Jak to vidí Marek Eben – Velikonoční zvyky (2018)

Přidal: Premek |

Duben 3, 2018

Host: Marek Eben. Témata: Jak slavit Velikonoce? Jsou to svátky jara, nebo opravdu největší křesťanské svátky roku? Umíme jen slavit, nebo jsme se pouze ověsili povinnostmi? Humor vs. vtip. Moderuje sestra Angelika.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h). K poslechu zde.

Lit.: Luptáková, Věra – sestra Angelika: Marek Eben: Běhat za ženou a vyplácet ji jakýmsi klackem? S tím tedy mám potíž… In web ČRo 2 Praha, 2. 4. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokážete si představit, že si jen tak sednete do křesla a slavíte? Bez televize, bez mobilu? Po pár minutách budete určitě krajně nervózní, říká Marek Eben o podstatě svátků.

Velikonoce jsou sice nejvýznamnější křesťanské svátky, ale pro většinu Čechů jsou to „jen“ svátky jara. Herec a moderátor s tím má docela potíž.

„Božíhodové svátky se tady překryly folklorními zvyky, se kterými ale mám potíž,“ říká Marek Eben. „Připadám si poněkud nepatřičně. Je divné běhat za svou manželkou po bytě a vyplácet ji jakýmsi klackem. Pro mne jsou Velikonoce časem k zamyšlení. Volné dny pak prostorem na to si to doprožít.“

Takové Vánoce jsou podle Ebena komerčně vybrakované. Před časem si pokoušel koupit adventní kalendář s betlémskou tématikou a krutě narazil. „Najdete tuny Santa Klausů a stromečků, ale kříž ne. Asi to výrobci berou jako mučicí nástroj, na který se dobře nedívá. I o Velikonocích tady máme spoustu barevných zajíčků a vajíček, ale dívat se na někoho, kdo za nás umřel na kříži? To se nikomu nechce.“

Umíme vůbec slavit?

Podle Ebena nám schází i takové slavení, kdy nic neděláme. „Ověsili jsme se věcmi a povinnostmi, bez kterých by to nebyly ´ty správné svátky´. Rituály, které překryly vlastní podstatu slavení. Dokážete si představit, že si jen tak sednete do křesla a slavíte? Bez televize, bez mobilu? Po pár minutách budete určitě krajně nervózní.“

Jak jdou vůbec dohromady křesťanské svátky a ateistická společnost? „Docela těžko. Tady s křesťanskou osvětou musí opravdu opatrně. Lidé jsou hákliví už jen na církevní terminologii. Třeba proto, že když vám někdo zazvoní a mezi dveřmi řekne Ježíš, tak se hned naježíte. Jste zvyklí, že vám nabídne náboženské tiskoviny.“

Radost vs. humor

Ebenovi vyhovovalo, jak rafinovaně křesťanství propagoval 261. papež Svatý Jan XXIII. (1881−1963), který se modlil za humor. „Radost je stav mysli, protože se radovat můžete od rána do večera. Kdežto humor je situace okamžiku. Je to dar. Zvlášť, když ho dokážete dál předat.“ Humor je podle Ebena důležitý třeba pro odlehčení těžké chvíle.

„S manželkou jsme se poměrně dost nasmáli, i když ležela v nemocnici na ARU a nevěděli jsme, co bude. Smích se pro nás stal očistným okamžikem. Kdybych měl žít s někým bez smyslu pro humor, tak to asi nezvládnu,“ říká. „Představte si, že řeknete něco, co je k smíchu a… nic. Když to ten druhý nepochopí, je to hrozné zklamání. Potřebujete někoho, kdo s vámi sdílí radost. Já takové štěstí v manželce mám.“

Smysl pro humor si nekoupíte

Smysl pro humor se ale nedá nijak nacvičit. „Prostě tam je anebo není. Hodně by mě zajímalo, kde to v mozku máme. Ptal jsem se i neurochirurga Vladimíra Beneše a taky říkal, že to neví. Co to musí ten mozek být za počítač, když vyhodnotí situaci a hned vymyslí i pointu. Vymyslet dobrý vtip je totiž podle mne jedna z nejtěžších disciplín, jaké na světě vůbec máme.“

Radiodokument