Historie Plus – Navrácení provedeno zničením (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 26, 2018

Kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho? V Historii Plus připomeneme román Miloslava Švandrlíka Černí baroni. Představíme přitom osoby, podle kterých Švandrlík postavy svého slavného románu vytvořil, a také se dozvíme, na jak exponovaném místě působil v listopadových dnech roku 1989 redaktor časopisu Rudá vatra Dušan Jasánek. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý. Režie Jan Sedmidubský.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.; 27 min.). Repríza 29. 9. 2018 (ČRo Plus, 9:33 h.); 10. 8. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.); 28. 12. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.); 25. 3. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Navrácení provedeno zničením. Kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho? In web ČRo Plus, 25. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pomocné technické prapory byl název pro vojenské jednotky raných 50. let, ve kterých měli být izolováni a převychováváni „nepřátelé lidu“ – od diverzantů přes kulaky a živnostníky až po faráře.

Současně šlo také o zdroj výrazně levné pracovní síly. A také námět pro jeden z nejslavnějších českých humoristických románů: Švandrlíkovy Černé barony.

Historie pétépáků, zvaných podle barvy svých výložek černí baroni, je – při započítání útvarů předchozích a následných – dosti složitá, naším tématem je však jejich nejslavnější literární zpracování, román Černí baroni.

Jejich autor, humorista Miloslav Švandrlík, u těchto jednotek (přesněji řečeno těch pokračovatelských) sloužil a záměr napsat román z tohoto prostředí v něm zrál poměrně dlouho. Ostatně bylo jasné, že takováto kniha nebude mít šanci vyjít a svému autorovi by mohla způsobit značné potíže. Přátelé však naléhali a také doba se pozvolna měnila a režim s ní, takže na počátku 60. let začal Švandrlík na románu Černí baroni pracovat.

Samizdaty a uvědomělí soudruzi

Pak přišel rok 1968 a s ním reálná možnost knihu vydat. Švandrlík vzpomíná, jak mu nakladatel po sovětské invazi sebral rozepsaný rukopis, který pak ještě stačil vyjít v dubnu 1969 (měsíc nástupu Gustáva Husáka k moci!) coby „první díl“. Švandrlík ovšem v psaní pokračoval, ale ze zbylé části rukopisu (tzv. druhý díl) mohl už pouze předčítat v Semaforu v pořadech Šimka a Grossmanna. Druhé vydání bylo na počátku normalizace zabaveno a kniha pak vycházela pouze v exilových nakladatelstvích.

Velké množství samizdatově vydaných Černých baronů rozmnožovaných na těch nejroztodivnějších místech, často dokonce výrazně uvědomělými soudruhy, vedlo v 70. letech Státní bezpečnost k vyšetřování, jehož součástí byl také výslech autora i ilustrátora Neprakty.

V pořadu se dozvíte, jak vyšetřování Miloslava Švandrlíka dopadlo, kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho, a že většina reálií o něm – včetně těch nejneuvěřitelnějších – byla pravdivá. Dále jak na knihu reagoval raně normalizační – a čerstvě založený – týdeník Tribuna, jak vzniklo autorovo literární jméno Kefalín a dozvíte se také, jakou závratnou kariéru udělal v reálu redaktor časopisu Rudá vatra Dušan Jasánek a jakou pozici zastával v listopadových dnech roku 1989.

V pořadu zazní ukázky z pamětí Miloslava Švandrlíka i z rozhovorů, které s ním na počátku 90. let natočil Československý rozhlas, dále pak úryvky z dobového tisku, odborné literatury a rozhlasového archivu.

Radiodokument