Zaostřeno na vodáky (2018)

Přidal: Premek |

Červenec 21, 2018

Kdo jsou ti, kteří brázdí české vody? Co láká Čechy na řeky? Proč je vodáctví v současné době tak oblíbené? Jak se daří byznysu kolem vody a proč má Česko také tolik úspěšných vodáckých sportovců? O tom všem bude dnešní Zaostřeno. Připravil Václav Rokyta.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 7. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.).

Lit.: Křupková, Kristýna – Erhart, Michael: Řidičák na loď chce stále více Čechů, plavební správa je nestíhá vydávat. In web ČRo Plus, 17. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku přibývá zájemců o průkaz vůdce malého plavidla, který držitele opravňuje kormidlovat lodě do 20 metrů pro maximálně 12 lidí. Získat oprávnění ale není rychlá záležitost.

Spolumajitel školy vůdců malých plavidel Ivan Jirout vysvětluje, že plout se dá i bez průkazu. Ovšem jen na lodi, která není registrovaná, tedy s váhou do jedné tuny a do výkonu 4 kW. Komu je to málo, ten musí složit zkoušku.

Ta spočívá od kontroly lodi před vyplutím přes technickou část podobně jako v autoškole, dále manipulaci a řízení, chování při mimořádných situacích až po plavbu v plavební komoře. „Zkouška končí tím, že připluje zpátky a vyváže se, což je jedna z relativně obtížnějších částí, kdy je třeba dodržet přesný postup,“ popisuje Jirout.

Zkoušky až na podzim

Své znalosti musí zájemce o průkaz prokázat i u písemných zkoušek, aktuálně jsou ale volné termíny až na podzim. „Jsme limitováni počtem počítačů i zaměstnanců. Při personálním obsazení, jaké máme, nejsme schopni vydat více průkazů,“ uvádí ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

„Ročně vydáme přes tři a půl tisíce nových průkazů, ještě v roce 2012 to bylo okolo dvou tisíc. Navýšili jsme počty zkušebních termínů, jak jen to bylo možné, ale narazili jsme na technické možnosti úřadu,“ dodává.

Nehod ubývá

V Česku je celkem 17 tisíc plavidel, naprostou většinu tvoří ta malá. „Každý rok do rejstříku zapíšeme okolo 860 nových malých plavidel. Ekonomika je v dobrém stavu, takže lidé realizují své odložené nákupy. Stát také poměrně intenzivně buduje infrastrukturu vodních cest a vznikají nová přístaviště,“ přibližuje Němcová.

Přestože je lodí stále více, nehod naopak ubývá. V roce 2016 jich bylo dvacet, o rok později už jen polovina. Důvodem jsou častější policejní kontroly i dopravní opatření. Například vymezení ploch pro koupání, kam nesmí plout lodě, nebo omezení rychlosti plavby na vodních nádržích Slapy a Těrlicko.

Tuzemští lodníci mají k dispozici zhruba 300 kilometrů vodních cest pro nákladní i osobní dopravu, a to na Labi od Pardubic až po hranici s Německem a na Vltavě mezi Slapy a Mělníkem.

„Pro rekreační plavbu máme i další úseky. Na Vltavě od Českých Budějovic po Orlík, kde můžou plout lodě do 50 metrů, a Baťův kanál pro lodě okolo 20 metrů. Celkem je to asi 500 kilometrů vodních cest,“ vysvětluje šéf Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.

A další kilometry by měly přibýt, počítá se například s rozšířením Baťova kanálu, aby se dalo plout z Hodonína až do Kroměříže. Kromě délky vodních cest je ale důležitá i související infrastruktura, tedy budování servisních center a přístavišť. „I zde máme společně se státními podniky povodí velké plány,“ slibuje Fojtů.

Radiodokument