Reportáž o základním kameni Národního divadla (2018)

Přidal: Premek |

Květen 17, 2018

Připravil Jaroslav Skalický.

Natočeno 2018.

Lit.: Skalický, Jaroslav: Základní kámen Národního divadla pochází z Louňovic. Osobnosti na něj poklepaly před 150 lety. In web IRozhlas, 16. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Základní kámen Národního divadla pochází z Louňovic nedaleko Říčan. Osobnosti české politiky, kultury a vědy na něj poklepaly před 150 lety, 16. května 1868. Stavba Národního divadla, částečně financovaná ze sbírek, trvala 13 let. Před otevřením divadlo nešťastně vyhořelo. V plné kráse se ale zaskvělo už dva roky po požáru, v listopadu 1883. Základní kameny jsou vidět v podzemí budovy.

Kameny se nacházejí šest metrů pod hladinou Vltavy. Zvláštní akustika jakoby dokládala mimořádnost prostoru, který je spojen s počátky Národního divadla před 150 lety.

V jedné ze stěn poměrně rozlehlé sklepní místnosti jsou zazděné základní kameny. Na některých jsou vyryta i jména míst, ze kterých pocházejí: Domažlice, Blaník, Boubín, ale hlavní tři kameny jsou uprostřed a jsou označené čísly 1, 2 a 3.

„Kámen číslo jedna byl dodán z Radhoště. Samozřejmě v momentě, kdy se na Moravě dozvěděli, že Národní divadlo bude dávat základní kameny, nemohli zůstat stranou,“ říká Radiožurnálu archivářka Národního divadla Marie Hradecká.

Dvojka je z Řípu. „Je to čedič. Byl vylomen při velkém táboru lidu, potom ho slavnostně předávali sem na stanoviště, aby byly připraveny jako dva základní kameny,“ vysvětluje Hradecká.

Nakonec posledním základním kamenem byl kámen z nijak slavného místa. „Architekt Josef Zítek vymyslel, že se do kamene vybuduje taková schrána, která ale nešla udělat z kamene z Řípu nebo Radhoště, proto majitel lomu Kaménka u Louňovic blízko Mukařova, vylomil žulový kvádr, do kterého podle nákresu vytvořili schránu a tam se uložili kovové schránky. V jedné byla zakládací listina se všemi podpisy a v jiné třeba kamínky z vězení, kde byl mistr Jan Hus,“ popisuje archivářka.

Na základní kámen poklepali politické, kulturní a vědecké osobnosti tehdejší doby. „Nejznámější je pro nás Bedřich Smetana. Řekl: ‚Hudba všem Čechům.‘ Za dramatické umění to byl František Kolár, který byl předním hercem a uměleckým ředitelem prozatímního divadla. Pak to byl samozřejmě František Palacký a Karel Sladkovský,“ dodala Hradecká s tím, že se jich vystřídalo asi 42.

Položení základních kamenů před 150 lety byla velká sláva. V dobových Národních listech se psalo: ‚Pán připravil nám den veliký‘.

Radiodokument