Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa (2018)

Dlouhé cesty na vrchol a následné strmé pády – tak by se dal popsat politický život druhého československého prezidenta doktora Edvarda Beneše. Jeho osud šel ruku v ruce s osudem celé republiky v první polovině dvacátého století. Jeden z pohledů na tyto prolínající se příběhy vám nabídne pořad Archiv Plus.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 28. 5. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.:  Zeman, Jiří: Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu po válce zaplatil svým zdravím. In web ČRo Plus, 7. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhý československý prezident, čtvrtý předseda vlády a první ministr zahraničí – to byl Edvard Beneš (1884-1948). V jeho politické kariéře se odrážely události československých dějin první poloviny 20. století.

Při studiích se Beneš seznámil s Tomášem Garriquem Masarykem a roku 1915 za ním odjel do Paříže. „Když se za světové války tvořily na všech bojištích naše slavné legie, měl na této práci vynikající účast doktor Beneš,“ řekl jeden z legionářů – generál Sergej Ingr.

Jako ministr zahraničí pracoval Beneš na zajištění bezpečnosti mladého státu. Hlavním pilířem byla spojenecká smlouva s Francií a později také se Sovětským svazem. Ve 30. letech neprožívala mladá republika jednoduché časy – hospodářská krize, národnostní a sociální problémy a ohrožení ze strany nacistického Německa. Na konci roku 1935 abdikoval prezident Tomáš Garrique Masaryk a jeho funkci přebírá doktor Edvard Beneš: „Vstupoval jsem do funkce prezidentské s vědomím, že to bude dědictví těžké, snad hrozné.“ 

Prezident Osvoboditel zemřel v září 1937. V té době už sílil tlak na Československo ze strany nacistického Německa. V něm hrála hlavní roli sudetoněmecká menšina. Prezident Edvard Beneš v září 1938 vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Na konci měsíce zasadil Adolf Hitler Československu rozhodující ránu. Představitelé Německa, Itálie, Anglie a Francie se v Mnichově dohodli, že Československo Německu odevzdá Sudety.

Trauma z osudového rozhodnutí

Zdrcený Beneš 5. října abdikoval: „Učinil jsem své rozhodnutí po poradě s kruhy politickými, s kruhy ústavními a s řadou činitelů ostatních svobodně a ze svého osobního přesvědčení.“ Zbytky Československa nacisté zlikvidovali v březnu následujícího roku vytvořením protektorátu a Slovenského státu.

Doktor Beneš začal v zahraničí intenzivně pracovat na odčinění Mnichova. Extrémní pracovní nasazení na obnově státu se podepsalo na jeho zdraví. Potvrdil to pozdější prezidentův lékař doktor Kamil Henner: „Za toto obnovení platil svým zdravím. Zdravím, které již nikdy nebylo jako před tím.“ Válka skončila porážkou Německa, v květnu 1945 se do vlasti jako vítěz vrací také prezident Edvard Beneš.

Poválečné Československo už není první republika. Naši Němci museli odejít, Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu a v neposlední řadě se změnil politický systém v Československu. To předznamenalo nástup jiných – „lidovějších“ – časů.

Svůj poslední vánoční projev přednesl prezident Beneš rozhlasovým posluchačům v roce 1947 a projev byl už poznamenaný stále se zhoršujícím prezidentovým zdravím. 7. června 1948 ze zdravotních důvodů abdikoval a 3. září umírá. Se svou manželkou Hanou odpočívá v hrobce v Sezimově Ústí.

Neměli bychom zapomínat na zásluhy Edvarda Beneše při vzniku Československa a na obnově státu po druhé světové válce. Trauma z osudového rozhodnutí na podzim roku 1938 ale zůstává v Češích dodnes. Připomenout si málo známé Benešovy projevy můžete v pořadu Archiv Plus.

Doktor Beneš začal v zahraničí intenzivně pracovat na odčinění Mnichova. Extrémní pracovní nasazení na obnově státu se podepsalo na jeho zdraví. Potvrdil to pozdější prezidentův lékař doktor Kamil Henner: „Za toto obnovení platil svým zdravím. Zdravím, které již nikdy nebylo jako před tím.“ Válka skončila porážkou Německa, v květnu 1945 se do vlasti jako vítěz vrací také prezident Edvard Beneš.

Poválečné Československo už není první republika. Naši Němci museli odejít, Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu a v neposlední řadě se změnil politický systém v Československu. To předznamenalo nástup jiných – „lidovějších“ – časů.

Svůj poslední vánoční projev přednesl prezident Beneš rozhlasovým posluchačům v roce 1947 a projev byl už poznamenaný stále se zhoršujícím prezidentovým zdravím. 7. června 1948 ze zdravotních důvodů abdikoval a 3. září umírá. Se svou manželkou Hanou odpočívá v hrobce v Sezimově Ústí.

Neměli bychom zapomínat na zásluhy Edvarda Beneše při vzniku Československa a na obnově státu po druhé světové válce. Trauma z osudového rozhodnutí na podzim roku 1938 ale zůstává v Češích dodnes. Připomenout si málo známé Benešovy projevy můžete v pořadu Archiv Plus.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)