

Já se ptám proto, že třeba Banka J&T, která má se společností CEFC obchodní vztah, už poměrně razantně vystoupila. Žádá co nejrychlejší vyvrácení spekulací, jinak nepřipustí majetkový vstup do své banky. Tak si říkám, jestli vy nejste příliš laxní v tom pátrání po okolnostech okolo poradce prezidenta republiky.
Já bych to určitě nenazval pátrání. To jsou diplomatické záležitosti, kdy vznesete dotaz a obdržíte odpověď, to není žádné pátrání. To znamená, žádáme určité stanovisko. Pokud se jedná o vztahy dvou komerčních subjektů, pak je to je záležitost těchto komerčních subjektů, které mezi sebou mají nějaké obchodní vztahy a musí si je mezi sebou vyřešit. To opravdu není věc Pražského hradu a záležitost, kterou bychom se my měli zabývat.

Když už hovoříme o společnosti CEFC, tak v poslední době se objevují také informace o tom, že ta společnost je na tom špatně ekonomicky, že si za velmi vysoké, 36procentní úroky, půjčovala krátkodobě peníze, jak zveřejnila agentura Reuters, že investice nebo nákupy, které provedla v České republice, jsou dány v zástavě. Jak se dívá pan prezident na investice, které společnost CEFC představuje?
Tak obecně platí, že samozřejmě je to záležitost komerční firmy, jejího postupu a nese si sama za takový postup odpovědnost.

Ano, ale pan prezident mu udělil honorární funkci poradce, jak jste před chvílí řekl.
Já k tomu mohu říci pouze jednu větu. Pan prezident samozřejmě vývoj situace velmi bedlivě sleduje a je o něm informován.

A pořád považuje čínské investice za úspěšné?
Samozřejmě máme zájem na tom, aby čínské investice v České republice byly úspěšné. Podívejte se, co se děje u našich partnerů v západní Evropě. Tam dochází k velmi úzké spolupráci s Čínskou lidovou republikou. Mimochodem například v případě Velké Británie k velmi úzkým vztahům. Nedávno britská premiérka Mayová oznámila novou zlatou éru britsko-čínských vztahů a já si myslím, že Česká republika by v tomto směru neměla zůstat pozadu. To znamená, to úsilí samozřejmě nadále trvá, takže pokud se ptáte na konkrétní společnost, pan prezident rozhodně nerozhoduje za tuto společnost, jakým způsobem postupuje, ale samozřejmě sleduje situaci.

Znovu se ptám, považujete investice CEFC za úspěšné?
Já nebudu hodnotit investice CEFC, to není mojí úlohou.

Pan prezident je s těmi investicemi velmi blízce spjat, ať už osobou svého poradce nebo tím, že na oficiálních akcích, kterých se účastnil, bylo vyhlašováno hned několik obchodních memorand, týkajících se společnosti CEFC. Když hovořil o čínských investicích, které vydával za úspěch, za příklad úspěch své ekonomické diplomacie, tak argumentoval těmito investicemi. Proto se ptám.
Pan prezident bude velmi rád, pokud tyto investice nebudou zmařeny a bude ho rmoutit, pokud se tak stane a zmařeny budou. Ale to neznamená, že nebudeme dál pokračovat v intenzifikaci česko-čínských vztahů na ekonomické bázi, to zdůrazňuji, nebavíme se o politické bázi.

Mimochodem, kdo společnost CEFC k panu prezidentovi přivedl? Byl to jeho poradce Martin Nejedlý?
Popravdě řečeno, tohle to nevím, a když něco nevím, tak to otevřeně říkám.

A když pan prezident bude zarmoucený, řekněme, z výsledků těch investice nebo celého toho příběhu, pokud dopadne tedy špatně, jak naznačují některé zprávy v médiích, bude z toho vyvozovat nějaké důsledky?
Já myslím, že to je záležitost, a znovu to opakuji, té konkrétní komerční firmy. Ale co tady zůstává, je snaha České republiky o ekonomickou spolupráci s Čínskou lidovou republikou. Na to vám dávám jednoznačnou odpověď. Samozřejmě pan prezident v tomto směru v ekonomické diplomacii bude nadále pokračovat. I přes různá úskalí se ne vše vždy může podařit. Ale já teď nechci dopředu hodnotit, jaký celý příběh dopadne. My se tady bavíme o různých spekulacích, zdrojích, které se objevují v médiích. Já nechci snižovat nikterak jejich váhu, ale musíme počkat, jak celý příběh dopadne, až budou na stole fakta. A s fakty může prezident republiky pracovat.

Já vám rozumím, ale řekněte mi třeba, kolika představitelům dalších soukromých společností pan prezident udělil post honorárního poradce?
Tak tady nejde o to, že jde o člověka, který je konkrétně spojen s konkrétní společností.

Pane Ovčáčku, kolika představitelům soukromých společností, prosím, udělil pan prezident tuto poctu?
V tomto případě vzhledem k tomu, že pan prezident kladl velký důraz a klade velký důraz na česko-čínské vztahy, to byl již zmínění poradce. Nikdo takový další určen není. Ale to byl důraz v té česko-čínské ofenzivě, kterou pan prezident podnikl. Já bych teď velmi nerad používal nějaká silná slova. Opravdu, vyčkejme si, jak se celá situace vyvine, jaké bude oficiální stanovisko čínské strany. To je to, co nás zajímá a s takovým stanoviskem my budeme potom pracovat.

Když je tento poradce jediný, pokud se potvrdí informace o jeho zadržení anebo i informace o ekonomických problémech té společnosti, chápu, že to bude velké selhání.
Já nechci hovořit o velkém selhání. Česko-čínské vztahy jsou na velmi vysoké úrovni. Je to nepříjemná záležitost, pokud se takto stane v jednom segmentu česko-čínských vztahů, v jednom konkrétním malém. Česko-čínské vztahy se budou nadále rozvíjet, a to i v ekonomické rovině.

Pardon, já se v těch vašich slovech trochu ztrácím. Vy říkáte, že česko-čínské vztahy jsou na velmi vysoké, výborné úrovni a vy už 13 dní od 1. března čekáte na informaci o tom, jestli prezidentův poradce byl, nebo nebyl zadržen. Neměli byste mít nějakou prioritu na základě těch výborných diplomatických vztahů?
To je diplomatická záležitost a záležitost Čínské lidové republiky. My nemáme důvod nějakým způsobem věc uspěchávat. Konáme v té záležitosti – to je důležité – ale rozhodně nepodléháme nějaké zbytečné hysterii. Je důležité věci vyjasnit, říci si, jaká je situace a pak, jak jsem již několikrát říkal, konat a rozhodnout se. A rozhodnutí z Pražského hradu určitě přijde.

Oslava na Hradě

Pan prezident bude zítra, jak už jsem avizovala, na Hradě slavit začátek svého 2. funkčního období se svými příznivci. Vy jste zveřejnili, že pozval zhruba tisíc hostů. Zveřejníte jejich seznam?
Určitě nezveřejníme, nikdy jsme tak nečinili. Jsou to přátelé, příznivci pana prezidenta, jsou to ale třeba i občané, lidé z kultury, ze společenského života. Je to takový mix různých osobností, které podporovaly pana prezidenta ve volební kampani, to absolutně nezastírám. Od pana prezidenta je to takové poděkování. To poděkování má tradici, nejde o novou záležitost. V tom uplynulém 1. funkčním období Miloše Zemana se každý rok konal koncert u příležitosti inaugurace, kdy pan prezident ve Španělském sále poděkoval svým příznivcům. To znamená, je to příležitost poděkovat těm, kteří například nebyli přítomni na inauguraci ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Takže podnikatel Tomáš Hrdlička, který už byl na té inauguraci, už nebude na té zítřejší oslavě.
Já jsem seznam neviděl, ani ho nechci vidět. Já se sám nechám překvapit, kdo tam zítra bude. Je to jednoduché, my ten seznam nezveřejňujeme z toho důvodu, že nechceme, aby hosté byli poté nějakým způsobem kádrováni. Jsou to přátelé, příznivci pana prezidenta, je to koncert, to znamená, poslechneme si krásnou hudbu, pan prezident na úvod poděkuje svým podporovatelům a příznivcům, což je slušnost a je to důležité, aby toto zaznělo. A poté bude následovat hudební produkce, o které jsem hovořil na tiskové konferenci. Zazpívá Helena Vondráčková, Václav Neckář nebo Michal David. Bude to velmi příjemný večer.

Kolik tento příjemný večer bude stát?
To vám v tuto chvíli neřeknu. Budeme to vědět až po jeho ukončení.

A sdělíte to, ty náklady?
V minulosti nebyl žádný problém tyto věci sdělovat. Ale je potřeba.

Vy jste je v minulosti nezveřejňovali?
Zveřejňovali. Když se podíváte, tak jsme zveřejňovali na dotazy novinářů, jaká byla částka v tomto případě, protože samozřejmě to je jedna z prvních otázek, která ze strany médií padá. Já si vždycky vzpomenu na vyjádření Ladislava Špačka, který poukázal na to, že prezident republiky má plné právo takovou akci na Pražském hradě uspořádat. My takové věci nepořádáme často, ve své podstatě jednou ročně a myslím si, že je to důležité, aby lidé věděli, že pan prezident projevuje vůči nim vděčnost.

Předpokládám ale, že už v tuto chvíli alespoň rámcově tušíte, jaké budou náklady na občerstvení, na hudební produkci, která jistě bude velmi drahá podle těch jmen, která jste zmínil.
Já nepředpokládám, že to bude nějaká významně vysoká částka, ale vyčkejme si na konečné vyúčtování. Já nemám nikdy v tomto směru co tajit, zveřejňovali jsme to i v uplynulých letech, ale vždycky po ukončení té akce, kdy došlo k závěrečnému účtu.

Prezident Miloš Zeman řekl, že chce pokračovat ve svých cestách po krajích tak, jak to činil v 1. funkčním období. Některé kraje ale už avizovaly, že nechtějí platit náklady za tyto cesty. Kancléř Vratislav Mynář minulý týden v našem vysílání řekl, že se vám už nabízí sponzoři, kteří mají zájem tyto cesty platit. Jak to bude? Budete si skutečně brát peníze na tyto cesty od soukromých subjektů?
Tak především ohledně budoucích krajských cest je potřeba, a vlastně tím navazuji na ten koncert k připomínce inaugurace,… ony ty krajské cesty budou mít formu jakéhosi poděkování, to znamená, pan prezident v prvé řadě přijede do jednotlivých regionů poděkovat občanům za to, že mu dali důvěru a vyslechnout si také názory těch, kteří mu důvěru nedali. To znamená, že tyto návštěvy mohou mít určitý spojující prvek pro českou společnost. Pokud některý z krajů fundamentálně odmítne jakýmkoliv způsobem se podílet na úhradě těchto cest… a tady bych chtěl zdůraznit jednu věc – není žádný rozdíl v tom, když by ty krajské cesty hradil kraj nebo Pražský hrad, jsou to jedny státní peníze – tak budeme hledat jiné cesty a nebráníme se jim.

Jsou to krajské peníze.
To jsou peníze…

…se kterými hospodaří kraj a jistě by je mohl využít i na něco jiného.
Já myslím, že to není jenom o hejtmanovi, ale je to také o občanech a ta návštěvnost setkání s panem prezidentem je velmi vysoká. Žádný český politik nemá tak vysokou návštěvnost na jednotlivých setkáních. A pro kraj by mělo být určitou poctou, že ho přijede navštívit prezident republiky. Tady musím také reagovat na jednu nepravdu. Já se často dozvídám, aniž bych teď někoho jmenoval, že snad s panem prezidentem jezdí nějaká velká delegace. To je minimum lidí, kteří pana prezidenta doprovázejí. A pokud se jedná o ty slavné obědy a večeře, tak to jsou přeci obědy a večeře s osobnostmi kraje, s podnikateli kraje, se zástupci neziskových organizací.

Vraťme se prosím k otázce: Budete si skutečně brát peníze na tyto cesty od soukromých subjektů?
Nebráníme se i jiným formám, pokud kraj bude úporně trvat na tom, že pana prezidenta nechce v kraji přivítat.

Už máte nějaké takové sponzory?
My jsme v tuto chvíli ještě nestanovili jízdní řád krajských návštěv. To se stanoví až v příštích týdnech, takže já v tuto chvíli nemohu říci nic o tom, jak se k tomu jednotlivé kraje postavily, protože jsme je ještě ve své podstatě neoslovili.

A kde budete ty sponzory potom zveřejňovat?
Je potřeba počkat, jak se jednotlivé kraje zachovají. Já si nemyslím, že by drtivá většina krajů postupovala způsobem, který jste naznačila. Domnívám se, že drtivá většina krajů přivítá pana prezidenta, že hejtmani a hejtmanky budou rádi, že pan prezident přijede navštívit region, že bude hovořit s lidmi.

Drtivá většina možná, ale jsou někteří, kteří nechtějí.
Jsou někteří nejmenovaní, já je tady jmenovat nebudu, ale my si skutečně počkáme na jejich konečné stanovisko.

Ale budete to zveřejňovat zkrátka, pokud budou platit soukromé subjekty tyto cesty.
Není v tom žádný problém, my se snažíme být maximálně transparentní. Já v tom opravdu nevidím problém.

Vy nejste maximálně transparentní, pane Ovčáčku? Vy jste nezveřejnili například ani seznam hostů na inauguraci, což je mimochodem společná schůze obou komor parlamentu.
My v tomto případě žádné seznamy hostů nezveřejňujeme. Jedná se o druhé lidi, nejedná se o nás, jedná se o druhé lidi a já nehodlám nikoho vystavovat nějakému veřejnému lynči za to, že šel na inauguraci nebo za to, že šel na nějaký koncert. Víme, jaká je vzrušená atmosféra, ti lidé pak čelí různým nadávkám, útokům. Opravdu tohle podstupovat nebudu a nikdy jsem tak nečinil.

Ale neříkejte, že postupuje transparentně, pokud nechcete zveřejnit seznam hostů na společnou schůzi obou komor parlamentu.
Pokud se jedná o Pražský hrad, o pana prezidenta, o tyto náklady, tak jsme v tomto směru maximálně transparentní.

Mimochodem ti hosté jsou vidět i v živém přenosu České televize, o to méně pochopitelné je to, proč nechcete zveřejnit jejich jména.
O to více je to milé překvapení a lidé se mohou podívat, kdo všechno přišel na takovou krásnou akci, jakou je inaugurace prezidenta republiky.

Když jste tak maximálně transparentní, proč Hrad odmítá zveřejnit životopis prezidentova poradce Martina Nejedlého?
Protože není zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky (KPR). To je velmi jednoduché. Pokud by byl zaměstnancem kanceláře prezidenta republiky, samozřejmě takový krok učiní. Martin Nejedlý není placen ze státních peněz, Martin Nejedlý není zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky, je honorárním poradcem, jediné, co má k dispozici, je kancelář.

Takže to je druhý honorární poradce, nakonec jsme se k tomu dostali, kromě pana Jie Ťien-minga?
Takoví jsou všichni poradci totiž. A v takovém případě, není-li zaměstnancem KPR, já nejsem oprávněn tento životopis zveřejnit. Pokud on sám uzná za vhodné, aby tak učinil, je to jeho právo.

A vy jste ho nepožádal, aby tak učinil?
Já ctím jeho rozhodnutí, a pokud vím, tak před nedávnou dobou, nebo možná už před rokem, bude to možná delší čas, poskytl rozhovor deníku Blesk, ve kterém o svém životě se široce rozhovořil a nic netajil.

Prezident v případě Nikulina na nikoho netlačí

Proč prezident lobboval za vydání hackera Jevgenije Nikolina do Ruska, přičemž o něj žádají i Spojené státy?
To je velmi citlivá záležitost, kdy budu velmi sporý ve svém vyjádření. Pan prezident má právo, a činí tak, protože mu tuto možnost poskytuje ústava, povolávat jednotlivé ministry ke konzultacím a hovořit s nimi o různých otázkách. Tato jednání se konají mezi čtyřma očima bez účasti tiskového mluvčího nebo kohokoli jiného. V takové situaci, kdy jde o jednání mezi čtyřma očima a zvlášť, jde-li o tak citlivou otázku, která se týká i našeho spojence – to je třeba zdůraznit – zachováváme absolutní diplomatickou zdrženlivost.

Já v tomto směru rozhodně nebudu hodnotit výroky pana ministra spravedlnosti. Z naší strany nezazní v tomto směru žádná reakce. My do této záležitosti nebudeme veřejně vstupovat. Byl to rozhovor mezi čtyřma očima, ale co mohu zdůraznit, pan prezident v každém případě sdělil pouze a jedině svůj názor. Neříkám vám jaký, ale pan prezident na nikoho netlačí, pan prezident sděluje názory, to je dost podstatný rozdíl. Jaký názor pan prezident sdělil panu ministrovi, v tuto chvíli nebudu vůbec komentovat.

Slíbil Miloš Zeman tuto intervenci ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi výměnou za jeho přímluvu o propuštění historika Igora Kozlovského z vězení v takzvané Doněcké lidové republice?
To jsou všechno spekulace, které se objevují. Nedávno jsem si přečetl, že se jedná o výměnu za jednoho z českých občanů, který byl zadržen na Krymu. Ode mě neuslyšíte žádné vyjádření. Diplomatická zdrženlivost….

…můžete vyloučit, že to tak není?
Já nebudu nic vylučovat, nic potvrzovat, nic vyvracet. Znovu říkám, diplomatická zdrženlivost je namístě. Já v tomto směru nechám média spekulovat, nebudu na to nikterak reagovat. Jedná se o mimořádně citlivou otázku, která se týká našeho spojence, to zdůrazňuju.

Tak říkáte diplomatická zdrženlivost, ale vzpomínám si třeba na to, když Miloš Zeman zveřejnil, jak vysoké bylo výkupné, které zaplatil stát za české dívky unesené v Pákistánu.
To jsou věci, které byly…

…možná jsou tady dvě měřítka na diplomatickou zdrženlivost?
Nejsou tady dvě měřítka. Jsou některé věci, které jsou ve veřejném zájmu a jsou věci diplomatického charakteru, které si žádají mimořádnou zdrženlivost, a znovu opakuji, jedná se o našeho spojence. V tomto směru je potřeba komunikovat všemi směry, ale zdržet se mediálních vyjádření. To k tomu patří. A myslím si, že to je velmi důležité tak, abychom si zachovali vzájemnou důvěru.

Já si myslím, že zveřejnění ceny výkupného možná tak úplně nebylo ve veřejném zájmu, vzhledem k tomu, že řada odborníků říkala, že to může ohrozit další Čechy, kteří by se dostali do podobných situací.
K ničemu takovému nedošlo.

A v tomto případě říkáte, že je tedy namístě zachovávat diplomatickou zdrženlivost a nebudete k tomu žádné informace zveřejňovat?
Určitě ano a znovu opakuji, jde o záležitost, která se týká našeho spojence. Je potřeba komunikovat, diskutovat se všemi zúčastněnými stranami, ale rozhodně ne pronášet nějaké silné soudy prostřednictvím médií.

Česká televize

Vy jste napsal na twitteru, kde jste tedy mimochodem velmi aktivní, že demonstrovat v roce 2018 za Českou televizi je stejné, jako demonstrovat v roce 1983 za Komunistickou stranu Československa. V roce 1983 měla Komunistická strana Československa veškerou moc v zemi ve svých rukou, což bylo stanoveno i v ústavě, Česká televize v žádném takovém postavení nemá. Kde je ta podobnost?
Já bych vás jenom drobně opravil, psal jsem o roku 1973… Což je ještě horší, než rok 1983.

Omlouvám se.
Ne, to je v pořádku. Tady jde o princip v tom slova smyslu, že Česká televize má určitý monopol, je oficiózní organizací, která má politickou podporu mnohých politických…

Jaký má monopol? Tady je víc televizních stanic.
Jde to o odvaze. Odvaha dnes demonstrovat za Českou televizi je absolutně nulová. To je, myslím, to sdělení, které jsem uvedl. Já vím o tom, že se bude ve středu konat demonstrace na podporu České televize. Já proti tomu nic nemám. V této zemi má každý právo vyjádřit svůj názor, stejně jako studenti, kteří chystají na 15. března, na výročí okupace Československa nacistickými vojsky, určitou stávku. Je to jejich plné právo. Ale na druhou stranu v situaci, kdy Česká televize má drtivou mediální podporu a velkou mediální podporu ve všech směrech a podporu na politické scéně, to nepovažuji za nic odvážného. Tady nejsou slyšet lidé…

Počkejte, ale vy ty lidi, kteří protestují na podporu České televize, přirovnáváte k lidem, kteří protestovali na podporu zločinecké organizace, která 40 let vládla v téhle zemi!
Paní redaktorko, to nebylo účelem mého sdělení. Já chápu, že jste si vybrala právě toto. Účelem mého sdělení bylo to, že to není odvážné, že to je neodvážné.

Tak jste měl napsat, že to je neodvážné možná, co myslíte?
Já myslím, že příklad je mnohem lepší. Tento příklad je, myslím si, plně vystihující celou záležitost.

Nepovažujete jej za nevhodný?
Nepovažuji jej za nevhodný, a dokonce bych řekl jednu věc, že to nebude demonstrace, ale bude to manifestace a v tom je sakra rozdíl!

Jaký?
Když manifestujete, tak je to ve své podstatě oficiózní záležitost. Tady dojde k takové zvláštní situaci, kdy na podporu televize, která se snaží tvářit jako nekritizovatelná, jako jediný pilíř demokracie v České republice… Proboha, tak tomu přeci vůbec není, když ta televize odmítá například zveřejnit platy svých zaměstnanců, protože jsme k tomu prý nedorostli, tak si myslím, že aniž bych to právo těch lidí zamítal, že to připomíná takové ty manifestační protesty nebo postupy v některých jiných dobách.

Tady opět připomínám, že vy zase odmítáte zveřejnit seznam hostů pozvaných na inauguraci anebo životopis prezidentova poradce Martina Nejedlého. Ale, abychom se k tomu už nevraceli.
Platy jsme zveřejnili a neměli jsme s tím problém.

Měli jste s tím problém, dokonce se s vámi média o tom musela soudit, tuším.
Zveřejnili jsme kompletní tabulku.

Takže problém byl?
…ve které jsme uvedli, sice beze jména, ale tyto platy jsme uveřejnili. A mimochodem, bavíte se s člověkem…

…ale až po soudním rozhodnutí.
…bavíte se s člověkem, který jako první už před několika lety zcela transparentně a veřejně zveřejnil svůj plat. Já s tím nemám problém, teď tady hovořím i za sebe. Zveřejnili jsme všechny tyto věci.

Ano, na výzvu soudu.
Kéž by Česká televize postupovala stejně a zveřejnila tyto platy také. Já myslím, že to je v zájmu pročištění ovzduší docela zajímavý prvek, viz třeba BBC.

Napsal jste také na svůj blok váš poslední příspěvek, drobná citace z toho textu: „V naší zemi začal strašit duch 2. republiky, 50. a 70. let.“ Doufám, že tentokrát jsem ty časy ocitovala správně.
Přímo perfektně.

To myslíte vážně?
Samozřejmě, že ano. Myslím to vážně a já jsem také v tom článku uvedl konkrétní příklady. Já považuji za absolutně otřesné, pokud někdo napíše, že se těší na to, že zemře 500 tisíc voličů Miloše Zemana, a že pak bude situace lepší. Když někdo rozdělí občany na obyvatele, kteří nemají ty správné názory a na občany, kteří mají ty názory pokrokové, když někdo uráží lidi z uměleckého prostředí za to, že volili Miloše Zemana a používá k tomu velmi expresivní termíny, to prostě do slušné demokratické společnosti nepatří. To jsou prvky lynčování, kádrování, nepřijatelné záležitosti, které nepatří do slušné společnosti!

Že to říkáte zrovna vy, coby bývalý redaktor Haló novin.
Právě proto, že mám určité životní zkušenosti, tak to říci mohu. Myslím si, že to nepatří do diskuse v České republice. Samozřejmě k tomu patří to, když lidé vyjadřují třeba na náměstích své názory, ale nepatří k tomu vzájemné urážení a takového charakteru, kdy se rozdělují lidé na kasty. Všimněte si třeba jedné věci, co se objevuje na sociálních sítích – urážky lidí staršího věku. Že nerozumí dnešku, podléhají všemu možnému, neměli by hlasovat a tak.

Pane Ovčáčku, já také občas čtu urážky na vašem twitterovém účtu, které píšete vy.
Já žádné urážky nepíšu. Uveďte mi jeden konkrétní případ, kdy jsem, někoho takovým hrubým způsobem urazil.

Například si vzpomínám na velmi hrubé tweety adresované bývalému premiéru Bohuslavu Sobotkovi v době vládní krize na přelomu dubna a května roku 2017.
Vůči, panu premiérovi jsem nikdy nepoužil takových ošklivých výrazů, které jsem vám citoval. Co jsem vůči panu premiérovi použil, a za tím si stojím, že se stal premiérem médií, nikoli premiérem občanů. Na má slova došlo, mimochodem.

Co říkáte na slova předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který řekl, že byste měl být na hodinu vyhozen? Když ho budu citovat, řekl: „Považuji za nepřijatelné, aby úředník jakýmkoli způsobem na soukromém twitteru vyslovoval hodnotící soudy o ústavních činitelích. Takový úředník by měl být během jedné hodiny vyhozen.“
Já panu předsedovi Ústavního soudu nebudu brát jeho názor, já ho respektuji, ale o mně rozhoduje pan prezident, nikoli předseda Ústavního soudu. To už je starší citace, to není úplně nový výrok. Sedím tady naproti vám jako tiskový mluvčí prezidenta republiky, na hodinu vyhozen jsem nebyl. Já se svobodně vyjadřuji na svém twitterovém účtu, mám dokonce dva. A v tomto směru, a to je už opakování mnohdy řečeného, se velmi inspiruji americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Nemyslíte si, nemůžete tím porušovat zákoník práce?
V žádném případě. Vy narážíte na to, co se objevilo právě na twitteru. To jsou takové ty pokusy nějakým způsobem mě umlčet.

Ano, aby všichni věděli, o čem hovoříme, tak jde o paragraf 303 zákoníku práce, který zaměstnancům Kanceláře prezidenta republiky, stejně jako zaměstnancům řady dalších úřadů ukládá povinnost jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování.
To je právě ono. Nestrannost rozhodování já zásadně dodržuji. To znamená, že v každém případě plním svoje povinnosti, komunikuji s novináři různou formou.

Tady se píše i ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování.
V žádném případě neohrožuji důvěru v nestrannost rozhodování. To je hodnotící soud. Buď se mnou někdo souhlasí, nebo se mnou někdo nesouhlasí. Pokud bychom žili v totalitním režimu, tak bych měl možná smůlu a možná by mě někdo zavřel, protože bych říkal věci, které jsou nevhodné, ale jako občan této republiky mám plné právo na svém soukromém twitterovém účtu vyjadřovat své názory a nikdo mi to nemůže zakazovat – zaplaťpánbůh za to. Stejně tak jako činí jiní. Ostatně soukromý twitterový účet měl i třeba zmíněný premiér Bohuslav Sobotka a nikomu to nevadilo.

Radiodokument