Panáček v říši mluveného slova

stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rádio Retro – Osudové osmičky (2018)

Připravil Tomáš Černý.

Natočeno 2018. Premiéra 15. – 16. 3. 2018.

Lit.: Černý, Tomáš – Polák, Lukáš: Osmičkové Rádio Retro ukáže, jak jsme si někdy pomlouvali dějiny. In web ČRo, 6. 3. 2018 (článek). – Cit.: Stanice vysílá mimo jiné v rámci rozhlasového multiplexu ČRo DAB+ v Praze, Plzni, Brně, Ostravě a jejich širokém okolí, na webech rozhlas.cz a play.cz a v kabelové síti společnosti UPC.

Rádio Retro Českého rozhlasu uvede od 15. března výběr 28 hodin historických zvukových dokumentů dokazujících, jak jsme se ohlíželi za vlastní minulostí od roku 1918 do roku 1988. Nejmrazivější jsou samozřejmě nahrávky dokazující, jak rychle a neúprosně se udál obrat po roce 1968. Už o rok později se například nové vedení rozhlasu distancovalo od vysílání po 21. srpnu, a po deseti i dvaceti letech se buďto mlčelo nebo lhalo.

„Klíč k výběru nahrávek pro toto vydání Rádia Retro určila vlastně okolnost ryze technická,“ popsal skladbu programu dramaturg Tomáš Černý. „Vzhledem k tomu, že v roce 1918, kdy vzniklo Československo, ještě žádné zvukové snímky nevznikaly, musíme spoléhat na nahrávky o deset a dvacet let mladší. Rozhlas se v roce 1938 poměrně dost vracel k událostem v roce osmnáct a natočil znovu některé klíčové proslovy z Říšské rady a vzpomínky na důležité okamžiky vzniku republiky, dodal Černý.“ Stejným principem se řídí i výběr dalších nahrávek.

Posluchači Rádia Retro a majitelé DAB+ uslyšíte například, jak se připomínal Únor 1948 o pět let později, nebo jak se liší kritika Jaroslava Seiferta z roku 1956 a propagandistické adorování poúnorového režimu v roce 1960. Pozoruhodná je beseda z února 1990, ve které diskutuje také Pavel Tigrid. V době, která si s ověřováním skutečností a trváním na faktech příliš hlavu neláme, ukazuje nové Rádio Retro cenné příklady, jak různé epochy buďto zkreslovaly nebo dokonce úplně deformovaly obraz našich moderních dějin a jak rychle a snadno se to dělo. 

Mezi unikáty v programu Rádia Retro je asi nejzajímavější dosud nikdy takto kompletně nezveřejněný snímek jakéhosi zvukového protokolu natočeného při ohledání budovy Československého rozhlasu bezprostředně poté, co ji opustili okupační vojáci. Místnost po místnosti procházíme pracovišti, která jsou komisionálně popsána – co kde chybí, co je vypáčeno, co poničeno. Pár týdnů a měsíců poté už jsou okupanti našimi bratry, kteří nás přijeli zachránit.

Z osmičkových let, která nebyla nijak zvlášť osudová – 1928, 1958, 78 nebo 88 – si vybíráme spíše nepolitické nahrávky jako například rekonstrukci voicebandu E. F. Buriana, adaptaci Čapkovy Bílé nemoci s Františkem Smolíkem a Zdeňkem Štěpánkem, pásmo Jiřího Horčičky o zákulisí natáčení rozhlasových her nebo stereofonní fíčr Ivana Rösslera a Ivana Holečka Pouť, ale divadelní o tehdy nebývale svobodomyslné akci na Střeleckém ostrově v Praze. Rádio Retro vysílá mimo jiné v rámci rozhlasového multiplexu ČRo DAB+ v Praze, Plzni, Brně, Ostravě a jejich širokém okolí, na webech rozhlas.cz a play.cz a v kabelové síti společnosti UPC Česká republika. Jeho program bude zveřejněn na stránkách Českého rozhlasu.

Obsah:

• 0:00

  Schody času – rok 1918

  Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

• 0:13

  František Staněk na Říšské radě (1918)

  Zvuková rekonstrukce projevu předneseného na Říšské radě ve Vídni 2.10.1918. František Staněk byl český agrárník, poslanec, v prvních letech republiky byl také ministrem veřejných prací, pošt a telegrafů nebo zemědělství. Snímek je z roku 1938, vznikl u příležitosti oslav 20. výročí vzniku Československa.

• 0:17

  Mezi Prahou a Vídní (1932)

  Vzpomínka právníka Kamila Harmacha na události bezprostředně předcházející okamžiku vzniku samostatného Československa v říjnu 1918. Popis některých událostí a okolností. Záznam byl vysílán 27.10.1932.

• 0:22

  Zdeněk Štěpánek o roce 1918 (1935)

  Vzpomínky legionáře a herce Zdeňka Štěpánka na jeho působení na východní frontě, na válečné zranění v bitvě a o tom, jak na Sibiři hráli divadlo.

• 0:35

  První vláda ČSR (1940)

  Projev Huberta Ripky k 22.výročí uznání první československé prozatimní vlády v Paříži 14. října 1918.

• 0:41

  Manifest českých spisovatelů (1937)

  Spisovatel Jaroslav Kvapil, šéf činohry ND v Praze, přednáší Manifest ze 17. května 1917, což byl první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakouska-Uherska na domácí půdě během první světové války. Nahrávka je z roku 1937 a vznikla u příležitosti dvacátého výročí Manifestu.

• 0:51

  Zdeněk Nejedlý o vývoji Československa (1954)

  Promluva ministra Zdeňka Nejedlého k 28. říjnu, ve které rekapituluje a očima komunistického režimu nahlíží vývoj samostatného Československa od roku 1918 do roku 1945. Pořad byl vysílán 31.10.1954.

• 1:11

  70 let Československa – rok 1918 (1988)

  První díl seriálu, který na konci osmdesátých let rekapituloval sedm desetiletí existence společného státu Čechů a Slováků. Ve své době představoval tento cyklus uváděný v Mikrofóru jistou známku uvolnění poměrů, avšak při dnešním poslechu jsou stále znát mantinely doby. Připravili Ivan Rössler a historik Vladimír Nálevka.

• 1:23

  Schody času – rok 1928

  Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

• 1:35

  T. G. Masaryk hovoří k dětem (1928)

  Nejznámější gramofonový snímek proslovu prvního prezidenta Československé republiky. Část projevu byla natočena 28.10.1928 při oslavách desátého výročí samostatnosti Československa.

• 1:41

  Křest sv. Vladimíra z roku 1928 (1970)

  Unikátní rekonstrukce voicebandu E. F. Buriana z roku 1928, kdy byl v rozhlase takto proveden text Karla Havlíčka Borovského Křest sv. Vladimíra. Pořad byl natočen v roce 1970, ale tehdy nebyl odvysílán, neboť jeho autorky Eva Kacetlová a Míla Semrádová byly propuštěny z rozhlasu. Premiéra tedy byla až 19. září 1993. Snímek je natočen tak, aby zvukově i umělecky co nejvíce připomínal dobu svého vzniku, kdy však ještě nebylo samozřejmé pořizovat rozhlasové nahrávky literárních a dramatických pořadů vysílaných naživo.

• 2:32

  70 let Československa – rok 1928 (1988)

  Jedenáctý díl seriálu, který na konci osmdesátých let rekapituloval sedm desetiletí existence společného státu Čechů a Slováků. Ve své době představoval tento cyklus uváděný v Mikrofóru jistou známku uvolnění poměrů, avšak při dnešním poslechu jsou stále znát mantinely doby. Připravili Ivan Rössler a historik Vladimír Nálevka.

• 2:48

  Písničky Osvobozeného divadla z let 1938-1938

• 3:01

  Schody času – rok 1938

  Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

• 3:15

  Naše úkoly v roce 1938

  Kompletní nahrávka přednášky ministra sociální péče Ing. Jaromíra Nečase pro rozhlasový seriál Náš československý stát. Vysíláno 20.1.1938.

• 3:31

  Manifest z roku 1938 Věrni zůstaneme (1966)

  Pořad z cyklu O myšlenku a tvar. Vybíráme z galerie české moderny. Z poezie Františka Halase, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, S. K. Neumanna a Josefa Hory. Účinkují Josef Červinka, Josef Patočka a Otakar Brousek, průvodní slovo Hana Brothánková. Režie Josef Červinka. Vysíláno 17. 6. 1966.

• 4:00

  Angličan mluví k Čechoslovákům (1942)

  Snímek z válečné produkce BBC. Nejmenovaný řečník vypráví o svém setkání s Československem a českým jazykem, jemuž se naučil z obdivu k našemu národu. V době druhé světové války se zapojil do struktur odboje.

• 4:06

  Jeden den v životě národa (1968)

  Dobové dokumentární pásmo ke 30. výročí mnichovského diktátu ukazuje, jak danou kapitolu našich moderních dějin prezentoval rozhlas po třiceti letech. Ze zvukových i psaných dokumentů tehdejší doby připravily Ing. Helena Šleisová a Věra Horká. Režie Vladimír Bílý. Vysíláno 30. 9. 1968.

• 4:37

  Československá otázka včera a dnes (1978)

  Pořad z cyklu A léta běží, ve kterém hovoří dr. Vojta Erben a ohlíží se po čtyřiceti letech za událostmi podzimu 1938 z pohledu normalizační doby. Připravila Marie Houšková, režie Zdeněk Štěrba. Vysíláno 12. 10. 1978.

• 5:21

  R. A. Dvorský ze starých desek

• 5:33

  A bída druhé republiky – 1. část (1993)

  Zamyšlení nad historií šesti měsíců od října 1938 do 15. března 1939. Reflexe druhé republiky z počátku devadesátých let. Pořad Audiostudia připravili Vladimír Príkazský a Jaroslav Pacovský. Hovoří Robert Kvaček a Jan Kuklík.

• 6:03

  A bída druhé republiky – 2. část (1993)

  Zamyšlení nad historií šesti měsíců od října 1938 do 15. března 1939. Reflexe druhé republiky z počátku devadesátých let. Pořad Audiostudia připravili Vladimír Príkazský a Jaroslav Pacovský. Hovoří Robert Kvaček a Jan Kuklík.

• 6:32

  A bída druhé republiky – 3. část (1993)

  Zamyšlení nad historií šesti měsíců od října 1938 do 15. března 1939. Reflexe druhé republiky z počátku devadesátých let. Pořad Audiostudia připravili Vladimír Príkazský a Jaroslav Pacovský. Hovoří Robert Kvaček.

• 7:01

  A bída druhé republiky – 4. část (1993)

  Zamyšlení nad historií šesti měsíců od října 1938 do 15. března 1939. Reflexe druhé republiky z počátku devadesátých let. Pořad Audiostudia připravili Vladimír Príkazský a Jaroslav Pacovský. Hovoří Robert Kvaček a Jan Kuklík.

• 7:30

  A bída druhé republiky – 5. část, závěrečná (1993)

  Zamyšlení nad historií šesti měsíců od října 1938 do 15. března 1939. Reflexe druhé republiky z počátku devadesátých let. Pořad Audiostudia připravili Vladimír Príkazský a Jaroslav Pacovský. Hovoří Robert Kvaček a Jan Kuklík.

• 8:00

  Schody času – rok 1948

  Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

• 8:12

  Rozhovor s matkou Klementa Gottwalda (1948)

  Hoštice na Moravě. Vypráví o své práci, dětství, službě, o setkání se synem po jeho návratu z Moskvy po osvobození, radost nad zvolením K. Gottwalda prezidentem.

• 8:21

  Celostátní rozhlasová konference (1949)

  Projev Antonína Zápotockého na 1. celostátní rozhlasové koncerenci konané konané zkraje roku 1949. Hovoří o významu Československého rozhlasu v naší společnosti, o politickém a odborném poslání rozhlasu, o budování lidově demokratického režimu, o výchově nového člověka.

• 9:19

  Vyprávění členů delegace k prezidentu Benešovi (1953)

  A zvítězil lid – beseda o únoru 1948 vysílaná 24.02.1953. Rozhovor s dělnickou delegací z Únorové manifestace na Staroměstském náměstí k tehdejšímu prezidentu Benešovi. Besedu vede Vladimír Vipler. Hovoří Bedřich Kozelka, Karel Pomajzl, Josef Bína, Josef Dolák a Josef Havlíček.

• 9:52

  Jaroslav Seifert na Sjezdu spisovatelů (1956)

  Proslov básníka Jaroslava Seiferta na II. sjezdu čs. spisovatelů, kde hovoří o uspořádání kulturního dědictví, o postavení spisovatelů jako svědomí českého národa, o potřebě psát pravdu, o významu socialismu pro českou literaturu. Zaznívá také ostrá kritika cenzury po roce 1948. Natočeno 27. 4. 1956.

• 10:10

  Neobyčejný příběh obyčejných dnů (1960)

  Silně propagandistické pásmo, které vypráví o dvanácti letech budování komunismu očima rozhlasového reportéra. V pořadu jsou účelově použity autentické záznamy z důležitých událostí od února 1948 do roku 1960. Reportér vypráví a dokazuje v historických nahrávkách posluchačům, jak jsme prožili dosavadní dobu. Připravili Miroslav Kratochvíl a Jiří Horčička, který také pořadem provází.

• 11:06

  Za co se dnes angažovat (1968)

  Pořad z cyklu, který reflektoval dění tzv. Pražského jara 68 a obracel se do nedávné minulosti, kterou hodnotil a kritizoval. Uslyšíte záznam z prvního celopražského setkání členů Klubu angažovaného myšlení z 23. 3. 1968. Diskuse hodnotí vývoj uplynulých dvaceti let, zaznívá kritika absolutismu prezidenta Antonína Novotného, úvahy o hodnotách a poslání křesťanů, o postavení KSČ, o možnosti více politických útvarů, o vztazích k poúnorovým emigrantům, o cenzuře, o smrti Jana Masaryka, o vydávání Solženicinova díla a dalších tématech, která byla do té době (ale i dlouho potom) tabu. Připravily Věra Horká a Helena Šleisová, režie Vladimír Bílý.

• 12:00

  Václav Dobiáš: Únor 1948 (1973)

  Slavnostní pochod skladatele Václava Dobiáše, který komponoval masovou hudbu v duchu socialistického realismu. Na normalizačním snímku hraje Symfonický orchestr Čs. rozhlasu v Praze a zpívá Pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze. Řídí Jan Tausinger.

• 12:11

  Beseda o Únoru 1948 (1990)

  Záznam části vysílání Studia 7 z 24. února 1990, kdy proběhla první otevřená beseda o příčinách a následcích únorových událostí roku 1948. Hlavním hostem rozhovoru je Pavel Tigrid.

• 13:22

  Schody času – rok 1958

  Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

• 13:35

  Karel Čapek: Bílá nemoc (1958)

  Rozhlasová adaptace Čapkova protiválečného dramatu Bílá nemoc, jehož realizace odpovídá estetice socialistického realismu v rozhlasové dramatice – v podstatě je převzato kompletní divadelní představení v plné jeho délce. Rozhlasová úprava Vladimír Procházka, dramaturgie Dalibor Chalupa. Účinkují František Smolík, Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, Bedřich Karen, Miroslav Doležal, Alena Jančaříková, Vladimír Leraus, Karel Pech, Luděk Munzar, Bohuš Hradil, Božena Půlpánová, Lída Plachá, Jaroslav Mareš, Emil Bolek, Theodor Strejcius, Miloš Nesvadba, Josef Gruss, Václav Švorc, Ela Poznerová, Jan Přeučil, Vladimír Kudla, Benjamin Smola, František Jásek, Jaroslav Heřman, Artur Šviha. Režie Jiří Roll, režijní spolupráce František Salzer. Rozhlasová premiéra 18.5.1958.

• 16:00

  Schody času – rok 1968

  Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

• 16:15

  Srpnový, šibeniční (1998)

  Koláž z humoru osudových dní roku 1968, doplněná zamyšlením Ivana Hanouska nad specificky českým druhem slovního a kresleného odporu. Připravil Zdeněk Bouček, hudební spolupráce Petr Mandel, režie Vlado Rusko.

• 16:59

  Ohledání budovy Čs. rozhlasu po odchodu vojsk (1968)

  Dosud nikdy kompletně neuvedený pracovní záznam jakéhosi zvukového protokolu zaznamenaného bezprostředně ve dnech po odchodu okupantů z budovy pražského rozhlasu. Ohledání vede starší prokurátor Generální prokuratury JUDr. Karel Pešta, zvukový záznam protokolu provádí zaměstnanec rozhlasu Miloslav Šach. Ohledání probíhá v době od 3. 9. 1968 od 17:30 do 4. 9. 1968 do 5:25. Příklad okamžité reflexe srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

• 18:11

  Chyby stranické politiky po lednu 1968 (1969)

  Komentář Karla Tesaře dokládající, jak radikálně se změnila rétorika vysílání pouhý rok po událostech tzv. Pražského jara 68. Vysíláno 18. 8. 1969.

• 18:19

  Výročí srpna 68 (1969)

  Komentář Pavla Bojara ke konečné porážce kontrarevoluce. Čte hlasatel. Vysíláno 29. 8. 1969.

• 18:28

  Prohlášení ČTK k případu dr. Fr. Kriegela (1969)

  Příspěvek Rozhlasových novin věnovaný jednomu z hlavních organizátorů reforem v roce 1968, bývalému předsedovi Národní fronty a členu předsednictva ÚV KSČ. František Kriegel byl 30.5.1969 vyloučen z KSČ a později patřil mezi signatáře Charty 77. Rádio Retro mu věnuje ještě další pořady popisující jeho život a úlohu v době Pražského jara 68. Toto prohlášení bylo vysíláno 12.6.1969.

• 18:36

  Prohlášení nového vedení Čs. rozhlasu (1969)

  Hlasatel Vladimír Fišer jako první oznámil posluchačům, že došlo k invazi vojsk pěti států do Československa. Následně se zúčastnil tzv. „srpnového vysílání“. Patrně proto si nastupující normalizační moc vybrala právě jeho, aby přečetl prohlášení, ve kterém se nové vedení rozhlasu distancuje od vysílání (nejen) v týdnu od 21. srpna 1968. Prohlášení bylo vysíláno 5. listopadu 1969.

• 18:48

  Pragovka po roce (1969)

  Dopis 99 Pragováků otiskla v roce 1968 sovětská Pravda a ve své době se soudilo, že právě on byl de facto pozváním Sovětů do Československa. Jaký byl obraz situace po roce ukazuje pořad z cyklu Lidé, život, doba z 21.11. 1969. Setkání se „čtyřmi z devětadevadesáti“ připravili Arnošt Marvan a František Hejný. Hovoří dílovedoucí Kudrna, ekonom Popovský, údržbář Mikulecký a brusič Rivora.

• 19:10

  Čtení z časopisu Svědectví (1969)

  Unikátní přepis z gramofonové desky, na které je zachycen hlas Pavla Tigrida a čtení z časopisu Svědectví, konkrétně z čísel 34, 35 a 36 vydaných v Paříži v roce 1969 pod titulem „Československo 1968 – dokumenty a komentáře“. Neúplný záznam.

• 20:00

  Diskusní tribuna (1970)

  Antikomunismus a jeho uplatnění v tzv. „pražském jaru“, o antikomunismu v ČSSR, o emigrantském časopisu „Svědectví“ a Pavlu Tigridovi. Připravili Eva Bouzová a Ladislav Hrzal, hovoří Jana Krempová, Stanislav Jägermann, Miroslav Šolc a Ivan Hrůza. Vysíláno 13.7.1970.

• 20:31

  Obchodník s antikomunismem (1979)

  Nabídka západních teorií a koncepcí přednesená v Československu na jaře 1968. Prof. Zbigniew Brzezinski. Propagandistický pořad připravili Václav Chadraba, Miroslav Kopecký a Zdeněk Švinger. Vysíláno 14.9.1979.

• 21:01

  Vysílání BBC – Pražské jaro 68 (1987)

  Pořad Jiřího Rohana o tom, co předcházelo srpnu 1968 v Československu. Na vlnách BBC hovoří Vladimír Tosek (bývalý ředitel ČST), Karel Kyncl (bývalý redaktor Čs. rozhlasu), Bedřich Rohan (bývalý redaktor ČST), Václav Šikl (bývalý redaktor časopisu Svazu protifašistických bojovníků Hlas) a Eduard Goldstücker (bývalý předseda Svazu spisovatelů a poslanec ČNR). Natočeno 23.8.1987.

• 21:27

  Vysílání Radiofóra 21.8.1990 ráno

  První reflexe sprna 68, kterou na vlnách pražského rozhlasu mohli komentovat tehdejší protagonisté. Pořadem provází Lucie Weissová a Vladimír Pavrovský. Hovoří Zdeněk Hejzlar, Věra Šťovíčková-Heroldová, Jiřina Krupičková, Božena Kubínová, Jan Petránek, Ondřej Neff a Václav Hankus.

• 21:55

  Host Radiofóra – Jiří Pelikán (1995)

  Hostem Jany Klusákové je Jiří Pelikán, novinář, vydavatel exilových „Listů“, bývalý generální tajemník a později předseda Mezinárodního svazu studenstva, bývalý ústřední ředitel Československé televize, představitel reformního proudu v KSČ v letech 1968 a 1969. Pro nesouhlas s okupací byl vyloučen z KSČ, zbaven čs. občanství. Žil střídavě v Římě a v Praze. Vysíláno 25.2.1995.

• 22:23

  Host Radiofóra – Yvonne Přenosilová (1995)

  Hostem Jany Klusákové je Yvonne Přenosilová, zpěvačka, hudební redaktorka Rádia Svobodná Evropa. Hovoří o dětství, rodičích, zpívání, o svých začátcích v divadle Semafor, o roce 1968, podpisu 2000 slov a nucené emigraci. Vypráví o životě v Německu a Anglii, o svém manželovi, o práci v RFE. Vysíláno 8.7. 1995.

• 22:48

  Písničky z roku 1968

• 23:03

  23:03 A léta běží, vážení… dr. František Kriegel (1991)

  Pásmo vzpomínek na MUDr. Františka Kriegela (lékař, politik, signatář Charty 77). V dokumentárním pořadu účinkují Dušica Zimová, Viktor Vrabec a Radan Rusev. Připravil Jiří Mohaupt, režie Zdeněk Štěrba.

• 23:33

  Jak to bylo doopravdy – dr. František Kriegel (2017)

  Byl lékař a komunistický politik, který nepodepsal v srpnu 1968 v Moskvě souhlas s okupací Československa. Na jeho počest například Nadace Charty 77 zřídila cenu, kterou dostávají lidé za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii. Byl František Kriegel hrdina? Připravila Ivana Denčevová a Hynek Pekárek. Účinkují Jiří Hromada, Lukáš Král, Pavel Batěk, Veronika Lazorčáková, Valerie Zawadská, Jiří Čapka, Milan Bahul a Alois Švehlík. Hostem je Martin Groman.

  • 0:00

    Schody času – rok 1978

    Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

  • 0:15

    Režisérská exkurze (1978)

    Procházka po málo známých cestách rozhlasové práce, připravil a uvádí režisér Jiří Horčička. Ve stereofonním pořadu účinkují Jiří Adamíra, Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Jaroslava Adamová, Jana Drbohlavová a další. Vysíláno 9.4.1978.

  • 0:50

    Viděl jsem modrou planetu (1978)

    Umělecko-publicistické pásmo věnované prvnímu čs. kosmonautovi Vladimíru Remkovi. Pořad připravili Jiří Vích a Boris Riegler, který má také režii. Účinkují Viola Zinková, Vladimír Ráž, Jaromír Spal a Zdeněk Čada. Vysíláno 5.3.1978.

  • 1:43

    Schody času – rok 1988

    Zvuková koláž z archivních záběrů, které v rychlém sledu připomínají události daného letopočtu. Scénář Martin Groman, spolupracovala Jarmila Konrádová. Účinkují Tereza Vinická, Markéta Jahodová a Tomáš Černý. Natočeno 2008.

  • 1:54

    Jiří Suchý na Festivalu politické písně (1988)

    Samotný fakt, že v roce 1988 směl na Festivalu politické písně v Sokolově vystoupit Jiří Suchý, byl ve své době považován za jakýsi signál tání. Bez významu není ani fakt, že rozhlas směl toto vystoupení natočit a odvysílat v rámci Mikrofóra.

  • 2:19

    70 let Československa – rok 1948 (1988)

    31. díl seriálu, který na konci osmdesátých let rekapituloval sedm desetiletí existence společného státu Čechů a Slováků. Ve své době představoval tento cyklus uváděný v Mikrofóru jistou známku uvolnění poměrů, avšak při dnešním poslechu jsou stále znát mantinely doby. Připravili Ivan Rössler a historik Vladimír Nálevka.

  • 2:33

    70 let Československa – rok 1958 (1988)

    41. díl seriálu, který na konci osmdesátých let rekapituloval sedm desetiletí existence společného státu Čechů a Slováků. Ve své době představoval tento cyklus uváděný v Mikrofóru jistou známku uvolnění poměrů, avšak při dnešním poslechu jsou stále znát mantinely doby. Připravili Ivan Rössler a historik Vladimír Nálevka.

  • 2:49

    70 let Československa – rok 1968 (1988)

    51. díl seriálu, který na konci osmdesátých let rekapituloval sedm desetiletí existence společného státu Čechů a Slováků. Ve své době představoval tento cyklus uváděný v Mikrofóru jistou známku uvolnění poměrů, avšak při dnešním poslechu jsou stále znát mantinely doby. Připravili Ivan Rössler a historik Vladimír Nálevka.

  • 3:02

    Pouť, ale divadelní (1988)

    Doslova zjevením a signálem proměny doby se ve druhé polovině osmdesátých let stal svobodomyslný nezávislý počin nazvaný Divadelní pouť. Ta je dodnes považována za průlom v oblasti divadelních projektů. Kramářské ležení na Střeleckém ostrově v Praze přitáhlo i redaktora Mikrofóra Ivana Rösslera a ten spolu s režisérem Ivanem Holečkem připravil stereofonní fíčr zachycující atmosféru Divadelní pouti. Vysíláno 9.8.1988.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

(c) 2005 - 2011 Panáček v říši mluveného slova | autoři: Přemek, Beatman, ixi a Rickie | mapa webu

• Domů