Pro a proti – Repatriace kardinála Berana (2018)

Přidal: Premek |

Duben 20, 2018

Do Prahy se vrací ostatky vězně dvou totalitních režimů, kardinála Josefa Berana. Během života prošel nacistickým koncentračním táborem a dlouholetou komunistickou internací. Zemřel v římském exilu a papež ho nechal pohřbít přímo ve Svatopetrské bazilice. Pomůže repatriace kardinála Berana Česku nebo naopak poškodí jeho zájmy, když zmizí z papežské krypty hrob jediného Čecha, který tam kdy byl? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří historik Jaroslav Šebek a teolog Martin Vaňáč.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 4. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: Pražské arcibiskupství se snaží na sebe upozornit, hodnotí repatriaci kardinála Berana teolog. In web ČRo Plus, 20. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Josef Beran se vysloveně vyhýbal politice a kritizoval účast kněží v ní. To, co dělá Dominik Duka, který si nedokáže zachovat dostatečný odstup od politické reprezentace, vnímám v tomto kontextu jako paradox, tvrdí Martin Vaňáč.

Do Čech se vrací ostatky vězně dvou totalitních režimů kardinála Josef Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a primase českého. Komunisté mu nedovolili vrátit se do vlasti ani zemřít, a tak ho tehdejší hlava katolické církve nechala pohřbít přímo ve Svatopetrské bazilice mezi papeži. Co znamená repatriace kardinála Josefa Berana pro českou církev i společnost?

„Repatriaci vítám. Beran je sice pohřben na asi nejčestnějším pohřebišti, ale pořád je tam v exilu. Je určitě dobře vyhovět jeho poslední vůli, kde si výslovně přál, aby byl pohřben buď v Praze nebo v Plzni,“ uvedl v pořadu Pro a proti Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky.

Ten by odmítl, že by translace ostatků byla propagační akce současného vedení katolické církve. „Hlavním důvodem, proč se Beranovy ostatky vrací právě teď, je i to, že několik týdnů před smrtí sám kardinál Vlk hovořil o tom, že si velice přeje, aby se proces převezení ostatků uskutečnil.“

Propojení repatriace s dalšími církevními i státními událostmi Šebek nevidí jako problematické. „Církev má povinnost se vyslovovat k aktuálním společenským událostem. Podívejme se na papeže Františka, který je člověk církevní, ale vyjadřuje se i k ostatním záležitostem a upozorňuje na nespravedlnost.“

Je ta nejvhodnější doba. Zrovna 21. dubna, kdy bude slavnostní mše v Katedrále, se prezident Miloš Zeman jako první prezident České republiky zúčastní sjezdu komunistické strany. Připomínat si velké příběhy z doby komunistické nesvobody je více než vhodné.

Jaroslav Šebek

Také díky veřejnoprávním médií se osobnost Josefa Berana dostává ve světle translace do většího povědomí, soudí historik. „A věřím, že to přispěje i k tomu, aby se vůbec o něm vědělo i v některých věřících kruzích, protože právě věřící si potřebují jeho odkaz oživit.“

„Já se snažím ukazovat na provazování státní a církevní moci, ale přesto mi to nebráni v tom, abych přivítal převezení ostatků Josefa Berana do vlasti,“ upozornil Šebek.

Martin Vaňáč z Ekumenického institutu Evangelické teologické fakulty si kladl otázku, jestli je repatriace skutečně ten důležitý úkol a poslaní, kterému se má teď katolická církev věnovat.

„Vadí mi například koincidence s 75. narozeninami kardinála Dominika Duky a zřejmě s jeho koncem v úřadu. Působí to tak, že se pražské arcibiskupství snaží různými akcemi upozornit na sebe a trochu se zapsat do dějin.“

Ptejme se, jestli by vhodnější doba nebyla třeba po ukončení Beranova beatifikačního procesu… Dávání do souvislosti se sjezdem komunistické strany mi přijde úplně mimo: Církev se tady přizpůsobuje politickým událostem a kontextům. Měla by přijít s něčím vlastním, církevním. Martin Vaňáč

Vaňáč považuje celou akci také za formu degradace Beranova odkazu, protože místo, kde byl pohřben, bylo velkou poctou pro něj i pro celou katolickou církev.

Teolog označil za „katolický nešvar“ to, že se církev s osobnostmi vypořádá tak, že je blahořečí, svatořečí, přenese jejich ostatky a udělá symbolický akt. „Mnohem důležitější by bylo opravdu studovat Beranovo dílo v historickém kontextu., což v tomto případě schází.“

„Josef Beran se vysloveně vyhýbal politice a kritizoval účast kněží v ní. To, co dělá Dominik Duka, který si nedokáže zachovat dostatečný odstup od politické reprezentace, vnímám v tomto kontextu jako paradox,“ shrnul Martin Vaňáč.

Radiodokument