Interview Plus – George Kisugite (2018)

Přidal: Premek |

Září 3, 2018

V sobotu uplynul rok od začátku platnosti zákona, který výrazně omezil možnosti billboardové reklamy u dálnic a silnic první třídy. V praxi to znamená, že už rok vídáme kolem silnic a dálnic velké množství českých vlajek, kterými provozovatelé billboardy často zakryli. Samotných konstrukcí velkoplošných poutačů ale zmizela podle informací ministerstva dopravy jen menšina z několika tisíc. Proč trvá odstraňování billboardů tak dlouho? Dobrý poslech přeje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 9. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Stát nedodržel své závazky, vylepení vlajek byl tichý protest, říká provozovatel billboardů. In web ČRo Plus, 3. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už rok platí zákon, který výrazně omezil umisťování billboardů a reklamních ploch podél dálnic a silnic I. třídy. Jejich provozovatelé ovšem velkou část z nich pouze zakryli českými vlajkami. Podle ministerstva dopravy jich ale i s konstrukcí (zatím) zmizela jen menšina.

„Představte si, že máte společnost, které stát formou nájemních smluv a správních rozhodnutí, garantoval její podnikání na několik let dopředu. Pak ale ten stejný stát přijme zákaz billboardů. Je to jeho svaté právo, ale podle nás by se měl ústavně konformně vypořádat se svými minulými závazky. To se ale nestalo,“ tvrdí George Kisugite ze Svazu provozovatelů venkovní reklamy.

Jako jakýsi tichý protest jsme naše billboardy polepili českými vlajkami. George Kisugite

Provozovatelé reklamy měli pět let, aby se na zákon připravili. „To jsme dělali a taky jsme s koncem toho byznysu už srovnaní. V našich ekonomických plánech to neznamená nějakou katastrofu,“ přiznává Kisugite, kritizuje ale to, že stát uzavřel smlouvy, které pětiletou lhůtu přesahovaly.

Líbí se mu billboardy u silnic? „Ano. Navíc existují studie, že v případě nějaké monotematické krajiny nebo komunikace, kdy řidiči přicházejí nějaké vzruchy, tak to paradoxně může vést i ke zlepšení bezpečnosti dopravy, byť se to zdá na první pohled nelogické,“ říká George Kisugite.

Právě takové prý měla například společnost Czech Outdoor, ve které je Kisugite jednatelem, a to s Ředitelstvím silnic a dálnic. Přesah smluv prý byl řádově i až několik let.

Kisugite proto oceňuje ústavní stížnost skupiny senátorů, kteří navrhují zrušit příslušnou část novely zákona o pozemních komunikacích, nikoli zákaz billboardů jako takový. „Nesmírně si vážíme, že se našli lidé, kteří si uvědomili tu velkou nespravedlnost, která nastala,“ dodává.

Roční tržba z jednoho atraktivně umístěného billboardu se prý pohybovala v desítkách tisíc korun ročně, čistý roční zisk pak většinou v jednotkách tisíc. Demontáž jednoho billboardu pak vyčísluje zhruba na 20–30 tisíc.

Velká billboardová arbitráž?

Svaz provozovatelů venkovní reklamy sdružuje firmy, které prý dohromady tvoří zhruba 65 % trhu, a které se zavázaly billboardy do konce září odstranit. Zbývá snad jen desítka kusů.

Členem svazu ovšem není americká společnost A.C.E. Media, která podle Kisugiteho své billboardy i nadále provozuje. Navíc chystá arbitráž proti České republice. „Dokonce mají správní rozhodnutí vydaná na dobu neurčitou. Smlouvy zpravidla uzavírali se soukromými subjekty, a to na desítky let dopředu,“ vysvětluje.

Radiodokument