Osobnost Plus – Vilém Prečan (2018)

Přidal: Premek |

Březen 18, 2018

Hostem Osobnosti Plus je historik Vilém Prečan. Prozradí, jak těžké bylo vyrovnat se především sám se sebou. Přiblíží, jak prožíval válku a padesátá léta. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Politickou elitu tvoří lidé, kteří nasáli nejhorší normalizační přetvářku, říká Vilém Prečan. In web ČRo Plus, 18. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Byl jsem předčasně vyspělé dítě,“ říká o sobě Vilém Prečan.

„Jsem zklamaný falešným odhadem a iluzemi. Myslel jsem si, že překonat padesát let deformovaného politického vývoje od roku 1938 se dá zvládnout za jednu generaci. Ukazuje se, že to byla skutečně jen iluze. Československá společnost se zmohla na převrat, ale už se nezmohla na vyrovnání se s tím. Stejně, jako se v roce 1945 nevyrovnala s tím, co přinesla okupace,“ ukazuje na palčivý problém české společnosti historik Vilém Prečan.

„Od této minulosti, kterou bylo lépe zapomenout, se odvrátila k zářným zítřkům. Intenzivně si uvědomuji, že osmdesát procent naší politické elity jsou lidé, kteří vyrostli v době normalizace a demoralizace a nejhorší přetvářky a že to sáli do sebe. Je to ta generace, která má padesát, šedesát let a dělá nyní aktivně politiku,“ dodává pamětník, který se zabývá moderními českými dějinami.

Historik Vilém Prečan se narodil 9. ledna 1933 v Olomouci. Zabývá se moderními českými dějinami. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde jako malý pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21. – 27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu.

ÚSTR není potřeba

V tématu překonání nedávné minulosti Vilém Prečan pokračuje. „Vyrovnání se s minulostí musí začít řádným politickým vzděláváním. V Německu už desetiletí existují centra politického vzdělávání. V každé spolkové zemi je takováto centrála, která dělá spoustu osvětové politické práce mezi mládeží.

Vím, co se moji vnuci na základní škole učili o nacistickém režimu a válce. Vím, jak přišel náš vnuk jako malý chlapec ze školy a říkal: Babičko, je pravda, že Němci zavinili válku a všechno tu bylo zlé? Dozvídal se to jako desetiletý chlapec. Ale co se dozvídají děti o období u nás po čtyřicátém osmém roce? Jen velmi málo,“ vysvětluje historik a jako člen vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů mimo jiné dodává, že je tato instituce nadbytečná a z jejího financování by mohlo vzniknout právě vzdělácvací centrum pro rostoucí generace.

Babiš je pragmatik, udrží nás v Unii

„Vždy si kladu otázku, co ve svém věku, jako člověk politický, mohu ještě udělat.“
Vilém Prečan

I ve svých pětaosmdesáti letech pozorně sleduje Vilém Prečan aktuální politické dění. V kontextu historie minulého století a totalitních režimů je obezřetný. „Jsem historik, současník a člověk politický. Mou ctižádostí je být také dobrý občan. Když někdy píšu čtenářské dopisy z nespokojenosti, týká se to nejen nedávné minulosti, ale i současnosti,“ vysvětluje a hovoří o konkrétním politickém nebezpečí:

„Rizikové momenty jsou v politice vždycky. Dnes je velmi rizikový Okamura a spol., o tom není pochyby. Samozřejmě mně v žádném případě není sympatické, že má hnutí ANO takovou velkou podporu. Myslím, že je Andrej Babiš pragmatik. Teď, když má osobní kontakty díky summitům Evropské unie, nehrozí z jeho strany, že bychom z ní vystoupili.“ (…)

Radiodokument