Portréty – Martin Luther King (2018)

Amerika nemůže být svobodná, pokud si výhod svobody nebudou užívat všichni Američané – říkal muž, kterému je věnován následující pořad. Před padesáti lety, 4. dubna 1968, byl na balkoně hotelu v americkém Memphisu zastřelen Martin Luther King. Připravil David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra 5. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 15. 6. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Martin Luther King snil sen, který stále inspiruje. Před 50 lety byl zavražděn. In web ČRo Plus, 4. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Osedlat se dá jen ohnutý hřbet,“ říkal americký černošský aktivista Martin Luther King (1929 – 1968), od jehož násilné smrti uplyne ve středu 4. dubna padesát let.

Ohnutým hřbetem myslel záda svých afroamerických bratří, kteří ještě po druhé světové válce snášeli projevy rasové diskriminace v zemi, která v ústavě slibovala obyvatelům svobodu a možnost usilovat o štěstí bez ohledu na původ.

V zemi, která sice roku 1870 přiznala lidem černé pleti volební právo, ale zároveň před registrací voličů uplatňovala „zkoušky gramotnosti“ a další ponižující procedury. Martin Luther King je považován za nejvýznamnějšího bojovníka za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA.

Kingovo bojovné nenásilí

King se narodil 15. ledna 1929 v Atlantě ve státě Georgia v rodině baptistického kněze. Na Bostonské univerzitě získal doktoráty z filozofie a teologie; navštěvoval i přednášky na Harvardu. Od roku 1954 působil jako baptistický kněz v alabamském Montgomery.

Právě tam se rozhořel první protest proti místním segregačním zákonům, když byla v roce 1955 zatčena Rosa Parksová za to, že v autobuse neuvolnila místo bělochovi. Poté zahájily černošské organizace bojkot veřejné dopravy a mladého Kinga si vybraly za lídra. 

Ačkoli byla touto aktivitou ohrožena bezpečnost jeho rodiny, King pokračoval ve vedení bojkotu, dokud Afroameričané po více než roce nedosáhli zrušení segregace v městských autobusech. King, hlásající metodu „bojovného nenásilí“ ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se tak stal uznávaným vůdcem hnutí za občanská práva.

Dlouhá cesta k volebnímu právu

I když byla v roce 1957 segregace v dopravních prostředcích či restauracích zrušena, v praxi bylo dodržování rovnoprávnosti problematické. Začala nová vlna protestů „v sedě“ a „v kleče“, kdy lidé odmítali opustit prostory, v nichž byli diskriminováni.

Při jedné takové akci byl zatčen i King, což vyvolalo obrovskou vlnu nevole. Byl propuštěn až na základě intervence kandidáta na úřad prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jemuž toto gesto pomohlo při volbách.

Mezníkem v Kingově kariéře byl srpen 1963, kdy jeho snažení vyvrcholilo pochodem na Washington, jehož se zúčastnilo téměř čtvrt milionu lidí. King tehdy u Lincolnova památníku pronesl projev, v němž Ameriku vypodobnil bez rasových předsudků. Rok poté prezident Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání, v srpnu 1965 pak byl přijat zákon o volebním právu, jímž byla diskriminační opatření odstraněna.

Nobelova cena za mír

King byl řečníkem, který v prostředí kostela dokázal strhnout posluchače. Kombinací tohoto umění a osobní angažovanosti (často cestoval) se stal vůdcem demonstrací, které na více než dekádu přeměnily USA v bojiště hnutí za rovnoprávnost.

Kingovy zásluhy byly uznány i udělením Nobelovy ceny za mír v prosinci 1964. Věc měla ale i stinné stránky. King musel kromě rasistů bojovat s novou vlnou černošských militantních radikálů (Černých panterů), kteří odmítali obezřetnou taktiku. O další podporu vládních struktur se připravil kritickým postojem k válce ve Vietnamu, manifestovaným v roce 1967.

Život devětatřicetiletého Kinga ukončil smrtící výstřel, když stál na balkóně hotelového pokoje v Memphisu. Údajný vrah, kriminálník James Earl Ray, který byl odsouzen na 99 let (zemřel v roce 1998), se původně ke zločinu přiznal, později ale vinu odmítl. Spekuluje se, že byl obětním beránkem a že roli sehrály tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný. Datum jeho narození bylo v USA prohlášeno federálním svátkem.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)