Host Lucie Výborné – Alexej Kelin (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 27, 2018

Hostem je Alexej Kelin, potomek donských kozáků a spoluautor Velkých dějin Ruska 20. století. Narodil se za války u nás a dnes vypráví příběh rodiny protikomunistických emigrantů. Jak viděl Sovětský svaz na konci padesátých let? Jak se žilo v Československu s ruským jménem po roce 1968? Moderuje Lucie Výborná. Dramaturg Tomáš Černý.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Arogance jako norma? Právě to se stalo v Rusku, říká potomek donských kozáků Alexej Kelin. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osudy rodiny Alexeje Kelina by vydaly na celovečerní film. A vlastně nejen té jeho. Bližší pohled odhalí tragédii v historii téměř každé ruské rodiny. „Hluboce věřící křesťané to považují za zkoušku. A pragmatičtější lidé to považují za trest za hříchy předků,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Alexej Kelin, potomek donských kozáků a spoluautor Velké historie Ruska 20. století.

Jeho otec měl štěstí. Byl dobrý člověk, dobrý lékař a potkal dobré lidi, kteří mu pomohli poté, co ze sovětského Ruska emigroval do Československa. Byl to muž, který bojoval v občanské válce na straně bělogvardějců, prožil hrůzy internace v sovětském Rusku i v roce 1945 v Československu.

A vůči komunistickému režimu zůstal kritický po celý život. „Ruští emigranti, přestože šíleně riskovali, se tu snažili lidem vysvětlit, jak zrůdná je podstata komunistického režimu,“ popisuje jeho syn Alexej Kelin.

Krátký návrat do Ruska v 50. letech mě zbavil iluzí. Byl to šok, šlo o skutečnou říši zla. Alexej Kelin

Když pak přišel rok 1968, jeho otec na rozdíl od Čechoslováků tak optimistický nebyl. „Rok 1968 považoval jen za chvilkové nadechnutí,“ popisuje jeho syn. Samotný Alexej Kelin vzpomíná na dobu, která následovala, se smutnými slovy: „Můj tehdy čtyřletý syn se ze školky vrátil z pláčem, že na něj děti řvou, že kvůli němu přijely tanky… pak se na něj všechny sesypaly, vrátil se zkrvavený, s natrženým uchem.“

Arogance u moci

Za největší problém Alexej Kelin dodnes považuje fakt, že, jak říká, slušní lidé jsou příliš slušní. „A ti neslušní se derou dopředu,“ dodává. „A přestože je grázlů jen jedno procento, snaží se ze své arogance udělat normu. Existuje svět lidí, kteří si váží síly a násilí, klaní se před tím, kdo toho hodně ukradl nebo zabil.“

Rusistům říkám: Já se vám divím! Já se s touhle zátěží narodil, ale vy do ní lezete dobrovolně! Alexej Kelin

Právě tohle se prý stalo i v Rusku, kde se dostali k moci přesně takovíto lidé. „A nejen v roce 1917, ale i po roce 1991,“ upozorňuje Alexej Kelin.

Radiodokument