Osobnost Plus – Jiří Stránský (2016)

Přidal: Premek |

Srpen 12, 2018

Spisovatel, ale také scenárista, dramatik, překladatel, básník, předseda Českého centra PEN klubu a skaut Jiří Stránský hovoří o komunistickém lágru, literatuře, šlechtických předcích nebo Janu Zahradníčkovi. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2016. Premiéra 3. 12. 2016 (ČRo Plus, 11:07 h.; 47 min.). Repríza 30. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.) k úmrtí J. Stránského.

Lit.: Tachecí, Barbora: Komunismus se nevrátí, vyrůstají tu už jiné generace, říká Jiří Stránský. In web ČRo Plus, 3. prosinec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brání se tomu, aby ho lidé nazývali spisovatelem. „Jsem vypravěč,“ říká Jiří Stránský. „I když mám své romány a knížky, do dneška je tu takový můj zvláštní způsob psaní. Začnu až tehdy, když mně mí hlavní hrdinové oživnou a já o nich začnu vyprávět,“ vysvětluje.

Převážná část jeho autorské tvorby se týká období komunismu a osudů politických vězňů. Sám strávil ve vězení osm let. S křesťanským básníkem Janem Zahradníčkem, kterého velmi obdivoval, se nakonec sešel právě v kriminále. „Jan Zahradníček první na mě poznal, že jsem plný nenávisti a touhy se pomstít. A jednou na vycházce mně řekl: Jiříku, prosím tě, nerad radím, ale protože tě mám rád jako vlastního, musím ti to říct. Čím dřív se zbavíš své touhy se mstít, tím lépe pro tebe, protože první obětí bys byl ty sám. – Zní to jako floskule a trvalo mně rok, než jsem si to přežvýkal. Ale měl jsem o polovinu lehčí kriminál,“ vypráví, když se ho moderátorka Barbora Tachecí ptá, zda neměl chuť se svým věznitelům za všechna příkoří pomstít.

Jiří Stránský je český vypravěč a spisovatel, filmový a televizní scenárista, dramatik, překladatel z angličtiny, básník, politický vězeň, který dlouhá léta nesměl publikovat, a skaut. Narodil se 12. srpna 1931 v Praze. Po otci Karlu Stránském má šlechtické předky. Veřejnost ho zná především jako autora příběhů o osudech politických vězňů. Jeho obsáhlý román Zdivočelá země sloužil jako literární předloha stejnojmeného televizního seriálu České televize.

Ptali se mě, proč nevstoupím do politiky, abych to poznal. Vždycky jsem na to říkal, že někdo musí být natolik svobodný, aby věci pojmenoval.Jiří Stránský

„Ze spolku, který jsme měli na tom lágru, jsme byla patnácti až dvacetičlenná parta, která si absolutně věřila. Vždycky nám spolu bylo veselo, protože jsme dokázali komentovat život s nadhledem. A když nám bylo všem ouzko, vždycky se někdo našel, kdo řekl: Pánové, mám takovej pocit, že je nejvyšší čas, abychom vymysleli vzorec na záchranu lidstva. …A jakmile se jeden zasmál, už to bylo v pořádku,“ směje se.

Poznám estébáka na pět metrů

„Nemyslím si, že se cokoli ve světě, jakékoli nebezpečí nebo ohrožení, blíží na hranu. Když se mě jako znalce na komunismus ptají, jestli se vrátí komunisti, říkám, že ne,“ domnívá se a dodává: „Na dětech v rozmezí patnácti let, kterým jsem chodil vyprávět do škol, jsem viděl, jak se generace mění. Už vědí, co je to konzum. Vědí, že jsou důležitější věci, než si objet celou Ameriku.“

Přesto si je vědom, že se i dnes setkává s lidmi, kteří v duchu komunistických praktik žijí dále. „Dodneška, když v tramvaji pět metrů ode mě dál stojí estébák nebo nějaký syčák, tak mně naskáče husí kůže. Mám to jednodušší, když někam přijdu, vím, kdo je co,“ vysvětluje, co mu dala mimo jiné zkušenost z kriminálu a z fyzického i psychického týrání.

Poslechněte si celý rozhovor, který s velkým nadhledem a smyslem pro humor vedou Barbora Tachecí a Jiří Stránským. Stačí kliknout sem.

Radiodokument