Magazín Leonardo – Projevy Klementa Gottwalda (2018)

Přidal: Premek |

Březen 15, 2018

Komunistický převrat roku 1948 z mnoha úhlů pohledu. Jaký byl vliv komunistů na dobovou literaturu. Klement Gottwald, řečník. Připravil Jaroslav Skalický.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo Plus, 14:35 h.). K poslechu zde.

Lit.: Skalický, Jaroslav – Čihák, Ondřej: Klement Gottwald byl řečník nadaný od boha, soudí jazykovědec. In web ČRo Plus, 26. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 70 lety se moci v Československu chopili komunisté. V jejich čele stál Klement Gottwald, první poúnorový předseda vlády. Komunisty podporovala tenkrát nezanedbatelná část obyvatelstva, a to i díky Gottwaldovým řečnickým schopnostem. Doklady o tom v podobě mnoha hodin záznamů jeho projevů uchovává Archiv Českého rozhlasu.

„Mám radost, že se mi podařilo dát dohromady unikátní dokumentační materiál. Na druhé straně je to hrůza, protože Klement Gottwald podle mě nebyl normální člověk, ale byl nesmírně mstivý a necenil si lidského života,“ uvedl v Magazínu Leonardo hlavní archivář Českého rozhlasu Miroslav Turek.

Podle něj jde celkem o 81 projevů v celkové délce více než 25 hodin, které pokrývají úsek od roku 1946 do roku 1953. „Poslední projev proslovil Gottwald několik dnů před svou smrtí, kdy odjížděl do Sovětského svazu na Stalinův pohřeb.“

V roce 1953, kdy tento předseda vlády zemřel, rozhodla nejvyšší místa, že vše, co namluvil, bude vydáno v souboru projevů pro poučení i pro archivní účely.

„Vyrobit tolik gramofonových desek nebylo jednoduché. Celá výroba se tak protáhla do roku 1955. V době, kdy se desky mohly začít lisovat, přišel 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který odhalil kult osobnosti, a najednou některé věci z tohoto souboru začaly být komunistům velice nepříjemné.“

Celý soubor projevů ležel v archivních fondech někdejšího Ústavu marxismu-leninismu. „Po roce 1990 byly zkušební gramofonové desky předány do Národního archivu a matrice byly předány rozhlasu. Zde ležely až do současnosti, a vzhledem letošnímu osmičkovému výročí jsem se rozhodl, že je všechny přetočím do počítače a zpřístupním,“ dodal Turek.

Dnes má k těmto nahrávkám přístup každý redaktor, který se zabývá tvorbou dokumentárních pořadů. Vítězný únor 1948 - Foto: Vladimír Staněk

Bojovný, úderný, ale přesto kultivovaný

Jazykovědec Josef Štěpán, který se zabýval stylem a jazykem komunistického vůdce, přiznává, že ten byl dobrým řečníkem, kterému projevy pomohly získat přízeň veřejnosti.

„Byl to talentovaný řečník, jeho jazyk byl kultivovaný a spisovný, styl jasný a přitom bojovný a úderný. Dokázal zaujmout adresáty a podnítit je k činnosti. Byl nadaný od boha, nikdo ho to neučil.“

Gottwald si své projevy zkoušel už ve 20. letech, kdy vystupoval na stranických sjezdech a podobných příležitostech. „Jsou pro něj typické řečnické otázky, na které je jasná odpověď ano, ne. Na některé z nich si sám odpovídá.“

„Využíval hlavně jazykových prostředků s výzvovou funkcí, které souvisely s jeho mluveným projevem. U podstatných jmen to bylo oslovení, vokativ, u sloves rozkazovací způsob, imperativ. Tím navazoval s posluchači kontakt a vzbuzoval pozornost.“

Svým způsobem navazoval i na některá spojení z doby husitské, všímá si jazykovědec. „Jako například: nepřátel se nelekejte, na počet nehleďte, každého bijte, nikoho neživte.“

Důležitým prostředkem jazyka a stylu Klementa Gottwalda je opakování slov a větných vzorců, aby zdůraznil některé své myšlenky a současně udržel pozornost posluchače. „Využíval také často slovesa bojovat nebo podstatného jména boj. Vyvolával u posluchačů odhodlání k boji za plnou národní a sociální spravedlnost.“

„Je zajímavé, že jeho jazyk byl spisovný, i když mluvil k lidem, kteří mezi sebou spisovným jazykem nemluvili. V té době měl spisovný jazyk vyšší prestiž než v současné době, a to i pro ty se základním vzděláním,“ popsal řečnický um Gottwaldův Josef Štěpán.

Radiodokument