Vesele i Vážně o Víkendu – Zdeněk Novák (2018)

I když slaví už osmé kulaté narozeniny, Zdeňku Novákovi energie rozhodně nechybí. Do druhého poschodí budovy brněnského rozhlasu vystoupal svižně po schodišti. „Potřeboval jsem si ověřit, jestli ještě budu schopen mluvit,“ vysvětluje vesele.

Host Jiřího Kokmotose v odpoledním rozhovoru působil jedenáct let v orchestru Gustava Broma, ale rok strávil i v Praze, v divadle ABC v legendárním Orchestru Karla Vlacha v době, kdy byl ředitelem divadla Jan Werich.

„Hrávali jsme Ježkovy hry, kdy mezi písničkami bylo třeba dvacet minut. Jindy bychom si v té době zaskočili do klubu na skleničku nebo na panáka, ale když hrál Werich s Horníčkem, tak jsme zůstávali sedět, protože to bylo pokaždé jiné a vždycky senzační,“ vzpomíná Zdeněk Novák.

I když se proslavil jako saxofonista, jeho cesta k hudbě vedla přes housle. Hrál na ně totiž jeho tatínek, učitel a později ředitel hudební školy.

Po svém angažmá u Gustava Broma odešel jako hudební režisér do brněnské pobočky Českého rozhlasu a v posledních letech se věnuje pouze tvorbě aranží. Z jeho pera vychází už osm let úpravy všech skladeb pro brněnský B side Band.

„To není hudební genialita, to je praxe. To už se dneska ti mladí neučí. Tehdy nešlo si stáhnout z internetu noty k nějaké americké skladbě. Přepisovali jsme si je přímo z nahrávek a při tom se to člověk učil,“ říká skromně.

Poslechněte si jeho úpravu písně legendárního francouzského skladatele Michela Legranda, Karla Černocha v nahrávce písně Paraplíčka doprovází Orchestr Gustava Broma.