Pro a proti – Bezpečnostní rizika (2018)

Kdo je větším rizikem pro Evropu: Ruská federace a Vladimir Putin, nebo americký miliardář George Soros? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hosty byli poslanec a čestný místopředseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Soros dobře chápe, že v Evropě roste nacionalismus, hájí amerického filantropa Schwarzenberg. In web ČRo Plus, 16. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Neschopnost našich politiků je asi největším nebezpečím, hodnotí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Pravděpodobným vítězem dalších prezidentských voleb v Rusku bude podle průzkumů opět Vladimir Putin. Evropská unie i české tajné služby varují před riziky hybridní války vedené právě z Ruska, ale třeba Maďarsko vidí riziko jinde. Největším nepřítelem vládnoucího Fideszu je americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros. Vláda Viktora Orbána zaplatila prý za kampaň proti jeho osobě zhruba 100 milionů eur z veřejných rozpočtů. Víme, jaká rizika hrozí Evropě, nebo míříme na falešné cíle?

„Střední Evropa vidí možná problémy jinde něž ta západní, ale o rizicích, která nám hrozí, víme, umíme je identifikovat a seřadit do nějakého žebříčku,“ ujistil v pořadu Pro a proti europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle něj nelze prezidenta Ruské federace dávat na úroveň bohatého finančníka. „Ale mám pocit, že zatímco o ruských rizicích poměrně dobře víme, tak pan Soros je považován pouze za jakéhosi dobrodince a pachatele všeho dobrého, co se ve střední Evropě stalo.“ 

„V Evropě existuje úzkost a nejistota velké části občanů z globalizačního tlaku a europeizace. To je třeba vnímat, a ne šmahem odsuzovat jako něco, co nás ohrožuje nebo destabilizuje… Je to zapotřebí podchytit a kultivovat, ale ne se proti tomu stavět tak, jako činí pan Soros.“
Jan Zahradil

„Já pana Sorose rozhodně tak nevidím. Má své zásluhy na pádu komunismu i podpoře nově vznikajících demokracií v Evropě, ale zhruba v posledních 20 letech přestal rozumět tomu, co se ve střední a východní v Evropě děje, a začal se stavět proti stranám a proudům, které zdůrazňují národní identitu a národní zájmy.“

To prý Soros označuje za nacionalismus, a proto se přímo vložil do politiky a začal podporovat opoziční síly. „Tím se stal přímým účastníkem politické soutěže, a tak se na jeho hlavu začala snášet oprávněná kritika.“

Europoslanec si nemyslí, že ve střední a východní Evropě existuje vypjatý, etnický nacionalismus. „Soros vyrostl na ideologickém schématu otevřené společnosti, které uvažuje v kategoriích globálního světoobčanství. To je v přímém rozporu s identitární politikou, ale ta se vzmáhá i na Západě. Podívejte se na výsledky voleb ve Francii, Itálii, Nizozemí a jinde.“

Čestný předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg věří, že bezpečnostní rizika přicházejí především z Ruské federace, ačkoli mezinárodní terorismus je také významnou hrozbou. „Neschopnost našich politiků je ale asi největším nebezpečím.“

„Každý máme jiné priority. A to, že se nedokážeme sjednotit, je naprosto přirozené, ale dokud umíme spolupracovat, tak to není riziko,“ věří politik.

„Souhlasím, že se musíme zabývat příčinami politického vývoje v Evropě, ale to neznamená, že když něčemu chci rozumět, že s tím souhlasím… Musíme být schopni v budoucnu konkurovat Americe, Číně a dalším. Proto musí být Evropa sjednocena, protože malé státečky na to doplatí.“
Karel Schwarzenberg

Ten souhlasí, že Soros vždy byl a je součástí politiky. „Bohužel pochopil velice dobře, co se u nás děje. Vzmáhající se nacionalismus a částečně i šovinismus opravdu byly zkáza Evropy a můžou být zase. Musíme konečně vědět, že je velký rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem, který káže nadřazenost jednoho národa nad ostatními.“

Americký miliardář prý vychází z vlastní zkušenosti člověka narozeného v Budapešti. „Zažil válku, nacismus i komunismus, a ví, co je pro nás nebezpečí. Ví ale, že je to nebezpečí u nás a v nás, to není ohrožení z Ruské federace, Berlína nebo odjinud.“

„Každý svobodný občan má právo se činit v politice. Bohudík od dob Helsinských smluv máme také právo mluvit o ohrožení v jiných státech… Nemůžeme dnes, kdy jsme se tak sblížili, říci, že demokracie přestává na hranici našeho státu. Musíme se o ni zasadit po celém světě,“ konstatoval Karel Schwarzenberg.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)