Reflexe: Historie / Filozofie! – Zvoní, zvoní zrady zvon. Mnichov 1938 (2018)

Přidal: Premek |

Září 13, 2018

Mnichov 1938 – co jsme si z něj vzali, co si z něj vzala světová diplomacie, opravdu nám chtěl Stalin pomoci, proč dodnes oficiální ruské kruhy chtějí téma Mnichova otevírat nebo jestli si Edvard Beneš opravdu objednal ultimatum u spojenců. Jen otázku, jestli jsme se měli neměli bránit, Martin Groman se svými hosty neotevřel. Historie nezná kdyby a jestli.

Hovoří právní historik a děkan Právnické fakulty UK v Praze Jan Kuklík, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Vít Smetana a také profesor Robert Kvaček.

Natočeno 13. 9. 2018. Premiéra 22. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava). K poslechu zde.

Lit.: Groman, Martin: Zvoní zvoní zrady zvon. Historicky prokázaná fakta o září 1938 je nutné znovu a znovu opakovat. In web ČRo 3 Vltava, 25. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Události spojené s Mnichovskou dohodou na konci září 1938 jsou dnes již dobře zmapované. Nános ideologií posledních 80 let se z nich postupně podařilo, alespoň na poli historiografie, smést a tak by se mohlo zdát, že dodávat ještě něco k těmto událostem by bylo pověstným nošením sov do Athén.

Bylo by tomu tak, kdyby stále nebyl dost živý Mnichovský komplex, který už také popsali mnozí historici, jako například Jan Tesař ve stejnojmenné knize napsané v exilu. Mýtus o zradě velmocí a oběti, kterou přineslo Československo.

Mýtus živený vydatně už prezidentem Benešem v jeho době a soudobými politiky na všech stranách tohoto velkého mezinárodního střetu předznamenávajícího druhou světovou válku. Mýtus, který stále obsahuje představu, že jedině Sovětský svaz byl připraven a ochoten Československu pomoci atd.

Ještě nedávno ruští historici reprezentující oficiální současnou moskevskou doktrínu na pražském setkání česko-ruského fóra navrhovali otevřít diskusi s našimi historiky právě o Mnichovu 1938. Jako by se dřívější mýty a resentimenty měly znovu vracet. Proto je zdá se nutné znovu a znovu opakovat historicky prokázaná fakta o září 1938 a o tom, co se odehrálo na mezinárodní scéně i u nás doma a proč tomu došlo.

Proč Praha ochotně nabízela dohodu požadavkům Henleina a jeho SdP, proč Velká Británie volila cestu dohody s Hitlerem a proč Francie nakonec na tuto dohodu také přistoupila. Proč Stalin nakonec Benešovi neodpověděl na otázku, jestli jeho vojska pomohou bránit poslední demokracii ve střední Evropě, i kdyby ostatní tak neučinili apod.

O Mnichovu 1938, jeho příčinách a důsledcích diskutují v Reflexích s Martinem Gromanem právní historik a děkan Právnické fakulty UK v Praze Jan Kuklík, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Vít Smetana a také profesor Robert Kvaček.

Radiodokument