Večerní host Radiožurnálu – Zuzana Labudová (2018)

Hostem je Zuzana Labudová z neziskové organizace Osvětová beseda. Jak se mění role mužů a žen ve 21. století? Ptá se Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Učíková, Maryna – Kroc, Vladimír: Naše role se změnily. Doufám, že se to neobrátí proti mužům, říká expertka na gender Zuzana Labudová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Role žen a mužů se změnily. Jsou si rovnější. To ale neznamená, že jsou stejní.

Muži a ženy jsou jiní. Některé rozdíly jsou pouhými stereotypy, jiné potvrzují i antropologové. Muži prý mají nižší práh bolesti, jsou ostražití v cizím prostředí a příroda je naprogramovala k lovu a boji. Ženy by zase měly umět pracovat na více úkolech najednou a řešit je spíše hovorem. Raději pracují v kolektivu.

Ženy v současnosti přicházejí stále častěji ke slovu i v oblastech, kde se dříve vyskytovaly zřídka. V tradiční roli péče o rodinu se naopak o úkoly dělí stále více s muži.

Změna povahy práce přináší nové příležitosti a tím nastoluje i otázky tolik diskutované genderové rovnosti. Jejich řešením se zabývá Zuzana Labudová z neziskové společnosti Osvětová Beseda.

Osvětová beseda
Pořádá přednášky a besedy o tématech, které se rovných týkají rovných příležitostí pohlaví, etnických a sociálních skupin či udržitelného rozvoje a zdravotní prevence.

Role se vyrovnávají

Rozdíly mezi ženami i muži podle ní skutečně jsou. Současně se ale jejich sociální role vyrovnávají. „Ženy jsou od přírody více flexibilní a empatické než muži, a dnes i vzdělanější. Například u nás vychází z vysokých škol více žen než mužů. Je to přes 60 procent a mají vlastnosti, které jsou na trhu práce nejvíce žádané. Genderové role se vyrovnávají,“ tvrdí genderová expertka.

Změny ale přináší i rizika. Ta se podle Zuzany Labudové projevila při mediálně úspěšné kampani #MeToo. „Doufám, že se v budoucnu situace neobrátí v neprospěch mužů. Vývoj kampaně vidím jako promarněnou příležitost k dialogu. Přínosnější by bylo pojmout ji jako #MeTogether, čili jako Pojďme se o tom bavit společně.“

Rovnost není stejnost

„Postupná proměna rolí nesměřuje ke stejnosti,“ upozorňuje. „Všichni by měli mít stejné možnosti, ale ženskost či mužnost nechť si každý ponechá v míře, která je mu přirozená, pokud to vyhovuje protějšku. Jsou ovšem oblasti, kde je genderové rovnosti třeba trochu pomoci.“

„Je třeba si uvědomit, co pojem feminismus znamená. Snaží se o to, aby ženy měly stejná práva a příležitosti jako muži. To ale znamená, že to platí i naopak. Jde o to, aby o tom, co kdo může dělat, nerozhodovalo pohlaví.“
Zuzana Labudová

Pozitivní diskriminaci tím ale nemyslí. Sama jí nefandí. „To, co se stanoví direktivou, a v Čechách zvlášť, nebývá dobře přijato. Přikláněla bych se k ní pouze v politice a ve školství. V politice je u nás žen málo, je velmi maskulinní. Ve školství je to naopak.“ Za vyrovnaný poměr se považuje podíl minimálně 30:70. „Od podílu 30 procent je zajištěno, že má ta skupina vliv na rozhodování,“ vysvětluje.

Stejná práce = stejný plat

„Co je ale potřeba narovnat, aby ženy dostávaly mzdu, která jim patří. Za stejnou práci dostávají v průměru o 22 procent méně než muži.“

Za genderovou diskriminaci přitom hrozí firmám žaloby. „U nás si často, a nejen kvůli alibi, objednávají tak zvaný genderový audit, který spočívá v tom, že zmapujeme situaci. Mluvíme se zaměstnanci a naše zjištění často pomohou k zlepšení vztahů ve firmě.“

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)