Portréty – Bohumil Stašek (2018)
Přes sedmdesáti lety zemřel v Praze probošt vyšehradské kapituly Bohumil Stašek. Byl jednou z klíčových osobností českého politického katolicismu první republiky a člověkem, který pohřbíval Karla Čapka nebo Alfonse Muchu. Právě jemu věnují dnešní pořad Portréty David Hertl a historik Michal Pehr.
Natočeno 2018. Premiéra 9. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 12. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:34 h.).
Lit.: Hertl, David: Bohumil Stašek: Politik a kněz, který pohřbíval Karla Čapka i Karla Hynka Máchu. In web ČRo Plus, 9. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou z dnes už téměř zapomenutých osobností české katolicky orientované politiky byl kněz Bohumil Stašek (1886-1948). Do dějin se zapsal především organizováním vlasteneckých a národně obranných akcí po 15. březnu 1939.
Asi nejznámějším bylo jeho protinacistické kázání na národní pouti ke sv. Vavřinečku u Domažlic 13. srpna 1939.
„Co slíbíte a řeknete své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme. Přísahati budeme, že svou prací, svorností, národní jednotou postavíme opět vlast svou na onen stupeň cti, blahobytu a slávy, jakou prožívala v nejslavnější své minulosti,“ řekl tehdy mimo jiné Stašek.
Za toto kázání byl zatčen gestapem a do roku 1945 vězněn v koncentračním táboře Dachau.
Kanovník, probošt, poslanec
Bohumil Stašek se stal katolickým knězem v roce 1909, působil v duchovních správě v pražské arcidiecézi. Od roku 1932 byl sídelním kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a po roce 1945 až do své smrti jejím proboštem.
Stašek také patřil mezi vůdčí představitele Československé strany lidové, za kterou byl v letech 1925 až 1939 poslancem Národního shromáždění. Zdánlivě jednolitá strana byla ale rozdělena na frakce – českou a moravskou.
„Ty byly personifikovány osobami svých vůdčích představitelů – Bohumila Staška a Jana Šrámka. Rozdíly mezi nimi nebyly jen v regionální příslušnosti, ale i v programových přístupech. Mezi oběma tábory propukaly časté konflikty,“ napsal před časem v Katolickém týdeníku historik Jaroslav Šebek.
Vše dospělo až tak daleko, že když Stašek slavil v roce 1946 šedesáté narozeniny, „partajní“ noviny Lidová demokracie o tom nenapsaly ani řádku a kvůli článku, který měl Staška připomenout, byla na pokyn z vedení lidové strany zastavena rotačka a noviny nově vytištěny bez zmínky o Staškovi.
Také z materiálů Kanceláře prezidenta republiky Edvarda Beneše vyplývá, že připravovaný blahopřejný dopis Staškovi k šedesátým narozeninám skončil jen v návrhu a nebyl nikdy odeslán.
Snaha o sjednocení politického katolicismu
Stašek byl pozoruhodnou osobou: byl například jedním z těch, kteří sloužili mši ze zemřelého Karla Čapka, v květnu 1939 vedl na Vyšehradě zádušní mši při převozu ostatků Karla Hynka Máchy do Prahy, stál u zrodu katolického nakladatelství Vyšehrad, kterému vymyslel jméno.
Ostře vystupoval proti snahám vyloučit ze škol výuku náboženství, odsoudil vznik Československé církve. Usiloval také o dohodu mezi českými lidovci a slovenskými katolíky ve snaze sjednotit politický katolicismus v Československu; nepodařilo se mu to vzhledem k negativnímu vztahu Jana Šrámka k ľuďákům a odlišnému programu.
Bohumil Staška, od jehož úmrtí uplynulo v srpnu sedmdesát let, připomíná v pořadu z cyklu Portréty historik Michal Pehr.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku