ArtCafé – O literatuře amatérské i profesionální (2018)

Připravil Tomáš Novotný. David Byrne. Hudební dramaturg Michal Pařízek.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Novotný, Tomáš: Amatéři, nebo diletanti? Češi rádi píší a publikují online. In web ČRo 3 Vltava, 13. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Jak fungují české amatérské literární servery? Kdo na nich publikuje, jaká je úroveň textů? Rodí fóra budoucí čítankové autory?  Poslechněte si rozhovor s Martinem Zborníkem a Karlem Pioreckým.

Internetové fórum Totem (TOTální E-kulturní Magazín) vzniklo v roce 1999 jako jeden z prvních nevýdělečných prostorů pro všechny, kteří chtěli prezentovat svá díla. U zrodu stránek stál Martin Zborník, který Totem.cz spravuje dodnes. Kromě literárních výtvorů, článků a recenzí komunita přispěvatelů publikuje také své fotografie, grafiky nebo hudbu. Totem upoutal pozornost i Karla Pioreckého z Ústavu pro českou literaturu na Akademii věd, ve své knize Česká literatura a nová média (Academia, 2016) věnoval jednu kapitolu právě amatérským literárním fórům na českém internetu.

Amatéři, profesionálové a diletanti

Označení „amatér“ je v literatuře problematické, protože každý spisovatel musel jako amatér začít. Profesionální literát není  ani ten, kdo je zaměstnaný v nějaké instituci. Karel Piorecký si myslí, že má smysl hledat význam slova profesionál v dovednostech autorů a zkoumat u nich, jak dobře se orientují ve světě literatury. Je zajímavé zabývat se jejich literárními kompetencemi, sledovat, jak dobře znají literární tradice, jak se orientují v kontextu literatury a jak si osvojili literární žánry. „Jde de facto o ovládání nepsaných pravidel. Kdo je nepoužívá, toho lze označit za literárního amatéra. Buď ještě není dlouho v oboru, anebo třeba nemá potřebné vlohy. Takové můžeme nazývat literárními diletanty,“ doplňuje Piorecký.

Ze zmíněné studie Karla Pioreckého také vyplývá, že v prostředí amatérské literatury, zejména na internetu, je literárních diletantů dost. „Nevidíme u nich cílevědomou snahu čehosi dosáhnout v literatuře. Náhodou napíšou básničku a běží s tím na internet. Honem aby se publikovala. Ale není za tím hlubší zájem o literaturu. Jedná se spíše o nepravidelný koníček.“

Jeden autor, více nicků

Česká amatérská literární scéna na internetu je velice silná co do počtu zapojených přispěvatelů. Pro srovnání zmiňuje Piorecký německý literární server Leselupe, který se prezentuje jako jeden z největších. V 80milionovém Německu se v roce 2000 registrovalo necelých 5 000 uživatelů. V té době už měl jen Totem přes 30 000 přispěvatelů.

Podle slov Martina Zborníka vznikl Totem proto, aby se začínající autoři mohli potkávat s těmi zkušenějšími. Přispěvatelé chtějí sdílet svoje výtvory s druhými, což jde na internetu velmi sadno. K celkovému počtu přispěvatelů ale Zborník poznamenává, že uživatelé mají často víc identit. Pod jedním nickem si třeba vybudují určité renomé, pod jiným jménem pak zkoušejí nové formy a postupy a sledují reakce čtenářů. Teprve až když se autorovi podaří etablovat se v profesionálním světě literatury a vydat svůj titul knižně, většinou odhodí svůj pseudonym a publikuje pod vlastním jménem.

Setkávání na internetu i tváří v tvář

Totem však není jen virtuálním fórem, přispěvatelé z této komunity se pravidelně potkávají. Od roku 2006 pořádá Martin Zborník čtení povídek v pražské Jindřišské věži (příští se má konat v pondělí 19. března). „Když jsme začínali, bylo nám kolem 20 a ostatním přispěvatelům podobně. Zpočátku byl Totem opravdu zejména sociální sítí pro setkávání.“ I na Totem chodí čí dál tím víc lidí z mobilních telefonů, a raději tak čtou kratší texty. „Už nyní ze statistik víme, že pokud je text delší než na jednu A4, čtenáři přestávají příběhy dočítat,“ komentuje statistiky zobrazení Zborník. „Snažíme se proto zlepšit publikační prostředí tak, aby bylo dostupné právě pro chytrá zařízení.“

O čem lidé nejčastěji píší?

A jaké žánry na Totemu převládají? „Dříve to byla poezie, dnes ji začíná přebíjet fotografie. Takže bych řekl poezie – fotografie – próza,“ doplňuje Zborník. Karel Piorecký vysledoval, že na literárních fórech absentují žánry detektivní a historické prózy. Jsou to sice populární žánry, ale vyžadují znalost pravidel. Častěji se tak setkáme třeba s autobiografickými náměty. Specifickou záležitostí amatérské literatury je pak tzv. fanfiction, tedy adaptace či rozšíření již exitujících literárních děl (Pán prstenů, Harry Potter apod.), které ale většinou mají své vlastní platformy.

Celý záznam pořadu včetně hudby Davida Byrneho, kterou vybral Michal Pařízek, si můžete poslechnout zde.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)