Interview Plus – Pavel Svoboda (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 21, 2018

Zavedení jednotného času a konec přeřizování hodinek na jaře a na podzim je pro Evropany podle všeho tak atraktivní téma, že internetová stránka, na které Evropská komise sbírala data v dotazníku, nestíhala uspokojit zájem. Jsou negativní dopady střídání času na lidské zdraví tak vážné, že je vhodné kvůli nim měnit letitý zvyk? Zeptáme se europoslance KDU-ČSL Pavla Svobody. Připravil a moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 8. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h).

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Se střídáním času má potíže pětina lidí. Civilizovaná společnost je musí chránit, tvrdí Svoboda. In web ČRo Plus, 21. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Má se zachovat střídání letního a zimního času, nebo je lepší zůstat u jednoho z nich? V anketě pořádané Evropskou komisí a Evropským parlamentem se k tomu vyjádřilo přes 4,5 milionu lidí, což je rekordní účast.

„Je zde nezanedbatelná skupina lidí, kterým střídání času způsobuje zdravotní potíže,“ tvrdí europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který byl iniciátorem internetového šetření. Další velká část lidí podle něj pravidelné změny času považuje za nesmysl.

Argument o úspoře energie kvůli svícení prý už dávno neplatí. „Ukázalo se, že co se ušetří na světle, to se protopí,“ říká Pavel Svoboda.

Svoboda ovšem klade důraz právě na lidi postižené zdravotními komplikacemi, kterých je prý asi pětina. „Je znakem civilizované společnosti, že chrání slabé nebo něčím postižené menšiny. To už není o tom, co se komu líbí,“ upozorňuje.

Škodlivost střídání času podle Svobody dokazují mnohé odborné studie. Zdravotní dopady spolu prý navíc nesou i zvýšené finanční náklady. V době změn času údajně roste počet dopravních nehod a velké problém mají například autisté.

„Netvrdím, že střídání letního a zimního času je největší problém současné Evropy. Ale důvody pro to existují, a protože se jedná o velice jednoduchou změnu, tak se domnívám, že stojí za to na tom tu malou práci odvést,“ podotýká europoslanec.

Byl bych spíš pro letní čas, vyhovují mi ty delší letní večery. Ale je to relativní, protože střídáním rozhodně den neprodlužujeme, jak se někteří tváří. Pavel Svoboda

Jednoduchá změna

Výsledky šetření dosud nejsou známé, protože účastníci dostali prostor i pro osobní připomínky. „Není to referendum. Je to veřejná konzultace a Komise je poměrně autonomní v tom, co z výsledků vyvodí,“ připouští Svoboda.

Nyní záleží na Komisi, zda a případně s jakým návrhem přijde. Evropská rada složená z hlav států a předsedů vlád členských zemí by o něm pak hlasovala kvalifikovanou většinou, pro by tedy muselo být 16 z 28 států, které musí zastupovat nejméně 65 procent obyvatel Unie. Pokud by návrh schválil i Evropský parlament, stala by se norma právně závaznou pro všechny státy.

Svoboda zároveň zdůrazňuje, že každý stát může ukončit střídání času sám o sobě. Evropská směrnice totiž vychází z toho, že čas střídají všechny členské státy, a především sjednocuje to, kdy k tomu dochází. „Cílem naší iniciativy není rozpustit jednotný evropský časový systém, ale změnit ho tak, že všichni společně se střídáním času skončíme,“ vysvětluje.

Legislativně prý jde o velice jednoduchou záležitost, do existující směrnice by stačilo doplnit jednu větu, že k určitému datu se končí se střídáním času. „To by trvalo řadu měsíců, teoreticky se to dá stihnout ještě v tomto mandátu Evropského parlamentu,“ domnívá se Svoboda.

Radiodokument