On Air – Promotérem v Rožnově (2018)

Připravil Jiří Špičák.

Hovoří Martin Valášek.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 5. 2018 (ČRo Rádio Wave) v cyklu Promotérem v Česku.

Lit.: Špičák, Jiří:  Promotérem v Rožnově: „Kultura je, když přijde málo lidí,“ vysvětloval pankáč Valášek zastupitelstvu. In web ČRo Radio Wave,  22. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Martin Valášek založil vlastní label, založil nezávislý klub Vrah a je jednou ze zásadních postav rožnovské scény. Co ale dělá v době, kdy už Vrah neexistuje a místo něj rostou kanceláře? Je dramaturgem městské agentury, tedy zaměstnancem města. „Před pár lety bych se ptal sám sebe, jestli tohle opravdu chci dělat. Ale rád zkouším nové věci.“ Jak se dělá kultura pod Beskydami? Poslechněte si další díl našeho seriálu o lokálních promotérech.

U nedalekého Valašského Meziříčí člověku alespoň secvakne asociace na Mňágu a Žďorp a titulní skladbu jejich debutové desky Made In Valmez. S Rožnovem už je to ale horší. Pokud jste se na přelomu tisíciletí nepohybovali v místní punkové scéně, asi se vám s Rožnovem spojí spíš dřevěný skanzen s hrobem Emila Zátopka nebo socha pohanského boha Radegasta na hoře Radhošť, která je od Rožnova vzdálená jenom šest kilometrů. Ale rožnovská hudba?

Promotérem v Česku je sedmidílný seriál Radia Wave o lidech, kteří organizují kulturní provoz na periferiích. Dilema Praha versus rodné město u nich dopadlo ve prospěch kraje, odkud řada ostatních odchází za lepší prací jinam. Sedm postav seriálu na svých místech zůstává a pravidelně dostává malá publika koncertů, festivalů a dalších událostí do dřív opuštěných domů, kostelů nebo nádraží. Další díl z Broumova si poslechněte zase v úterý 29.května.

Já sám jsem se o ní dozvídal spíš zpětně – slýchával jsem o kapelách Uštkni a Telefon, o nezávislém vydavatelství Malarie Records a hlavně o klubu Vrah, do kterého se v dobách největší slávy sjížděli lidi z celé Moravy a Slezska. „Dokonce jsme tu měli partu ze Vsetína, která přijížděla na koncert do Vraha vlakem a po skončení koncertu se vydala na túru přes kopce zpátky domů. Trvalo to asi tři hodiny,“ říká promotér Martin Valášek těsně předtím, než spolu nasedáme do taxíka a jedeme směrem k bývalému klubu Vrah. Taxikář nás po cestě ujišťuje, že rožnovská kultura je na tom dobře – dá se chodit na diskotéky a každý rok tu hrají Tři sestry. Nás ale zajímá něco trochu jiného.

Punk ve školní třídě

Když přijedeme na kraj města, kde se poslední rodinné domky vlévají do louky a poté do lesa, vidíme budovu, která punkový klub nepřipomíná ani náhodou. Je totiž obklopená hradbou nachystaných cihel a připravená na zásahy dvou zedníků s míchačkou, kteří moc nechápou, proč chceme natáčet rozhovor zrovna před tímhle domem. „Vrah byl původně škola, takže v jedné třídě jsem měl svoje vydavatelství a v druhé – identické – třídě byl koncertní sál a bar.“ Martin Valášek se do Rožnova přestěhoval z Polska a spolu se svou partou měl od začátku jasnou ideu, co chce ve městě dělat.

„Vrah měl být od počátku nezávislý klub, který by sloužil i jako zkušebna pro kapely. Takhle jsme to vymysleli na začátku a takhle to fungovalo až do konce. Nájem jsme lepili, jak se dalo, a i když nám přímo město nabízelo granty na činnost, říkali jsme si, že by to pro nás bylo svazující. Radši jsme si chtěli dělat věci po svém, klidně v malém.“ Vzpomíná na koncerty, na které přišly tři stovky lidí a překročily tak kapacitu klubu téměř trojnásobně. Lidé se museli na kapelu koukat i skrz okna. Vytahuje i další historku – jak se německá punková kapela lekla neonacistů, kteří se na ni sjeli z celého Valašska, na louce za Vrahem otočila auto a už se neukázala. Od počátku ale bylo jasné, že punková idyla v Rožnově nevydrží věčně.

„V Brně bych asi nevěděl, jak na to. Tady to mám rád“

„Probíhala rekonstrukce klubu a majitel klubu nám dal snížený nájem. Když jsme se ale dozvěděli, jaký nájem by měl být po rekonstrukci, bylo nám jasné, že bysme ho už nezvládli zaplatit.“ Vrah tedy skončil a Valášek musel přemýšlet, co bude dělat dál. Nebyla tehdy na stole varianta stěhování se do jiného, většího města? „Neskrývám, že to tady mám rád. Zároveň jsem se ale moc necítil na to, že bych nastartoval nový klub třeba v Brně. Tady už jsem to znal a věděl jsem, jak a do čeho píchnout, tam bych asi nevěděl, jak na to. Zároveň jsem viděl, že tady v Rožnově pořád byla část lidí, kteří ocení kvalitní kulturu a současnou muziku. To mi dávalo ten smysl, proč to dělat dál.“

Martin neopomene zdůraznit, že všechno v lidském životě je jenom souhra náhod. U něj to rozhodně platí. Nabídka práce totiž přišla z toho nejméně očekávaného místa – od samotného města Rožnov, konkrétně od kulturní agentury. Valášek se stal jejím hudebním dramaturgem. „Jako dramaturg se teď snažím kombinovat alternativu, punk nebo jazz. V porovnání s Vrahem je to práce jiného druhu – tehdy to ostatně byla spíš zájmová činnost. Tady dávám prostor profi umělcům i nezávislé scéně a snažím se tu vytvořit nové podhoubí. Práce pod hlavičkou města má svoje výhody. Na koncerty kapel, které by mohly hrát na Vrahu, teď přijdou lidé, kteří by tam nikdy nepřišli. Spousta lidí měla předsudky, dokonce se říkalo, že když nemáte roztrhané tričko, do Vraha vás nepustí. Lidé z toho měli respekt, sem ale přijdou a tu hudbu ocení.“

Valáškovým domovským klubem je teď T Klub, maličký prostor skrytý mezi vlakovým nádražím a sídlištěm 1. máje, který vypadá spíš jako rodinný dům – na baru si připadáte jako v kamarádově kuchyni a malý sál v přízemí je plný v okamžiku, kdy na koncert přijde pár desítek lidí. Na vystoupení Justina Lavashe, které Valášek zrovna pořádá, jich přišlo zhruba třicet. Podle Martina Valáška, který mě vzal do své skromné kanceláře v prvním patře domu, je to rozhodně úspěch. „Ze začátku jsem měl trochu problémy, nečekal jsem třeba, že lidem na zastupitelstvu se nebude líbit nízká návštěvnost některých koncertů. Ani jsem moc neměl šanci to obhájit a vysvětlit jim, že tak to má být. Těch třicet lidí je v současné době normální účast na komorním koncertě, protože víc lidí stejně nepřijde. Nevím, jestli zlenivěli, ale ve společnosti je zkrátka víc podnětů, víc možností zábavy, takže je jasné, že lidí chodí méně. Lidé na zastupitelstvu byli možná zvyklí, že kultura se dělá jedině s hromadou návštěvníků. Tak to ale nefunguje. Kvalitní kultura začíná v okamžiku, kdy chodí málo lidí. Ti lidé ale vytuší, že tohle je něco, co se děje právě teď.“

Mladí lidé jako rožnovský export

V Rožnově se momentálně hodně mluví o velkém architektonickém projektu: stavbě nového kulturního centra. Nový multifunkční kulturák za 150 milionů, který by měl začít růst v roce 2020 na místě dnešního kina Panorama, by měl dění ve městě určitě oživit. Otevírat se ale budou i menší prostory. „Dostali jsme zelenou udělat nový klub jménem Vrátnice, bude tam bar, bude tam i lepší aparatura. Chceme tím vytvořit prostor nejenom pro činnost naší agentury, ale i pro kapely, které by si v něm mohly uspořádat vlastní koncert.“

Budoucnost rožnovské kultury tedy vypadá dobře, přesto Valášek upozorňuje na problém, který z podobně malých měst nikdy nezmizí. „Mladí lidé začínají dozrávat, chodí na gympl nebo průmyslovku, začnou chodit na koncerty, ale ve chvíli, kdy přecházejí na vysokou školu, tak Rožnov opustí. V ten moment jsou náš export. Jsem ale hrozně rád, když vidím, jak v těch velkých městech pokračují v tom, co jsme tady začali, ať už na umělecké bázi, nebo právě na té organizační. To je takový cíl toho všeho.“

Jak vzpomínají samotné kapely na působení v legendárním klubu Vrah? Proč oslovila městská kulturní agentura Rožnov zrovna punkového promotéra Martina Valáška a jaké dostal dramaturgické zadání? Poslechněte si celý díl seriálu o lokálních promotérech.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)