Host Lucie Výborné – Tomáš Sedláček (2018)

Přidal: Premek |

Březen 25, 2018

Rozhovor s ekonomem Tomášem Sedláčkem nejenom o ekonomice. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Strouhalová, Patricie – Havel, Prokop: Tomáš Sedláček: Ekonomika se nachází ve stavu manické deprese. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak bude vypadat naše budoucnost v návaznosti na ekonomiku? Nastínil Tomáš Sedláček.

Ekonomika netrpí depresí, nýbrž maniodepresí, upozorňuje v Hostu Radiožurnálu ekonom Tomáš Sedláček. A jaký existuje podle něj recept? Přehřátou manickou ekonomiku lze brzdit dvěma nástroji – monetární a fiskální politikou.

„V depresi se do ekonomiky peníze pumpují, ať už nízkou úrokovou sazbou nebo dalšími operacemi, a při mánii se zase má kůň brzdit, tedy nasadit vysoké úrokové sazby,“ vysvětluje.

A právě velkým celosvětovým tématem je podle Sedláčka to, jakým tempem bude americký FED úrokové sazby zvedat. „Jediné, čím se dá zachraňovat padající stát a padající ekonomika, je zadlužování státu,“ říká.

Celý systém přirovnává k deštníku, který je dělaný na dobré počasí – stát, když má nějaké rezervy, tak si na úkor ekonomiky pustí žilou a chytne ji do jakéhosi polštáře. Ale v případě, kdy rezervu nemá, tak nemůže chytat nic.

„A to je právě situace dnes,“ říká s tím, že západní země dnes mají dvakrát větší dluh, než měly v roce 2008. „Do jisté míry první krize nebyla zaplacená nebo zažehnaná, a už jsem zase v mánii, zadlužujeme se a stále máme nízké úrokové sazby,“ zdůrazňuje.

„Naše ekonomika si zaslouží krásnou známku, ale politici nemají moc odvahy dělat cokoliv, co je zajímavé.“
Tomáš Sedláček.

A jak nahlíží na virtuální měnu bitcom? Ta je teprve v plenkách, do budoucna ale může být globální měnou – nový zlatý standard pro digitální dobu. „Zatím je ale pro drobné střadatele příliš brzy,“ upozorňuje.

Jako ošemetnou věc pak považuje přírodní zdroje. Dříve země, která měla více zlata, tak byla bohatší, pak se to nahradilo množstvím obchodu – hrubý domácí produkt odráží, jak čile se v dané zemi obchoduje.

„Platí takový zajímavý paradox, že v průměru země, které mají větší přírodní bohatství, jsou v celku chudší, protože kašlou na důležité věci jako je třeba vzdělávání a infrastruktura,“ uzavírá.

Radiodokument