Portréty – Rozina Jadrná-Pokorná (2013)

Až dvě stě dopisů denně dostávala poštou přes železnou oponu legendární diskžokejka Rádia Svobodná Evropa Rozina Jadrná Pokorná. Byla to také ona, která od počátku nevěřila provokatérovi Pavlovi Minaříkovi. Připravili Prokop Tomek a David Hertl.

Natočeno 2013. Premiéra 24. 10. 2013 (ČRo Plus, 20:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Rozina Jadrná-Pokorná. Jestli je v nebi rádio, Rozina tam vysílá. In web ČRo Plus, 24. 10. 2013 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dlouhá léta patřily její pořady k těm nejposlouchanějším na vlnách české a slovenské redakce Rádia Svobodná Evropa – alespoň soudě podle ohlasů posluchačů. I přes železnou oponu jí ve druhé polovině šedesátých let chodilo až dvě stě dopisů denně.

Růžena Jadrná se narodila 27. prosince 1924 v Hradci Králové. Maminka jí zemřela roku 1925, otec se ještě dvakrát oženil, ale zemřel roku 1946 ve věku 56 let. Rozina Jadrná byla jedináček, vyrůstala s nevlastním bratrem, synem třetí otcovy ženy. Trpěla tuberkulózou. Vychodila měšťanskou školu v Chlumci, tři ročníky rodinné školy v Praze a do roku 1946 studovala v Praze učitelský kurz. V roce 1948 pracovala v administraci odborářského deníku Práce.

Navštěvovala v Praze herecké a hlasové kurzy a vystupovala v Malostranské besedě. Na schůzi 25. února 1948 v deníku Práce se neudržela, a jak uvádí Jožka Pejskar, „nazvala Antonína Zápotockého termínem ze světa zvířat“. Práce byl ale deník Ústřední rady odborů a Zápotocký její předseda… Rozina Jadrná se rozhodla odejít ze země. Emigrovala 27. března 1948; odjela na údajný výlet na Šumavu a na vycházce se „ztratila“ u Železné Rudy, poblíž hotelu Prokop na Špičáku.

První roky se protloukala v Paříži, kde se stala na doporučení Jiřího Voskovce pracovnicí vysílání francouzského rozhlasového vysílání pro Československo. Pracovali tam také hlasatel Jiří Karnet či komik Jára Kohout, s nímž hrála i v krajanském divadle Maryša. Podle Pejskara dokonce hrála i se začínajícím mimem Marcelem Marceauem. 

Na jaře 1951 se přesunula do Mnichova, kde se rozjíždělo vysílání Rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Rozina Jadrná tam začala pracovat jako hlasatelka a herečka v produkčním oddělení. Moderátorkou hudebních pořadů se stala až později. Program „Odpoledne s hudbou“ se na Svobodné Evropě poprvé vysílal 15. února 1965. Po úvodní skladbě se moderátorka uvedla: „Nazdar děvčata, nazdar chlapci, tady je Rozina.“

Tříhodinový hudební pořad přinášel jazz a zejména rock. Vystupovali tu kromě Roziny Jadrné také Jan Měkota „Honza Douba“ a Ludovít Šebesta „Ludo Dvorský“. Večerní program „Zuzana“ pak moderoval Jiří Planner.

Zařazením hudebních pořadů pro mladé učinilo vysílání Rádia Svobodná Evropa v šedesátých letech skutečně významný krok. Pořad si získal širokou popularitu. Rozina Jadrná se jako moderátorka hudebních pořadů doslova proslavila. Žila svým pořadem, pamatovala si značky posluchačů, jejich zájmy i příběhy, které jí různými cestami posílali. Vysílání připravovala nejen obsahově, ale vytvářela k němu i originální atmosféru, která v je rozhlasovém vysílání ojedinělá – podle svědků si studio během vysílání vždy různě vyzdobila a přes všemožná bezpečnostní nařízení nebyly výjimkou ani zapálené svíčky… Odezva byla mimořádná. Posluchači psali, svěřovali se, nacházeli v Rozině přítele. Ač je to neuvěřitelné, přes neprostupnou hranici, přes rušení a cenzuru lidský kontakt nešlo zničit.

Rozina Jadrná měla vynikající vztah ke svému okolí. Podle zprávy agenta Státní bezpečnosti „Pleye“ (Pavla Minaříka) se stal její byt po 21. srpnu 1968 průchozím bytem uprchlíků z Československa, spávalo tam i dvacet lidí. Jen Rozina Jadrná pojala vůči Minaříkovi nedůvěru a označovala ho za špicla. Byla jediná, kdo ohlásil, že jí Minařík ukradl materiály, byla jediná, která před ním varovala. V září 1971 se provdala za Karla Pokorného, mladšího o více než dvacet let. Pro všechny to prý bylo překvapení. Zemřela 1. dubna 1988 v Mnichově. Státní bezpečnost zachytila telefonát posluchače, který si říkal „Edgar“ a informoval do Mnichova z Prahy, že 13. května 1988 se má konat v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad zádušní mše za Rozinu Jadrnou.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Poslechl jsem si ten vzpomínkový rozhlasový pořad a mám
k němu výhrady. K obsahu i k jeho jazyku. PhDr. Prokop Tomek a jeho „ale nicméně“ – to je prostě hrůza. A také „Krylovo písničky“ pamětníka – to je skvost. Škoda, že chybí popis orchestrálek, které Rozina používala, a také její oblíbené úsloví… A že by dopisů po návratu Minaříka ubylo ?
A proč ? Já jsem tehdy psal Rozině často. A dokonce mám příjem RFE v té době potvrzený QSL lístkem, který mi přišel do schránky bez obálky jako obyčejná pohlednice.

nakolko tvorim dokument o rozinke potesi ma hoci čo v suvislosti s nou vdaka ,priatelu poslikopiu QSL,,,,,

Po dlhšej dobe ma popadlo troška sentimentu,mnoho informácii o Rozáre som sa dozvedel až v suvislosti z Krylom…Tak som sa v čase 8 a 9 marca 2020 po 26 rokoch znova vydal k hrobu K,K,V čase od 15 00 do 21 00.O 18 00sa konala zádušná omša a potom hranie v krčme oproti Brevnovu…Pešli sme si Václavák vzdali hold Palachovi,Staromák etc.Na druhý den sme prešli Strahovský kláštor Hradčany a domov.So spetnou platnostou mi to pripadá. ako keby Karel držal nad nami akusi ochranu.O týžden na to znamení moru…Vyselektovat ludí,resetnut ekonomiku,očipovat,proste genocída na národoch…Tak toto bynebolo pre Karlíka a Rozáru snád pre Pecháčka s Kopeckou…

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)